Mikroorganismy

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.

O amazonském deštném pralese se často mluví jako o „zelených plících planety“. Je to ale zkreslení: většinu kyslíku totiž tvoří organismy v oceánech, ne stromy. Vědce proto zajímá, jak reagují na rychlé změny klimatu, které se v současnosti odehrávají. Nový výzkum odhaluje, že některé druhy budou mít problémy.

Hlučné benzinové foukače a vysavače listí se stanou ve švýcarském Curychu minulostí. Více než 61 procent občanů hlasovalo v nedělním referendu pro jejich zákaz. Informovala o tom německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.

Nevybuchlé hlavice raket V-1 pokrývají dno Lübecké zátoky na severu Německa ve stovkách kusů. A kolem nich se to jen hemží nejrůznějšími formami života, ukázala nová rozsáhlá studie.

Nenápadné jednobuněčné řasy jsou mnohem mrštnější a rychlejší, a to i v podmínkách, které by teoreticky měly jejich pohybu spíše bránit. Podle nové studie jsou výsledky zajímavé i kvůli pochopení možností mimozemského života.

Vzorek, který získalo vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature. Autoři ale upozorňují, že nalezené sloučeniny mohou vznikat i bez přítomnosti živých organismů, napsaly agentury AP a Reuters.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Když vědci hledají život ve Sluneční soustavě, zaměřují se hlavně na Mars, případně na měsíce Jupitera nebo Saturnu. Teď ale popsali další těleso, které by mohlo hostit život – a není to ani klasická planeta, ani měsíc.

Největší masové vymírání mořských hvězdic přineslo možná až miliardy mrtvých zvířat. A vědeckou záhadu, kterou vědci rozluštili až dvanáct let poté, co se odehrála.

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.

Mléčné výrobky jsou jedním ze základů lidského stravování. Jenže jejich produkce je značně náročná – na energie, vodu i zemědělskou půdu. Věda tak hledá alternativu. A vypadá to, že by ji mohly nabídnout mikroorganismy.

Na čínské kosmické stanici Tchien-kung žijí kromě lidí ještě další obyvatelé. Okem neviditelní a doposud vědě neznámí. Nikde jinde než na sto metrech krychlových čínského „Nebeského paláce“ se tyto organismy nenašly, popsala nová studie.

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.

Emise skleníkového plynu metanu rostou a v poslední době dost prudce. Když vědci v novém výzkumu analyzovali zdroje metanu, zjistili, že jejich hlavním zdrojem nečekaně nejsou fosilní paliva, ale mikrobi. Výsledky si podle nich zaslouží další analýzu.

Španělská mikrobioložka Pilar Boschová se svojí matkou restaurátorkou Pilar Roigovou spojily své síly a pustily se do obnovení kostela Santos Juanes ve španělské Valencii. Ten vyhořel během občanské války v roce 1936 a už v šedesátých letech ho odborníci restaurovali. Při snímání fresek ze stěn na nich ale tehdy zanechali lepidlo, které ztěžuje nynější opravy. Využita tak teď byla nevšední technika, kdy se do práce pustí i bakterie. Mikrobioložka Boschová trénuje malé restaurátory v Petriho misce, kde je krmí vzorky lepidla vyrobeného ze zvířecího kolagenu. Bakterie poté přirozeně produkují enzymy, které lepidlo rozkládají. Matka s dcerou pak bakterie smíchají s přírodním gelem na bázi řas a nanesou ho na fresky. Původní lepidlo se po třech hodinách setře i s aplikovaným gelem.

Bakterie se v lidských ústech rozmnožují raketovou rychlostí. Vytvářejí jakési ježky, pomocí nichž se pak šíří další druhy mikroorganismů. Dohromady tak vzniká bohatý a pro člověka nebezpečný zubní plak.

Plasty se hromadí na stále větší části planety. Ukazuje se, že to má dopady i na živé organismy - začínají se tomuto stavu přizpůsobovat. Biologové zjistili, že se mikrobi v oceánech i v půdě po celém světě rychle vyvíjejí tak, aby plasty dokázali strávit. Autoři studie tvrdí, že jejich závěry představují jasný a měřitelný důkaz o tom, jak znečištění plasty dosáhlo až do mikroskopického světa.

Přerovu se podařilo zbavit koupaliště Laguna letitých nánosů bahna pomocí speciální bakteriální směsi. Díky aplikaci ze dna zmizelo tisíc osm set krychlových metrů bahna. Nánosy bahna v Laguně už řadu let odrazují obyvatele od koupání v této kdysi oblíbené nádrži v rekreační zóně města. Vyčištění dna o rozloze dva a tři čtvrtě hektaru stálo zhruba dvě stě tisíc korun. Vyšlo tak mnohem levněji než dříve používané čištění bagrem.