Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Nahrávám video

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.

Většina lidí je zná jako „zlovlky“, hlavně díky fantasy seriálu Hra o trůny, ale také z nejrůznějších videoher, knih a komiksů. Správně se ale tyto masivní vymřelé šelmy jmenují pravlci. Díky americkému projektu po deseti tisíci letech opět mohou výt na Měsíc.

Americká společnost Colossal Biosciences oznámila, že se jí podařilo změnit geny moderních vlků tak, že nově narozená mláďata dostatečně odpovídají geneticky těmto vyhynulým pravlkům. V současné době mají tři mláďata: samce Romula a Réma a samici Khaleesi, pojmenovanou podle jedné z postav Hry o trůny.

Půlroční štěňata vypadají roztomile, ale už nyní váží téměř čtyřicet kilogramů – a až dospějí, jejich hmotnost téměř jistě přesáhne dvojnásobek a možná dosáhne dokonce sta kilo. Přesně tak, jak tomu bylo u jejich pravěkých vzorů. Jinak se ale vlčata příliš na pohled od moderních vlků neliší, alespoň pro nekvalifikované oko. Pro odborníky už ale rozdíly vidět jsou: výraznější plece, o něco širší hlava a silnější hřbet než u dnešních vlků. Měli by mít také větší čelisti, ale to se výrazněji projeví až u dospělejších zvířat.

Pravlci vyhynuli přibližně před deseti tisíci lety, když končila poslední doba ledová a současně se do Ameriky dostali lidé. Přesná příčina jejich zmizení není známá, souvisí ale zřejmě s více faktory, včetně vymření jejich oblíbené kořisti, kterou tvořila dokonce i mláďata mamutů.

Společnost drží všechny tři znovustvořené zlovlky v izolaci na utajovaném místě – umožnila k nim přístup jen několika vybraným novinářům z velkých amerických médií. Společnost jim dělají jen jejich další vzdálení příbuzní: v rámci stejného projektu se Colossal Biosciences podařilo vytvořit i další velké psovité šelmy – vymírající severoamerické vlky rudohnědé.

Pravěk ze zkumavky

Společnost, která za „oživením“ (proč je slovo v uvozovkách, se dozvíte dál v článku) vlků stojí, založil teprve před čtyřmi lety americký podnikatel Ben Lamm. Právě s cílem vracet na planetu zvířata, která člověk vyhubil. Má ambice oživit pomocí genetických úprav nejen pravlky, ale také mamuty, vakovlky a mnoho dalších druhů, u nichž existuje nějaký dochovaný genetický materiál.

Nesnaží se o cestu, která je dobře známá z filmového Jurského parku: nepokouší se vytvořit zcela nový druh. Místo toho si Lamm a jeho vědci vezmou nejbližšího žijícího příbuzného vyhynulého tvora a tomu pak cíleně mění genetickou informaci tak, aby co nejvíce odpovídala vzoru.

V případě „zlovlků“ vycházeli odborníci ze dvou exemplářů: prvním byl zub starý třináct tisíc let, druhým kůstka z ucha stará víc než 72 tisíc let. Vědci extrahovali a sekvenovali pravěkou DNA z těchto dvou fosilií a sestavili z ní genom, který podle Shapira obsahuje více než 500krát více dat než předchozí analýzy.

A pak začala samotná práce v laboratoři. Z genomu pravěkého tvora dokázali přečíst, co ho odlišovalo od jeho moderních příbuzných. Překvapilo je, jak málo těchto rozdílů ve skutečnosti bylo. Rozhodli se „postavit“ své nové pravlky tak, že vybrali genetické znaky pro velikost, svalstvo, barvu srsti, strukturu srsti, délku srsti a vzorování srsti.

Celkem genetičtí inženýři provedli dvacet unikátních úprav čtrnácti genů v genomu vlka obecného. Společnost Colossal tvrdí, že se jedná o rekordní počet unikátních genetických úprav provedených na jakémkoli zvířeti. Pět geneticky upravených embryí se neujalo, jedno mládě krátce po narození uhynulo. Všechna tři, která přežila, jsou zatím plně zdravá.

Romulus
Zdroj: Colossal Biosciences
Remus
Zdroj: Colossal Biosciences

Jsou vlci opravdu oživení?

Vědci v tomto experimentu napodobovali v podstatě hlavně vnější znaky pravlků. Nedá se tedy proto objektivně říct, že by se podařilo tyto tvory oživit. Zvířata napodobují částečně vzhled pravěkých šelem, ale badatelé se (zatím) nesnažili o nápodobu myšlení, chování, povahy, mozku a všeho dalšího, co dělá druh unikátním.

Za zcela marketingový tah se pak dá označit genetická úprava barvy srsti pravlků na bílou. Pravěcí pravlci nepochybně občas bílý kožich mít mohli, ale neexistují důkazy o tom, že by to byla jejich základní nebo typická vlastnost. Jenže bílí predátoři jsou jednak vizuálně nápadnější a více zaujmou, jednak více připomínají zmíněné seriálové vlky ze Hry o trůny. V rozhovoru pro americký magazín Wired to nepřímo potvrdil i Ben Lamm.

Dobře fungující byznys

Díky atraktivnímu obsahu se daří Lammově společnosti získávat pozornost nejen médií, ale také investorů. Od nich už získala téměř 450 milionů dolarů, podle zakladatele firmy je teď její hodnota asi deset miliard dolarů (230 miliard korun).

Co na ní investory tak zajímá? Rozhodně to není jen možnost, že se budou v oborách prohánět bílí vlci nebo že se povedlo vylepšit myšku mamutí srstí:

Stejný typ genetických úprav se dá totiž použít také u hospodářských zvířat. A ne proto, aby měly krávy bujařejší rohy, ale třeba k tomu, aby získaly větší dojivost nebo byly odolnější proti nemocem, jako je slintavka a kulhavka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled