Záchrana nosorožců je o kousek blíž. Vědcům se podařilo vytvořit dvě nová embrya

Během dvou zákroků mezi říjnem 2021 a únorem 2022 se týmu BioRescue podařilo vytvořit dvě nová embrya severního bílého nosorožce, čímž se jejich celkový počet zvýšil na čtrnáct.

Samičí pohlavní buňky (oocyty) byly v říjnu a v lednu odebrány samici severního bílého nosorožce Fatu v rezervaci Ol Pejeta v Keni a embrya poté vytvořena v laboratoři Avantea v Itálii. Obě embrya byla zmrazena a v dohledné době čekají na vložení do náhradních samic nosorožce bílého jižního.

Znovu a lépe

Procedury z října 2021 a ledna 2022 v Ol Pejetě představují už sedmý a osmý úspěšný odběr oocytů. Podařil se mezinárodnímu týmu vědců a ochránců přírody ze Safari Parku Dvůr Králové, Leibnizova institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat, Kenya Wildlife Service, Wildlife Research and Training Institute a Ol Pejety.

Experti při odběru vajíček
Zdroj: „BioRescue / Jan Zwilling

Během osmi zákroků se týmu povedlo získat od Fatu a její matky Nájin celkem 119 oocytů – výsledkem je 14 embryí, první v roce 2019. Vzhledem k tomu, že tato embrya pocházejí výhradně z oocytů od Fatu, se tým BioRescue rozhodl v loňském roce po zvážení všech etických aspektů zcela ukončit jejich odběr od druhé, méně úspěšné nosorožčí samice Nájin.

Po posledních odběrech byly oocyty Fatu letecky přepraveny do laboratoře Avantea v Cremoně v Itálii, kde došlo k jejich dozrání, oplodnění, vytvoření embryí a následné kryoprezervaci.

Obě nejnovější embrya byla vytvořena s použitím spermatu severního bílého nosorožce Angalifu. Celkem je nyní v tekutém dusíku uloženo 14 embryí, 11 z nich je od samice Fatu a samce Suniho a 3 embrya jsou od Fatu a samce Angalifu.

Proč získávat embrya?

Větší počet embryí zvyšuje pravděpodobnost narození mláděte severního bílého nosorožce. Cílem týmu BioRescue je pravidelně opakovat odběr oocytů od Fatu a vytvářet tak nová embrya, dokud to bude možné a zodpovědné s ohledem na zdraví Fatu a šance na úspěch.

Celkový postup v projektu vědci pravidelně konzultují s Laboratoří etiky veterinárního lékařství a ochrany zvířat na Padovské univerzitě, která provádí hodnocení etických rizik každého zákroku týmu.

Proč zachraňovat nosorožce?

Nosorožci bílí severní jsou nejohroženějšími savci současnosti. V přírodě byli naposledy spatřeni v roce 2007 a dnes jsou na světě známy pouze dvě samice. Obě žijí v lidské péči v Ol Pejetě, patří ale dvorskému safari parku. Právě on je tedy jedním z hlavních hybatelů snah o záchranu těchto velkých savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled