Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.

Výsledky jsou podle vědců zajímavé rovnou z několika důvodů. Především proto, že čerstvá láva zničí veškerý život, který její žhavé jazyky olíznou. Mikrobi tedy podle studie vlastně kolonizují úplně nové, mrtvé a neosídlené území – což naznačuje, jaký je potenciál života v osídlování kosmických těles.

Výzkum probíhal na Islandu, konkrétně u sopky Fagradalsfjall. „Láva, která tam vytéká ze země, má teplotu přes dva tisíce stupňů, takže je samozřejmě zcela sterilní,“ komentoval výsledky hlavní autor studie Nathan Hadland z Arizonské univerzity. „Je to v podstatě nepopsaný list, který nám slouží jako přírodní laboratoř pro pochopení toho, jak přírodu kolonizují mikrobi.“

Tento vulkán za tři roky výzkumu vybuchl celkem třikrát. Vždy přitom uvolnil do atmosféry plyn a prach, do krajiny pak ohnivé jazyky lávy.

Výsadkáři života

Jakmile tyto proudy vychladly tak, že se k nim vědci dokázali přiblížit, udělali to. A začali z lávy i jejího okolí odebírat vzorky. „Několik měření odhalilo, že lávové proudy analyzované v této studii rychle po ztuhnutí začaly hostit mikroorganismy. Trvalo to jen několik dní nebo dokonce jen hodin po ztuhnutí,“ uvedli vědci ve studii.

Měření prováděli při všech třech erupcích a vždy se stejným výsledkem. Už několik hodin po zchladnutí lávy se na ní objevily první kolonie velmi odolných mikroorganismů, které přežily počáteční podmínky „mrtvého světa“, aby na nich přichytily další mikroorganimy. Podle studie se tato první vlna „výsadkářů života“ dostala na lávu v dešťových kapkách.

Osídlování tohoto světa bez živin (láva nic takového neobsahuje) probíhalo nečekaně hladce, kolonie mikroorganismů na ní prosperovaly, šířily se a nijak zásadně neubývaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 23 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.