Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.

Výsledky jsou podle vědců zajímavé rovnou z několika důvodů. Především proto, že čerstvá láva zničí veškerý život, který její žhavé jazyky olíznou. Mikrobi tedy podle studie vlastně kolonizují úplně nové, mrtvé a neosídlené území – což naznačuje, jaký je potenciál života v osídlování kosmických těles.

Výzkum probíhal na Islandu, konkrétně u sopky Fagradalsfjall. „Láva, která tam vytéká ze země, má teplotu přes dva tisíce stupňů, takže je samozřejmě zcela sterilní,“ komentoval výsledky hlavní autor studie Nathan Hadland z Arizonské univerzity. „Je to v podstatě nepopsaný list, který nám slouží jako přírodní laboratoř pro pochopení toho, jak přírodu kolonizují mikrobi.“

Tento vulkán za tři roky výzkumu vybuchl celkem třikrát. Vždy přitom uvolnil do atmosféry plyn a prach, do krajiny pak ohnivé jazyky lávy.

Výsadkáři života

Jakmile tyto proudy vychladly tak, že se k nim vědci dokázali přiblížit, udělali to. A začali z lávy i jejího okolí odebírat vzorky. „Několik měření odhalilo, že lávové proudy analyzované v této studii rychle po ztuhnutí začaly hostit mikroorganismy. Trvalo to jen několik dní nebo dokonce jen hodin po ztuhnutí,“ uvedli vědci ve studii.

Měření prováděli při všech třech erupcích a vždy se stejným výsledkem. Už několik hodin po zchladnutí lávy se na ní objevily první kolonie velmi odolných mikroorganismů, které přežily počáteční podmínky „mrtvého světa“, aby na nich přichytily další mikroorganimy. Podle studie se tato první vlna „výsadkářů života“ dostala na lávu v dešťových kapkách.

Osídlování tohoto světa bez živin (láva nic takového neobsahuje) probíhalo nečekaně hladce, kolonie mikroorganismů na ní prosperovaly, šířily se a nijak zásadně neubývaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 36 mminutami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 1 hhodinou

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
před 23 hhodinami

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
18. 4. 2026

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026
Načítání...