Mikroorganismy

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.

Emise skleníkového plynu metanu rostou a v poslední době dost prudce. Když vědci v novém výzkumu analyzovali zdroje metanu, zjistili, že jejich hlavním zdrojem nečekaně nejsou fosilní paliva, ale mikrobi. Výsledky si podle nich zaslouží další analýzu.

Španělská mikrobioložka Pilar Boschová se svojí matkou restaurátorkou Pilar Roigovou spojily své síly a pustily se do obnovení kostela Santos Juanes ve španělské Valencii. Ten vyhořel během občanské války v roce 1936 a už v šedesátých letech ho odborníci restaurovali. Při snímání fresek ze stěn na nich ale tehdy zanechali lepidlo, které ztěžuje nynější opravy. Využita tak teď byla nevšední technika, kdy se do práce pustí i bakterie. Mikrobioložka Boschová trénuje malé restaurátory v Petriho misce, kde je krmí vzorky lepidla vyrobeného ze zvířecího kolagenu. Bakterie poté přirozeně produkují enzymy, které lepidlo rozkládají. Matka s dcerou pak bakterie smíchají s přírodním gelem na bázi řas a nanesou ho na fresky. Původní lepidlo se po třech hodinách setře i s aplikovaným gelem.

Bakterie se v lidských ústech rozmnožují raketovou rychlostí. Vytvářejí jakési ježky, pomocí nichž se pak šíří další druhy mikroorganismů. Dohromady tak vzniká bohatý a pro člověka nebezpečný zubní plak.

Plasty se hromadí na stále větší části planety. Ukazuje se, že to má dopady i na živé organismy - začínají se tomuto stavu přizpůsobovat. Biologové zjistili, že se mikrobi v oceánech i v půdě po celém světě rychle vyvíjejí tak, aby plasty dokázali strávit. Autoři studie tvrdí, že jejich závěry představují jasný a měřitelný důkaz o tom, jak znečištění plasty dosáhlo až do mikroskopického světa.

Přerovu se podařilo zbavit koupaliště Laguna letitých nánosů bahna pomocí speciální bakteriální směsi. Díky aplikaci ze dna zmizelo tisíc osm set krychlových metrů bahna. Nánosy bahna v Laguně už řadu let odrazují obyvatele od koupání v této kdysi oblíbené nádrži v rekreační zóně města. Vyčištění dna o rozloze dva a tři čtvrtě hektaru stálo zhruba dvě stě tisíc korun. Vyšlo tak mnohem levněji než dříve používané čištění bagrem.