NASA našla na Marsu potenciální stopy dávného života

Vzorek, který získalo vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature. Autoři ale upozorňují, že nalezené sloučeniny mohou vznikat i bez přítomnosti živých organismů, napsaly agentury AP a Reuters.

Několik miliard let starý vzorek nesoucí možné stopy života získalo vozítko v roce 2024. Vědci na něm objevili minerály vivianit a greigit, které mohly vzniknout díky chemické reakci mezi bahnem na vzorku a organickou hmotou.

„Reakce se zřejmě odehrály krátce poté, co se bahno usadilo na dně jezera,“ uvedl hlavní autor studie Joel Hurowitz z univerzity ve Stony Brooku. „Na Zemi jsou takové reakce, při nichž se organická hmota a chemické sloučeniny v bahně spojují a vytvářejí nové minerály, například vivianit a greigit, často poháněné činností mikroorganismů,“ dodal.

Nález minerálů ale neumožňuje jasně potvrdit přítomnost mikrobiálního života. „Existují chemické procesy, které vedou k podobným reakcím bez přítomnosti biologie. Ty nemůžeme pouze z dat dostupných z vozítka vyloučit,“ doplnil Hurowitz.

Život z kráteru Jezero

Vozítko Perseverance přistálo na Marsu v roce 2021 a od té doby zkoumá kráter Jezero na severní polokouli planety. V oblasti, která byla kdysi zaplavená vodou, má hledat stopy dávného života. Vozítko sbírá vzorky kamenů a jemnozrnných nezpevněných hornin označovaných jako regolit. Následně je může díky své výbavě analyzovat.

Vozítko vyslala NASA na Mars s dlouhodobým cílem sbírat vzorky, které úřad později dopraví zpět. Vědci uvedli, že pouze na Zemi budou moci definitivně potvrdit původ minerálů a tak i možnou přítomnost života. Původně chtěl americký úřad dopravit vzorky zpět na začátku příští dekády, nicméně kvůli rostoucím nákladům to bude možné až ve čtyřicátých letech tohoto století.

Mars pravděpodobně v dávné historii nebyl tak nehostinný, jako je dnes. Vědci pracují s teoriemi, že na jeho povrchu byla voda a že v kráteru Jezero mohly kdysi žít mikrobiální organismy. Vodní plocha podle nich vznikla před 3,5 miliardy let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 20 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...