Mikrobi způsobili v posledních letech vyšší emise metanu než fosilní paliva

Emise skleníkového plynu metanu rostou a v poslední době dost prudce. Když vědci v novém výzkumu analyzovali zdroje metanu, zjistili, že jejich hlavním zdrojem nečekaně nejsou fosilní paliva, ale mikrobi. Výsledky si podle nich zaslouží další analýzu.

Metan je silný skleníkový plyn, který je zodpovědný přibližně za třetinu oteplení od doby průmyslové revoluce. Atmosféra Země sice obsahuje méně metanu než oxidu uhličitého, problémem ale je, že metan zachytí v horizontu sta let asi třicetkrát více tepla než oxid uhličitý. Současně se mnohem rychleji rozkládá. Kombinace obou těchto faktorů z něj dělá ideální cíl pro řešení klimatických změn.

„Když pochopíme, odkud metan pochází, pomůže nám to najít účinné strategie, které emise zmírní,“ prohlásila vedoucí výzkumu Sylvia Michelová z Coloradské univerzity v Boulderu. „Potřebujeme o těchto emisích vědět více, abychom pochopili, jakou budoucnost klimatu můžeme očekávat.“

Jak najít zdroj znečištění

Vědci hledali zdroj emisí ve spolupráci s americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA). Ten dostává každý týden vzorky vzduchu z dvaadvaceti míst po celém světě. Výzkumníci pak izolují různé složky vzduchu, například CO2 nebo metan, které potom analyzují.

Zkoumáním typů atomů uhlíku neboli izotopů, které vzorek metanu obsahuje, mohou vědci určit jeho zdroj. Například metan z fosilních paliv má více izotopu uhlíku-13 než metan ve vzduchu. A metan z mikrobiálních zdrojů obsahuje uhlíku-13 ještě méně. NOAA měří izotopy metanu od roku 1998.

Na přelomu tisíciletí se růst emisí metanu zpomalil, ale to trvalo jen do roku 2007. Po něm se koncentrace tohoto plynu v atmosféře zase začala rychle zvyšovat. V roce 2020 popsala agentura NOAA nejvyšší tempo růstu od roku 1983, kdy začala shromažďovat údaje, a v roce 2021 byl tento rekord znovu překonán.

„Koncentrace metanu v ovzduší se od roku 1700 téměř ztrojnásobila,“ upozorňují také autoři studie. Sylvia Michelová dále zaznamenala, že došlo k překvapivému poklesu izotopu uhlíku-13 za posledních sedmnáct let. Spolu se svým týmem se rozhodla pochopit, co je příčinou této změny.

Viník velkého problému je drobný

Pomocí počítačových simulací tým vědců vymodeloval tři různé emisní scénáře, aby zjistil, který z nich by zanechal izotopovou stopu podobnou té pozorované. Vědci došli k závěru, že v letech 2020 až 2022 byl drastický nárůst metanu v atmosféře způsoben téměř výhradně mikrobiálními zdroji.

Od roku 2007 vědci pozorovali, že mikrobi hrají v emisích metanu významnou roli, ale až od roku 2020 se jejich podíl prudce zvýšil na více než devadesát procent.

„Některé dřívější studie naznačovaly, že hlavním zdrojem nárůstu metanu v posledních letech byla lidská činnost, zejména fosilní paliva,“ uvedli autoři. „Tyto studie se ale nezabývaly izotopovým profilem metanu, což mohlo vést k jiným závěrům a neúplnému obrazu globálních emisí metanu.“

Je důležité uvést, že autoři nijak nezpochybňují fakt, že za současnou změnou klimatu stojí člověk. Výsledky této nové studie sice naznačují, že mikrobi v posledních letech vypouštějí více metanu než fosilní paliva, ale neřeší, proč to mikroorganismy dělají, co je k tomu vede a jestli toto nové chování nemůže být vyvolané právě dopadem lidské aktivity na Zemi.

Odpověď na základní otázku chybí

Zůstává ale nadále nejasné to nejdůležitější. A to, jestli zvýšené mikrobiální emise pocházejí z přírodních zdrojů, jako jsou mokřady, nebo ze zdrojů způsobených člověkem, jako jsou skládky a zemědělství. Vědci ale už nyní plánují další, ještě hlubší výzkum, který by měl dokonce i tyto zdroje metanu odlišit.

„V oteplujícím se světě by nebylo překvapivé, kdyby některý z těchto zdrojů vypouštěl více metanu,“ poznamenala Michelová. Mikrobi, stejně jako lidé, mají totiž podle ní tendenci k rychlejšímu metabolismu, když je větší teplo. „V důsledku toho by mohlo v atmosféře zůstat více metanu, který by urychlil globální oteplování. Musíme tedy řešit klimatickou krizi a to znamená řešit emise CO2,“ dodala.

Autoři dodávají, že klíčem k řešení klimatických změn zůstává snížení spotřeby fosilních paliv. Ke snížení metanové stopy podle nich může přispět i omezení plýtvání potravinami a menší konzumace červeného masa.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 11 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 13 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 16 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 17 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 20 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...