Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.

Výsledky jsou podle vědců zajímavé rovnou z několika důvodů. Především proto, že čerstvá láva zničí veškerý život, který její žhavé jazyky olíznou. Mikrobi tedy podle studie vlastně kolonizují úplně nové, mrtvé a neosídlené území – což naznačuje, jaký je potenciál života v osídlování kosmických těles.

Výzkum probíhal na Islandu, konkrétně u sopky Fagradalsfjall. „Láva, která tam vytéká ze země, má teplotu přes dva tisíce stupňů, takže je samozřejmě zcela sterilní,“ komentoval výsledky hlavní autor studie Nathan Hadland z Arizonské univerzity. „Je to v podstatě nepopsaný list, který nám slouží jako přírodní laboratoř pro pochopení toho, jak přírodu kolonizují mikrobi.“

Tento vulkán za tři roky výzkumu vybuchl celkem třikrát. Vždy přitom uvolnil do atmosféry plyn a prach, do krajiny pak ohnivé jazyky lávy.

Výsadkáři života

Jakmile tyto proudy vychladly tak, že se k nim vědci dokázali přiblížit, udělali to. A začali z lávy i jejího okolí odebírat vzorky. „Několik měření odhalilo, že lávové proudy analyzované v této studii rychle po ztuhnutí začaly hostit mikroorganismy. Trvalo to jen několik dní nebo dokonce jen hodin po ztuhnutí,“ uvedli vědci ve studii.

Měření prováděli při všech třech erupcích a vždy se stejným výsledkem. Už několik hodin po zchladnutí lávy se na ní objevily první kolonie velmi odolných mikroorganismů, které přežily počáteční podmínky „mrtvého světa“, aby na nich přichytily další mikroorganimy. Podle studie se tato první vlna „výsadkářů života“ dostala na lávu v dešťových kapkách.

Osídlování tohoto světa bez živin (láva nic takového neobsahuje) probíhalo nečekaně hladce, kolonie mikroorganismů na ní prosperovaly, šířily se a nijak zásadně neubývaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 8 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...