Na Islandu vybuchla sopka. Vulkanická trhlina měří čtyři kilometry

Na jihozápadě Islandu v noci na úterý vybuchla sopka na poloostrově Reykjanes. Informovaly o tom místní úřady, podle nichž je erupce výrazně větší než minulé případy v této vulkanicky aktivní oblasti. Výbuch by mohl ohrozit nedaleké rybářské město Grindavík, které je ale už od listopadové evakuace prázdné.

„Proud lávy má zřejmě objem sto kubických metrů za sekundu, možná více. Takže to bude bráno jako velká erupce, alespoň v této oblasti,“ řekl podle agentury AP šéf islandské civilní ochrany Vidir Reynisson. Server BBC připojil, že proud lávy může být za vteřinu až dvě stě kubických metrů.

Nahrávám video

„Láva teče na sever směrem k lávovým zábranám, které tam jsou vybudovány. Prozatím se zdá, že se erupce vyvíjí v náš prospěch,“ ujistil ředitel odboru veřejné bezpečnosti Vidir Reynisson. Podle seismologa a ředitele Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleše Špičáka to ale neznamená, že se vulkanická aktivita nemůže přesunout do jižní části. „Určitě nepřichází v úvahu, že by se někdo mohl do Vánoc vrátit domů,“ upozornil s odkazem na tři tisíce evakuovaných z Grindavíku.

Erupci podle úřadů patrně vyvolaly další z řady otřesů, které oblast v minulých týdnech zažívala opakovaně. Záběry na sociálních sítích ukazují lávu stříkající vysoko do vzduchu a tekoucí po svazích sopky.

Rozsah erupce a rychlost pohybu lávy podle meteorologů mnohonásobně převyšují parametry jiných erupcí z poslední doby.

Žhavé magma se může podle odborníků dostávat na povrch týdny i měsíce. Přesně odhadnout další chování sopky je přitom téměř nemožné. „Nejdelší aktivita v posledních letech trvala asi půl roku,“ pokračoval Špičák. Podle něj však seismická aktivita byla v listopadu obrovská v porovnání s děním před třemi lety.

Nahrávám video

Živé záběry sledujte zde:

Poslední zprávy Islandského meteorologického úřadu (IMO) uvádějí, že intenzita sopečné erupce se snižuje. Vyplývá to ze seismických měření a měření GPS. Úřad ale varuje, že fakt, že aktivita klesá, nenaznačuje, jak dlouho bude erupce trvat, ale spíše to, že se erupce dostává do rovnovážného stavu. „Tento vývoj byl pozorován na začátku všech erupcí na poloostrově Reykjanes v posledních letech,“ píše IMO.

Trhlina způsobená erupcí
Zdroj: IMO Iceland

K erupci došlo zhruba 75 kilometrů od hlavního města Reykjavíku, mezinárodní letiště je pak od místa vzdálené přibližně 35 kilometrů. Podle úřadů ale takto vzdáleným místům žádné nebezpečí nehrozí.

Trhlina vzniklá erupcí je dlouhá asi čtyři kilometry, její severní konec se nachází východně od Stóra-Skógfell a jižní konec východně od Sundhnúku. Vzdálenost od jižního konce k okraji Grindavíku je téměř tři kilometry. Islandský meteorologický úřad aktivitu nadále monitoruje a je v přímém kontaktu s jednotkami civilní ochrany a zásahovými jednotkami v oblasti.

Místo erupce
Zdroj: ČT24/Google Earth

Sopečný ostrov

Island je jedním z vulkanicky nejaktivnějších regionů na světě. Nachází se zde přibližně třicet aktivních vulkanických lokalit. V okolí sopky Fagradalsfjall na poloostrově Reykjanes, který leží jihozápadně od metropole Reykjavíku, byly od října registrovány desetitisíce otřesů. Výbuchy sopky byly zaznamenány v letech 2021, 2022 a letos v létě. Ve všech případech jim předcházely delší série zemětřesení. Při žádné z těchto erupcí nebyly ohroženy obydlené oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 48 mminutami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 9 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...