Česko mi úplně změnilo život, říká americká fotografka Ami Vitaleová. Dvacet let dokumentovala válečné konflikty po celém světě, ale potom, co se v Safari parku ve Dvoře Králové nad Labem setkala s bílými nosorožci, ji začalo zajímat vzájemné působení člověka a přírody. Pražské Czech Photo Centre nyní uvádí její výstavu Naděje versus Vyhynutí.
Vitaleová několikrát uspěla v soutěži World Press Photo a loni zasedla i v porotě české obdoby této ceny. Na výstavě v pražských Nových Butovicích návštěvníci uvidí pět souborů, ke kterým se autorka opakovaně vrací.
Letos osmačtyřicetiletá fotografka je podle pořadatelů výstavy legendou nejen reportážní fotografie. Poté, co dvě dekády fotografovala válečné konflikty v téměř stovce zemí, se v současné době přiklání k dokumentování vzájemného působení člověka a přírody. Nejznámějším příběhem spjatým s Českem je převoz čtyř bílých nosorožců ze zoo ve Dvoře Králové do přírodní rezervace Ol Pejeta v Keni.
Jako potkat jednorožce
„Naprosto mi to změnilo život. Bylo to poprvé, co jsem nosorožce viděla tak zblízka. A skutečně to bylo jako potkat jednorožce,“ říká fotografka. Vitaleová dokumentovala převoz a adaptaci tohoto ohroženého druhu na pokraji vymření v novém prostředí. Minulý rok zachytila poslední momenty života bílého nosorožce Sudána, s nímž vyhynul jeden živočišný druh.
„Dnes jsme svědky vymírání druhu, který přežil miliony let, vedle člověka však přežít nedokázal. Poslední dvě zbývající samice nosorožce jsou jeho přímými potomky. Jeho zásluhou probíhá výzkum nových metod umělého rozmnožování u velkých savců,“ komentuje to autorka.
Na výstavě je také soubor z Reteti Sanctuary, první komunitní rezervace pro slony a nosorožce ve východní Africe, která pomáhá zraněným, do jejichž životů zasáhlo pytláctví a obchod se slonovinou.
S tímto souborem získala autorka v roce 2018 první cenu v kategorii příroda v soutěži World Press Photo. Rozsáhlá kolekce fotografií představuje odchov pand v Číně, které se zřejmě daří zachraňovat svého nejslavnějšího zvířecího představitele.
Projektem, kterému se fotografka také věnuje, je přemísťování nosorožců do rezervace Sera. Oproti někdejšímu počtu 70 tisíc jedinců v 60. letech minulého století zbývá na světě asi jen pět tisíc nosorožců dvourohých. V rezervaci je chrání příslušníci národa Samburů, kteří doufají v pomalé rozmnožování zvířat v přirozeném prostředí.
Posledním autorčiným souborem jsou žirafy. Důvodem je jejich „tiché vymírání“, za posledních 15 let klesly stavy tohoto býložravce z odhadovaných 155 tisíc na současných asi 97 tisíc kusů. Na poklesu se nejvíce podílí úbytek přírodního prostředí a pytláctví.
