Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

8 minut
Horizont ČT24: Oživování vyhynulých zvířat
Zdroj: ČT24

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.

Většina lidí je zná jako „zlovlky“, hlavně díky fantasy seriálu Hra o trůny, ale také z nejrůznějších videoher, knih a komiksů. Správně se ale tyto masivní vymřelé šelmy jmenují pravlci. Díky americkému projektu po deseti tisíci letech opět mohou výt na Měsíc.

Americká společnost Colossal Biosciences oznámila, že se jí podařilo změnit geny moderních vlků tak, že nově narozená mláďata dostatečně odpovídají geneticky těmto vyhynulým pravlkům. V současné době mají tři mláďata: samce Romula a Réma a samici Khaleesi, pojmenovanou podle jedné z postav Hry o trůny.

Půlroční štěňata vypadají roztomile, ale už nyní váží téměř čtyřicet kilogramů – a až dospějí, jejich hmotnost téměř jistě přesáhne dvojnásobek a možná dosáhne dokonce sta kilo. Přesně tak, jak tomu bylo u jejich pravěkých vzorů. Jinak se ale vlčata příliš na pohled od moderních vlků neliší, alespoň pro nekvalifikované oko. Pro odborníky už ale rozdíly vidět jsou: výraznější plece, o něco širší hlava a silnější hřbet než u dnešních vlků. Měli by mít také větší čelisti, ale to se výrazněji projeví až u dospělejších zvířat.

Pravlci vyhynuli přibližně před deseti tisíci lety, když končila poslední doba ledová a současně se do Ameriky dostali lidé. Přesná příčina jejich zmizení není známá, souvisí ale zřejmě s více faktory, včetně vymření jejich oblíbené kořisti, kterou tvořila dokonce i mláďata mamutů.

Společnost drží všechny tři znovustvořené zlovlky v izolaci na utajovaném místě – umožnila k nim přístup jen několika vybraným novinářům z velkých amerických médií. Společnost jim dělají jen jejich další vzdálení příbuzní: v rámci stejného projektu se Colossal Biosciences podařilo vytvořit i další velké psovité šelmy – vymírající severoamerické vlky rudohnědé.

Pravěk ze zkumavky

Společnost, která za „oživením“ (proč je slovo v uvozovkách, se dozvíte dál v článku) vlků stojí, založil teprve před čtyřmi lety americký podnikatel Ben Lamm. Právě s cílem vracet na planetu zvířata, která člověk vyhubil. Má ambice oživit pomocí genetických úprav nejen pravlky, ale také mamuty, vakovlky a mnoho dalších druhů, u nichž existuje nějaký dochovaný genetický materiál.

Nesnaží se o cestu, která je dobře známá z filmového Jurského parku: nepokouší se vytvořit zcela nový druh. Místo toho si Lamm a jeho vědci vezmou nejbližšího žijícího příbuzného vyhynulého tvora a tomu pak cíleně mění genetickou informaci tak, aby co nejvíce odpovídala vzoru.

V případě „zlovlků“ vycházeli odborníci ze dvou exemplářů: prvním byl zub starý třináct tisíc let, druhým kůstka z ucha stará víc než 72 tisíc let. Vědci extrahovali a sekvenovali pravěkou DNA z těchto dvou fosilií a sestavili z ní genom, který podle Shapira obsahuje více než 500krát více dat než předchozí analýzy.

A pak začala samotná práce v laboratoři. Z genomu pravěkého tvora dokázali přečíst, co ho odlišovalo od jeho moderních příbuzných. Překvapilo je, jak málo těchto rozdílů ve skutečnosti bylo. Rozhodli se „postavit“ své nové pravlky tak, že vybrali genetické znaky pro velikost, svalstvo, barvu srsti, strukturu srsti, délku srsti a vzorování srsti.

Celkem genetičtí inženýři provedli dvacet unikátních úprav čtrnácti genů v genomu vlka obecného. Společnost Colossal tvrdí, že se jedná o rekordní počet unikátních genetických úprav provedených na jakémkoli zvířeti. Pět geneticky upravených embryí se neujalo, jedno mládě krátce po narození uhynulo. Všechna tři, která přežila, jsou zatím plně zdravá.

Romulus
Zdroj: Colossal Biosciences
Remus
Zdroj: Colossal Biosciences

Jsou vlci opravdu oživení?

Vědci v tomto experimentu napodobovali v podstatě hlavně vnější znaky pravlků. Nedá se tedy proto objektivně říct, že by se podařilo tyto tvory oživit. Zvířata napodobují částečně vzhled pravěkých šelem, ale badatelé se (zatím) nesnažili o nápodobu myšlení, chování, povahy, mozku a všeho dalšího, co dělá druh unikátním.

Za zcela marketingový tah se pak dá označit genetická úprava barvy srsti pravlků na bílou. Pravěcí pravlci nepochybně občas bílý kožich mít mohli, ale neexistují důkazy o tom, že by to byla jejich základní nebo typická vlastnost. Jenže bílí predátoři jsou jednak vizuálně nápadnější a více zaujmou, jednak více připomínají zmíněné seriálové vlky ze Hry o trůny. V rozhovoru pro americký magazín Wired to nepřímo potvrdil i Ben Lamm.

Dobře fungující byznys

Díky atraktivnímu obsahu se daří Lammově společnosti získávat pozornost nejen médií, ale také investorů. Od nich už získala téměř 450 milionů dolarů, podle zakladatele firmy je teď její hodnota asi deset miliard dolarů (230 miliard korun).

Co na ní investory tak zajímá? Rozhodně to není jen možnost, že se budou v oborách prohánět bílí vlci nebo že se povedlo vylepšit myšku mamutí srstí:

Stejný typ genetických úprav se dá totiž použít také u hospodářských zvířat. A ne proto, aby měly krávy bujařejší rohy, ale třeba k tomu, aby získaly větší dojivost nebo byly odolnější proti nemocem, jako je slintavka a kulhavka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...