Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.

Výsledky jsou podle vědců zajímavé rovnou z několika důvodů. Především proto, že čerstvá láva zničí veškerý život, který její žhavé jazyky olíznou. Mikrobi tedy podle studie vlastně kolonizují úplně nové, mrtvé a neosídlené území – což naznačuje, jaký je potenciál života v osídlování kosmických těles.

Výzkum probíhal na Islandu, konkrétně u sopky Fagradalsfjall. „Láva, která tam vytéká ze země, má teplotu přes dva tisíce stupňů, takže je samozřejmě zcela sterilní,“ komentoval výsledky hlavní autor studie Nathan Hadland z Arizonské univerzity. „Je to v podstatě nepopsaný list, který nám slouží jako přírodní laboratoř pro pochopení toho, jak přírodu kolonizují mikrobi.“

Tento vulkán za tři roky výzkumu vybuchl celkem třikrát. Vždy přitom uvolnil do atmosféry plyn a prach, do krajiny pak ohnivé jazyky lávy.

Výsadkáři života

Jakmile tyto proudy vychladly tak, že se k nim vědci dokázali přiblížit, udělali to. A začali z lávy i jejího okolí odebírat vzorky. „Několik měření odhalilo, že lávové proudy analyzované v této studii rychle po ztuhnutí začaly hostit mikroorganismy. Trvalo to jen několik dní nebo dokonce jen hodin po ztuhnutí,“ uvedli vědci ve studii.

Měření prováděli při všech třech erupcích a vždy se stejným výsledkem. Už několik hodin po zchladnutí lávy se na ní objevily první kolonie velmi odolných mikroorganismů, které přežily počáteční podmínky „mrtvého světa“, aby na nich přichytily další mikroorganimy. Podle studie se tato první vlna „výsadkářů života“ dostala na lávu v dešťových kapkách.

Osídlování tohoto světa bez živin (láva nic takového neobsahuje) probíhalo nečekaně hladce, kolonie mikroorganismů na ní prosperovaly, šířily se a nijak zásadně neubývaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 1 hhodinou

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 18 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 20 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 22 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
2. 6. 2026
Načítání...