Na Islandu vybuchla sopka. Vulkanická trhlina měří čtyři kilometry

Na jihozápadě Islandu v noci na úterý vybuchla sopka na poloostrově Reykjanes. Informovaly o tom místní úřady, podle nichž je erupce výrazně větší než minulé případy v této vulkanicky aktivní oblasti. Výbuch by mohl ohrozit nedaleké rybářské město Grindavík, které je ale už od listopadové evakuace prázdné.

„Proud lávy má zřejmě objem sto kubických metrů za sekundu, možná více. Takže to bude bráno jako velká erupce, alespoň v této oblasti,“ řekl podle agentury AP šéf islandské civilní ochrany Vidir Reynisson. Server BBC připojil, že proud lávy může být za vteřinu až dvě stě kubických metrů.

Nahrávám video

„Láva teče na sever směrem k lávovým zábranám, které tam jsou vybudovány. Prozatím se zdá, že se erupce vyvíjí v náš prospěch,“ ujistil ředitel odboru veřejné bezpečnosti Vidir Reynisson. Podle seismologa a ředitele Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleše Špičáka to ale neznamená, že se vulkanická aktivita nemůže přesunout do jižní části. „Určitě nepřichází v úvahu, že by se někdo mohl do Vánoc vrátit domů,“ upozornil s odkazem na tři tisíce evakuovaných z Grindavíku.

Erupci podle úřadů patrně vyvolaly další z řady otřesů, které oblast v minulých týdnech zažívala opakovaně. Záběry na sociálních sítích ukazují lávu stříkající vysoko do vzduchu a tekoucí po svazích sopky.

Rozsah erupce a rychlost pohybu lávy podle meteorologů mnohonásobně převyšují parametry jiných erupcí z poslední doby.

Žhavé magma se může podle odborníků dostávat na povrch týdny i měsíce. Přesně odhadnout další chování sopky je přitom téměř nemožné. „Nejdelší aktivita v posledních letech trvala asi půl roku,“ pokračoval Špičák. Podle něj však seismická aktivita byla v listopadu obrovská v porovnání s děním před třemi lety.

Nahrávám video

Živé záběry sledujte zde:

Poslední zprávy Islandského meteorologického úřadu (IMO) uvádějí, že intenzita sopečné erupce se snižuje. Vyplývá to ze seismických měření a měření GPS. Úřad ale varuje, že fakt, že aktivita klesá, nenaznačuje, jak dlouho bude erupce trvat, ale spíše to, že se erupce dostává do rovnovážného stavu. „Tento vývoj byl pozorován na začátku všech erupcí na poloostrově Reykjanes v posledních letech,“ píše IMO.

Trhlina způsobená erupcí
Zdroj: IMO Iceland

K erupci došlo zhruba 75 kilometrů od hlavního města Reykjavíku, mezinárodní letiště je pak od místa vzdálené přibližně 35 kilometrů. Podle úřadů ale takto vzdáleným místům žádné nebezpečí nehrozí.

Trhlina vzniklá erupcí je dlouhá asi čtyři kilometry, její severní konec se nachází východně od Stóra-Skógfell a jižní konec východně od Sundhnúku. Vzdálenost od jižního konce k okraji Grindavíku je téměř tři kilometry. Islandský meteorologický úřad aktivitu nadále monitoruje a je v přímém kontaktu s jednotkami civilní ochrany a zásahovými jednotkami v oblasti.

Místo erupce
Zdroj: ČT24/Google Earth

Sopečný ostrov

Island je jedním z vulkanicky nejaktivnějších regionů na světě. Nachází se zde přibližně třicet aktivních vulkanických lokalit. V okolí sopky Fagradalsfjall na poloostrově Reykjanes, který leží jihozápadně od metropole Reykjavíku, byly od října registrovány desetitisíce otřesů. Výbuchy sopky byly zaznamenány v letech 2021, 2022 a letos v létě. Ve všech případech jim předcházely delší série zemětřesení. Při žádné z těchto erupcí nebyly ohroženy obydlené oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 16 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 17 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 23 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 23 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.