Záchrana nosorožců je o kousek blíž. Vědcům se podařilo vytvořit dvě nová embrya

Během dvou zákroků mezi říjnem 2021 a únorem 2022 se týmu BioRescue podařilo vytvořit dvě nová embrya severního bílého nosorožce, čímž se jejich celkový počet zvýšil na čtrnáct.

Samičí pohlavní buňky (oocyty) byly v říjnu a v lednu odebrány samici severního bílého nosorožce Fatu v rezervaci Ol Pejeta v Keni a embrya poté vytvořena v laboratoři Avantea v Itálii. Obě embrya byla zmrazena a v dohledné době čekají na vložení do náhradních samic nosorožce bílého jižního.

Znovu a lépe

Procedury z října 2021 a ledna 2022 v Ol Pejetě představují už sedmý a osmý úspěšný odběr oocytů. Podařil se mezinárodnímu týmu vědců a ochránců přírody ze Safari Parku Dvůr Králové, Leibnizova institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat, Kenya Wildlife Service, Wildlife Research and Training Institute a Ol Pejety.

Experti při odběru vajíček
Zdroj: „BioRescue / Jan Zwilling

Během osmi zákroků se týmu povedlo získat od Fatu a její matky Nájin celkem 119 oocytů – výsledkem je 14 embryí, první v roce 2019. Vzhledem k tomu, že tato embrya pocházejí výhradně z oocytů od Fatu, se tým BioRescue rozhodl v loňském roce po zvážení všech etických aspektů zcela ukončit jejich odběr od druhé, méně úspěšné nosorožčí samice Nájin.

Po posledních odběrech byly oocyty Fatu letecky přepraveny do laboratoře Avantea v Cremoně v Itálii, kde došlo k jejich dozrání, oplodnění, vytvoření embryí a následné kryoprezervaci.

Obě nejnovější embrya byla vytvořena s použitím spermatu severního bílého nosorožce Angalifu. Celkem je nyní v tekutém dusíku uloženo 14 embryí, 11 z nich je od samice Fatu a samce Suniho a 3 embrya jsou od Fatu a samce Angalifu.

Proč získávat embrya?

Větší počet embryí zvyšuje pravděpodobnost narození mláděte severního bílého nosorožce. Cílem týmu BioRescue je pravidelně opakovat odběr oocytů od Fatu a vytvářet tak nová embrya, dokud to bude možné a zodpovědné s ohledem na zdraví Fatu a šance na úspěch.

Celkový postup v projektu vědci pravidelně konzultují s Laboratoří etiky veterinárního lékařství a ochrany zvířat na Padovské univerzitě, která provádí hodnocení etických rizik každého zákroku týmu.

Proč zachraňovat nosorožce?

Nosorožci bílí severní jsou nejohroženějšími savci současnosti. V přírodě byli naposledy spatřeni v roce 2007 a dnes jsou na světě známy pouze dvě samice. Obě žijí v lidské péči v Ol Pejetě, patří ale dvorskému safari parku. Právě on je tedy jedním z hlavních hybatelů snah o záchranu těchto velkých savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 12 mminutami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 5 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 7 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 8 hhodinami
Načítání...