Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Nahrávám video

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.

Většina lidí je zná jako „zlovlky“, hlavně díky fantasy seriálu Hra o trůny, ale také z nejrůznějších videoher, knih a komiksů. Správně se ale tyto masivní vymřelé šelmy jmenují pravlci. Díky americkému projektu po deseti tisíci letech opět mohou výt na Měsíc.

Americká společnost Colossal Biosciences oznámila, že se jí podařilo změnit geny moderních vlků tak, že nově narozená mláďata dostatečně odpovídají geneticky těmto vyhynulým pravlkům. V současné době mají tři mláďata: samce Romula a Réma a samici Khaleesi, pojmenovanou podle jedné z postav Hry o trůny.

Půlroční štěňata vypadají roztomile, ale už nyní váží téměř čtyřicet kilogramů – a až dospějí, jejich hmotnost téměř jistě přesáhne dvojnásobek a možná dosáhne dokonce sta kilo. Přesně tak, jak tomu bylo u jejich pravěkých vzorů. Jinak se ale vlčata příliš na pohled od moderních vlků neliší, alespoň pro nekvalifikované oko. Pro odborníky už ale rozdíly vidět jsou: výraznější plece, o něco širší hlava a silnější hřbet než u dnešních vlků. Měli by mít také větší čelisti, ale to se výrazněji projeví až u dospělejších zvířat.

Pravlci vyhynuli přibližně před deseti tisíci lety, když končila poslední doba ledová a současně se do Ameriky dostali lidé. Přesná příčina jejich zmizení není známá, souvisí ale zřejmě s více faktory, včetně vymření jejich oblíbené kořisti, kterou tvořila dokonce i mláďata mamutů.

Společnost drží všechny tři znovustvořené zlovlky v izolaci na utajovaném místě – umožnila k nim přístup jen několika vybraným novinářům z velkých amerických médií. Společnost jim dělají jen jejich další vzdálení příbuzní: v rámci stejného projektu se Colossal Biosciences podařilo vytvořit i další velké psovité šelmy – vymírající severoamerické vlky rudohnědé.

Pravěk ze zkumavky

Společnost, která za „oživením“ (proč je slovo v uvozovkách, se dozvíte dál v článku) vlků stojí, založil teprve před čtyřmi lety americký podnikatel Ben Lamm. Právě s cílem vracet na planetu zvířata, která člověk vyhubil. Má ambice oživit pomocí genetických úprav nejen pravlky, ale také mamuty, vakovlky a mnoho dalších druhů, u nichž existuje nějaký dochovaný genetický materiál.

Nesnaží se o cestu, která je dobře známá z filmového Jurského parku: nepokouší se vytvořit zcela nový druh. Místo toho si Lamm a jeho vědci vezmou nejbližšího žijícího příbuzného vyhynulého tvora a tomu pak cíleně mění genetickou informaci tak, aby co nejvíce odpovídala vzoru.

V případě „zlovlků“ vycházeli odborníci ze dvou exemplářů: prvním byl zub starý třináct tisíc let, druhým kůstka z ucha stará víc než 72 tisíc let. Vědci extrahovali a sekvenovali pravěkou DNA z těchto dvou fosilií a sestavili z ní genom, který podle Shapira obsahuje více než 500krát více dat než předchozí analýzy.

A pak začala samotná práce v laboratoři. Z genomu pravěkého tvora dokázali přečíst, co ho odlišovalo od jeho moderních příbuzných. Překvapilo je, jak málo těchto rozdílů ve skutečnosti bylo. Rozhodli se „postavit“ své nové pravlky tak, že vybrali genetické znaky pro velikost, svalstvo, barvu srsti, strukturu srsti, délku srsti a vzorování srsti.

Celkem genetičtí inženýři provedli dvacet unikátních úprav čtrnácti genů v genomu vlka obecného. Společnost Colossal tvrdí, že se jedná o rekordní počet unikátních genetických úprav provedených na jakémkoli zvířeti. Pět geneticky upravených embryí se neujalo, jedno mládě krátce po narození uhynulo. Všechna tři, která přežila, jsou zatím plně zdravá.

Romulus
Zdroj: Colossal Biosciences
Remus
Zdroj: Colossal Biosciences

Jsou vlci opravdu oživení?

Vědci v tomto experimentu napodobovali v podstatě hlavně vnější znaky pravlků. Nedá se tedy proto objektivně říct, že by se podařilo tyto tvory oživit. Zvířata napodobují částečně vzhled pravěkých šelem, ale badatelé se (zatím) nesnažili o nápodobu myšlení, chování, povahy, mozku a všeho dalšího, co dělá druh unikátním.

Za zcela marketingový tah se pak dá označit genetická úprava barvy srsti pravlků na bílou. Pravěcí pravlci nepochybně občas bílý kožich mít mohli, ale neexistují důkazy o tom, že by to byla jejich základní nebo typická vlastnost. Jenže bílí predátoři jsou jednak vizuálně nápadnější a více zaujmou, jednak více připomínají zmíněné seriálové vlky ze Hry o trůny. V rozhovoru pro americký magazín Wired to nepřímo potvrdil i Ben Lamm.

Dobře fungující byznys

Díky atraktivnímu obsahu se daří Lammově společnosti získávat pozornost nejen médií, ale také investorů. Od nich už získala téměř 450 milionů dolarů, podle zakladatele firmy je teď její hodnota asi deset miliard dolarů (230 miliard korun).

Co na ní investory tak zajímá? Rozhodně to není jen možnost, že se budou v oborách prohánět bílí vlci nebo že se povedlo vylepšit myšku mamutí srstí:

Stejný typ genetických úprav se dá totiž použít také u hospodářských zvířat. A ne proto, aby měly krávy bujařejší rohy, ale třeba k tomu, aby získaly větší dojivost nebo byly odolnější proti nemocem, jako je slintavka a kulhavka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 1 hhodinou

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 17 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 18 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.