Na Islandu vybuchla sopka. Vulkanická trhlina měří čtyři kilometry

Na jihozápadě Islandu v noci na úterý vybuchla sopka na poloostrově Reykjanes. Informovaly o tom místní úřady, podle nichž je erupce výrazně větší než minulé případy v této vulkanicky aktivní oblasti. Výbuch by mohl ohrozit nedaleké rybářské město Grindavík, které je ale už od listopadové evakuace prázdné.

„Proud lávy má zřejmě objem sto kubických metrů za sekundu, možná více. Takže to bude bráno jako velká erupce, alespoň v této oblasti,“ řekl podle agentury AP šéf islandské civilní ochrany Vidir Reynisson. Server BBC připojil, že proud lávy může být za vteřinu až dvě stě kubických metrů.

Nahrávám video

„Láva teče na sever směrem k lávovým zábranám, které tam jsou vybudovány. Prozatím se zdá, že se erupce vyvíjí v náš prospěch,“ ujistil ředitel odboru veřejné bezpečnosti Vidir Reynisson. Podle seismologa a ředitele Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleše Špičáka to ale neznamená, že se vulkanická aktivita nemůže přesunout do jižní části. „Určitě nepřichází v úvahu, že by se někdo mohl do Vánoc vrátit domů,“ upozornil s odkazem na tři tisíce evakuovaných z Grindavíku.

Erupci podle úřadů patrně vyvolaly další z řady otřesů, které oblast v minulých týdnech zažívala opakovaně. Záběry na sociálních sítích ukazují lávu stříkající vysoko do vzduchu a tekoucí po svazích sopky.

Rozsah erupce a rychlost pohybu lávy podle meteorologů mnohonásobně převyšují parametry jiných erupcí z poslední doby.

Žhavé magma se může podle odborníků dostávat na povrch týdny i měsíce. Přesně odhadnout další chování sopky je přitom téměř nemožné. „Nejdelší aktivita v posledních letech trvala asi půl roku,“ pokračoval Špičák. Podle něj však seismická aktivita byla v listopadu obrovská v porovnání s děním před třemi lety.

Nahrávám video

Živé záběry sledujte zde:

Poslední zprávy Islandského meteorologického úřadu (IMO) uvádějí, že intenzita sopečné erupce se snižuje. Vyplývá to ze seismických měření a měření GPS. Úřad ale varuje, že fakt, že aktivita klesá, nenaznačuje, jak dlouho bude erupce trvat, ale spíše to, že se erupce dostává do rovnovážného stavu. „Tento vývoj byl pozorován na začátku všech erupcí na poloostrově Reykjanes v posledních letech,“ píše IMO.

Trhlina způsobená erupcí
Zdroj: IMO Iceland

K erupci došlo zhruba 75 kilometrů od hlavního města Reykjavíku, mezinárodní letiště je pak od místa vzdálené přibližně 35 kilometrů. Podle úřadů ale takto vzdáleným místům žádné nebezpečí nehrozí.

Trhlina vzniklá erupcí je dlouhá asi čtyři kilometry, její severní konec se nachází východně od Stóra-Skógfell a jižní konec východně od Sundhnúku. Vzdálenost od jižního konce k okraji Grindavíku je téměř tři kilometry. Islandský meteorologický úřad aktivitu nadále monitoruje a je v přímém kontaktu s jednotkami civilní ochrany a zásahovými jednotkami v oblasti.

Místo erupce
Zdroj: ČT24/Google Earth

Sopečný ostrov

Island je jedním z vulkanicky nejaktivnějších regionů na světě. Nachází se zde přibližně třicet aktivních vulkanických lokalit. V okolí sopky Fagradalsfjall na poloostrově Reykjanes, který leží jihozápadně od metropole Reykjavíku, byly od října registrovány desetitisíce otřesů. Výbuchy sopky byly zaznamenány v letech 2021, 2022 a letos v létě. Ve všech případech jim předcházely delší série zemětřesení. Při žádné z těchto erupcí nebyly ohroženy obydlené oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 5 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...