Vědci zkoumají přínos vysazování kvetoucích pásů rostlin doprostřed polí, tedy do míst, kudy pravidelně projíždí zemědělská technika. Podle výzkumníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu by mohla technika takzvaných kolejových řádků zvýšit biodiverzitu, zlepšit stav půdy a omezit používání pesticidů.
Biopásy nejsou nic nového. Už desítky let se ví, a je to prokázáno bezpočtem výzkumů i zkušeností z praxe, že fungují. Udržují biodiverzitu, chrání před erozí, pomáhají zemědělské krajině uchovat si alespoň trošku její funkce.
Biopás je vlastně políčko ve tvaru pruhu umístěné na okraji nebo uvnitř pole. Plocha biopásů se nikdy nesklízí, fungují tak po celý rok jako zdroj pro půdní organismy a volně žijící živočichy, kterým také poskytuje úkryt. V Česku se zatím vysazují hlavně na okrajích polí.
Pásy přímo uprostřed polí by přitom mohly hrát mnohem silnější roli. „Vkládáme přírodu přímo do polí. Ne na jejich okraj, ale tam, kde to má skutečný dopad na ekosystém i zemědělskou praxi. Očekáváme, že díky tomu dojde k přirozenému omezení škůdců, lepšímu zadržování vody a oživení půdy. A co je důležité – aniž by to mělo negativní vliv na výnosy, právě naopak,“ uvedl Pavel Saska z národního centra, který projekt vede.
Podle Saska mají klasická opatření v podobě pásů na okrajích polí jen omezený dopad. „Druhy, které potřebujeme chránit nebo podpořit, často nedokážou proniknout do nitra polí, kde by mohly pomáhat třeba s regulací škůdců nebo udržováním zdravé půdy,“ upozornil.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu vzniklo letos sloučením tří dosavadních výzkumných ústavů ministerstva zemědělství. Mezi hlavní cíle centra patří připravit zemědělství na výzvy vyvolané změnami životního prostředí či technologickým vývojem a pomáhat českým farmářům a potravinářům v posílení konkurenceschopnosti. Centrum už dříve informovalo například o výzkumu zaměřeném na šlechtění čiroku nebo o nové metodě ošetření mateřského mléka v bankách, která by mohla zlepšit dostupnost mateřského mléka pro předčasně narozené děti a novorozence, jejichž maminky nemohou kojit.
Jak využít stop techniky
Nový přístup využívá prostor kolejových řádků, tedy míst, kudy pravidelně projíždí zemědělská technika a která jsou výnosově podprůměrná. Podle výzkumníků by v těchto místech měly vyrůst kvetoucí pásy se směsí rostlin, které podpoří užitečný hmyz, ptáky, půdní mikroorganismy i ohrožené druhy plevelů. „Ozelenění zavádíme tam, kde už dnes zemědělské stroje snižují výnos, tedy do pojezdových řádků. To zvyšuje šanci, že si tento přístup zemědělci skutečně osvojí,“ dodal Saska.
Do výzkumu jsou zapojené některé zemědělské podniky, Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství a spolupracují na něm i odborníci z Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Cílem výzkumu je, aby se z postupu stalo praktické řešení udržitelného hospodaření šetrného k přírodě a ochraně zemědělské krajiny. Jde o čtyřletý projekt financovaný z programu Prostředí pro život II Technologické agentury ČR.
