Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Nahrávám video

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.

Většina lidí je zná jako „zlovlky“, hlavně díky fantasy seriálu Hra o trůny, ale také z nejrůznějších videoher, knih a komiksů. Správně se ale tyto masivní vymřelé šelmy jmenují pravlci. Díky americkému projektu po deseti tisíci letech opět mohou výt na Měsíc.

Americká společnost Colossal Biosciences oznámila, že se jí podařilo změnit geny moderních vlků tak, že nově narozená mláďata dostatečně odpovídají geneticky těmto vyhynulým pravlkům. V současné době mají tři mláďata: samce Romula a Réma a samici Khaleesi, pojmenovanou podle jedné z postav Hry o trůny.

Půlroční štěňata vypadají roztomile, ale už nyní váží téměř čtyřicet kilogramů – a až dospějí, jejich hmotnost téměř jistě přesáhne dvojnásobek a možná dosáhne dokonce sta kilo. Přesně tak, jak tomu bylo u jejich pravěkých vzorů. Jinak se ale vlčata příliš na pohled od moderních vlků neliší, alespoň pro nekvalifikované oko. Pro odborníky už ale rozdíly vidět jsou: výraznější plece, o něco širší hlava a silnější hřbet než u dnešních vlků. Měli by mít také větší čelisti, ale to se výrazněji projeví až u dospělejších zvířat.

Pravlci vyhynuli přibližně před deseti tisíci lety, když končila poslední doba ledová a současně se do Ameriky dostali lidé. Přesná příčina jejich zmizení není známá, souvisí ale zřejmě s více faktory, včetně vymření jejich oblíbené kořisti, kterou tvořila dokonce i mláďata mamutů.

Společnost drží všechny tři znovustvořené zlovlky v izolaci na utajovaném místě – umožnila k nim přístup jen několika vybraným novinářům z velkých amerických médií. Společnost jim dělají jen jejich další vzdálení příbuzní: v rámci stejného projektu se Colossal Biosciences podařilo vytvořit i další velké psovité šelmy – vymírající severoamerické vlky rudohnědé.

Pravěk ze zkumavky

Společnost, která za „oživením“ (proč je slovo v uvozovkách, se dozvíte dál v článku) vlků stojí, založil teprve před čtyřmi lety americký podnikatel Ben Lamm. Právě s cílem vracet na planetu zvířata, která člověk vyhubil. Má ambice oživit pomocí genetických úprav nejen pravlky, ale také mamuty, vakovlky a mnoho dalších druhů, u nichž existuje nějaký dochovaný genetický materiál.

Nesnaží se o cestu, která je dobře známá z filmového Jurského parku: nepokouší se vytvořit zcela nový druh. Místo toho si Lamm a jeho vědci vezmou nejbližšího žijícího příbuzného vyhynulého tvora a tomu pak cíleně mění genetickou informaci tak, aby co nejvíce odpovídala vzoru.

V případě „zlovlků“ vycházeli odborníci ze dvou exemplářů: prvním byl zub starý třináct tisíc let, druhým kůstka z ucha stará víc než 72 tisíc let. Vědci extrahovali a sekvenovali pravěkou DNA z těchto dvou fosilií a sestavili z ní genom, který podle Shapira obsahuje více než 500krát více dat než předchozí analýzy.

A pak začala samotná práce v laboratoři. Z genomu pravěkého tvora dokázali přečíst, co ho odlišovalo od jeho moderních příbuzných. Překvapilo je, jak málo těchto rozdílů ve skutečnosti bylo. Rozhodli se „postavit“ své nové pravlky tak, že vybrali genetické znaky pro velikost, svalstvo, barvu srsti, strukturu srsti, délku srsti a vzorování srsti.

Celkem genetičtí inženýři provedli dvacet unikátních úprav čtrnácti genů v genomu vlka obecného. Společnost Colossal tvrdí, že se jedná o rekordní počet unikátních genetických úprav provedených na jakémkoli zvířeti. Pět geneticky upravených embryí se neujalo, jedno mládě krátce po narození uhynulo. Všechna tři, která přežila, jsou zatím plně zdravá.

Romulus
Zdroj: Colossal Biosciences
Remus
Zdroj: Colossal Biosciences

Jsou vlci opravdu oživení?

Vědci v tomto experimentu napodobovali v podstatě hlavně vnější znaky pravlků. Nedá se tedy proto objektivně říct, že by se podařilo tyto tvory oživit. Zvířata napodobují částečně vzhled pravěkých šelem, ale badatelé se (zatím) nesnažili o nápodobu myšlení, chování, povahy, mozku a všeho dalšího, co dělá druh unikátním.

Za zcela marketingový tah se pak dá označit genetická úprava barvy srsti pravlků na bílou. Pravěcí pravlci nepochybně občas bílý kožich mít mohli, ale neexistují důkazy o tom, že by to byla jejich základní nebo typická vlastnost. Jenže bílí predátoři jsou jednak vizuálně nápadnější a více zaujmou, jednak více připomínají zmíněné seriálové vlky ze Hry o trůny. V rozhovoru pro americký magazín Wired to nepřímo potvrdil i Ben Lamm.

Dobře fungující byznys

Díky atraktivnímu obsahu se daří Lammově společnosti získávat pozornost nejen médií, ale také investorů. Od nich už získala téměř 450 milionů dolarů, podle zakladatele firmy je teď její hodnota asi deset miliard dolarů (230 miliard korun).

Co na ní investory tak zajímá? Rozhodně to není jen možnost, že se budou v oborách prohánět bílí vlci nebo že se povedlo vylepšit myšku mamutí srstí:

Stejný typ genetických úprav se dá totiž použít také u hospodářských zvířat. A ne proto, aby měly krávy bujařejší rohy, ale třeba k tomu, aby získaly větší dojivost nebo byly odolnější proti nemocem, jako je slintavka a kulhavka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 8 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 8 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 13 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.