NASA našla na Marsu potenciální stopy dávného života

Vzorek, který získalo vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature. Autoři ale upozorňují, že nalezené sloučeniny mohou vznikat i bez přítomnosti živých organismů, napsaly agentury AP a Reuters.

Několik miliard let starý vzorek nesoucí možné stopy života získalo vozítko v roce 2024. Vědci na něm objevili minerály vivianit a greigit, které mohly vzniknout díky chemické reakci mezi bahnem na vzorku a organickou hmotou.

„Reakce se zřejmě odehrály krátce poté, co se bahno usadilo na dně jezera,“ uvedl hlavní autor studie Joel Hurowitz z univerzity ve Stony Brooku. „Na Zemi jsou takové reakce, při nichž se organická hmota a chemické sloučeniny v bahně spojují a vytvářejí nové minerály, například vivianit a greigit, často poháněné činností mikroorganismů,“ dodal.

Nález minerálů ale neumožňuje jasně potvrdit přítomnost mikrobiálního života. „Existují chemické procesy, které vedou k podobným reakcím bez přítomnosti biologie. Ty nemůžeme pouze z dat dostupných z vozítka vyloučit,“ doplnil Hurowitz.

Život z kráteru Jezero

Vozítko Perseverance přistálo na Marsu v roce 2021 a od té doby zkoumá kráter Jezero na severní polokouli planety. V oblasti, která byla kdysi zaplavená vodou, má hledat stopy dávného života. Vozítko sbírá vzorky kamenů a jemnozrnných nezpevněných hornin označovaných jako regolit. Následně je může díky své výbavě analyzovat.

Vozítko vyslala NASA na Mars s dlouhodobým cílem sbírat vzorky, které úřad později dopraví zpět. Vědci uvedli, že pouze na Zemi budou moci definitivně potvrdit původ minerálů a tak i možnou přítomnost života. Původně chtěl americký úřad dopravit vzorky zpět na začátku příští dekády, nicméně kvůli rostoucím nákladům to bude možné až ve čtyřicátých letech tohoto století.

Mars pravděpodobně v dávné historii nebyl tak nehostinný, jako je dnes. Vědci pracují s teoriemi, že na jeho povrchu byla voda a že v kráteru Jezero mohly kdysi žít mikrobiální organismy. Vodní plocha podle nich vznikla před 3,5 miliardy let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 23 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.