Mikrobi způsobili v posledních letech vyšší emise metanu než fosilní paliva

Emise skleníkového plynu metanu rostou a v poslední době dost prudce. Když vědci v novém výzkumu analyzovali zdroje metanu, zjistili, že jejich hlavním zdrojem nečekaně nejsou fosilní paliva, ale mikrobi. Výsledky si podle nich zaslouží další analýzu.

Metan je silný skleníkový plyn, který je zodpovědný přibližně za třetinu oteplení od doby průmyslové revoluce. Atmosféra Země sice obsahuje méně metanu než oxidu uhličitého, problémem ale je, že metan zachytí v horizontu sta let asi třicetkrát více tepla než oxid uhličitý. Současně se mnohem rychleji rozkládá. Kombinace obou těchto faktorů z něj dělá ideální cíl pro řešení klimatických změn.

„Když pochopíme, odkud metan pochází, pomůže nám to najít účinné strategie, které emise zmírní,“ prohlásila vedoucí výzkumu Sylvia Michelová z Coloradské univerzity v Boulderu. „Potřebujeme o těchto emisích vědět více, abychom pochopili, jakou budoucnost klimatu můžeme očekávat.“

Jak najít zdroj znečištění

Vědci hledali zdroj emisí ve spolupráci s americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA). Ten dostává každý týden vzorky vzduchu z dvaadvaceti míst po celém světě. Výzkumníci pak izolují různé složky vzduchu, například CO2 nebo metan, které potom analyzují.

Zkoumáním typů atomů uhlíku neboli izotopů, které vzorek metanu obsahuje, mohou vědci určit jeho zdroj. Například metan z fosilních paliv má více izotopu uhlíku-13 než metan ve vzduchu. A metan z mikrobiálních zdrojů obsahuje uhlíku-13 ještě méně. NOAA měří izotopy metanu od roku 1998.

Na přelomu tisíciletí se růst emisí metanu zpomalil, ale to trvalo jen do roku 2007. Po něm se koncentrace tohoto plynu v atmosféře zase začala rychle zvyšovat. V roce 2020 popsala agentura NOAA nejvyšší tempo růstu od roku 1983, kdy začala shromažďovat údaje, a v roce 2021 byl tento rekord znovu překonán.

„Koncentrace metanu v ovzduší se od roku 1700 téměř ztrojnásobila,“ upozorňují také autoři studie. Sylvia Michelová dále zaznamenala, že došlo k překvapivému poklesu izotopu uhlíku-13 za posledních sedmnáct let. Spolu se svým týmem se rozhodla pochopit, co je příčinou této změny.

Viník velkého problému je drobný

Pomocí počítačových simulací tým vědců vymodeloval tři různé emisní scénáře, aby zjistil, který z nich by zanechal izotopovou stopu podobnou té pozorované. Vědci došli k závěru, že v letech 2020 až 2022 byl drastický nárůst metanu v atmosféře způsoben téměř výhradně mikrobiálními zdroji.

Od roku 2007 vědci pozorovali, že mikrobi hrají v emisích metanu významnou roli, ale až od roku 2020 se jejich podíl prudce zvýšil na více než devadesát procent.

„Některé dřívější studie naznačovaly, že hlavním zdrojem nárůstu metanu v posledních letech byla lidská činnost, zejména fosilní paliva,“ uvedli autoři. „Tyto studie se ale nezabývaly izotopovým profilem metanu, což mohlo vést k jiným závěrům a neúplnému obrazu globálních emisí metanu.“

Je důležité uvést, že autoři nijak nezpochybňují fakt, že za současnou změnou klimatu stojí člověk. Výsledky této nové studie sice naznačují, že mikrobi v posledních letech vypouštějí více metanu než fosilní paliva, ale neřeší, proč to mikroorganismy dělají, co je k tomu vede a jestli toto nové chování nemůže být vyvolané právě dopadem lidské aktivity na Zemi.

Odpověď na základní otázku chybí

Zůstává ale nadále nejasné to nejdůležitější. A to, jestli zvýšené mikrobiální emise pocházejí z přírodních zdrojů, jako jsou mokřady, nebo ze zdrojů způsobených člověkem, jako jsou skládky a zemědělství. Vědci ale už nyní plánují další, ještě hlubší výzkum, který by měl dokonce i tyto zdroje metanu odlišit.

„V oteplujícím se světě by nebylo překvapivé, kdyby některý z těchto zdrojů vypouštěl více metanu,“ poznamenala Michelová. Mikrobi, stejně jako lidé, mají totiž podle ní tendenci k rychlejšímu metabolismu, když je větší teplo. „V důsledku toho by mohlo v atmosféře zůstat více metanu, který by urychlil globální oteplování. Musíme tedy řešit klimatickou krizi a to znamená řešit emise CO2,“ dodala.

Autoři dodávají, že klíčem k řešení klimatických změn zůstává snížení spotřeby fosilních paliv. Ke snížení metanové stopy podle nich může přispět i omezení plýtvání potravinami a menší konzumace červeného masa.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 12 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 19 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 20 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 23 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026
Načítání...