Vakovlk se může vrátit. Vědci pokročili v rekonstrukci jeho genomu

Společnost Colossal Biosciences, která je známá tím, že hodlá geneticky upravovat náhražky několika ikonických vyhynulých druhů, v polovině října oznámila, že učinila zásadní pokrok ve snaze vrátit na svět vyhynulého vakovlka tasmánského známého také jako tasmánský vlk nebo tygr.

Vakovlk byl masožravý vačnatec, který byl v roce 1936 prohlášen za vyhynulého. Hlavní příčinou byly celé dekády lovu, kdy ho osadníci považovali za hrozbu pro svá stáda. Jeho populace se snížila, když před desítkami tisíc let přišli do Austrálie lidé a znovu, když se objevili divocí psi dingo.

Později se tito masožraví vačnatci volně pohybovali pouze na ostrově Tasmánie a ve finále byli loveni natolik, že byli vyhubeni. Poslední žijící vakovlk byl odchycen v roce 1933 a o tři roky později pošel v zoologické zahradě v tasmánské metropoli Hobartu.

V tiskové zprávě společnost Colossal oznámila, že rekonstruovaný genom vakovlka je z 99,9 procenta kompletní, zbývá v něm jen 45 mezer. Ty vědci plánují odstranit dalším sekvenováním.

Společnost se rozhodla vakovlky „odvyhubit“ roku 2022. Cílem mělo být vytvoření náhradního druhu za původní zvířata. A to znamená, že takové exempláře nikdy nebudou stoprocentními vakovlky. Zvířata ale budou upravená tak, aby vypadala stejně a „fungovala“ ve shodném prostředí. Což je druhá část plánu – vrátit je nejen mezi žijící tvory, ale také přímo do přírody.

Vědci odebírají kmenové buňky jiným druhům vačnatců s podobnou DNA a pomocí technologie úpravy genů je pak mění – a „oživují“ tak vyhynulý druh. Nebo alespoň vytvářejí velmi podobný. V případě, že by se to podařilo, šlo by o mimořádný úspěch. Vyžadovalo by to ovšem několik vědeckých průlomů.

„Domnívám se, že za deset let bychom mohli mít první živé mládě vakovlka tasmánského od doby, kdy byl skoro před sto lety vyhuben lovem,“ prohlásil předloni Andrew Pask, který vede výzkum na Melbournské univerzitě.

První „odvymření“

Pokud by se vědcům podařilo tohoto vačnatce oživit, znamenalo by to první „deextinkci“ v historii. Mnozí odborníci ale pochybují, že se to podaří. „Deextinkce je věda z říše pohádek,“ řekl listu Sydney Morning Herald Jeremy Austin z Australského centra pro starověkou DNA. Dodal, že projekt je „spíše o mediální pozornosti pro vědce a méně o seriózní vědě“.

Myšlenka vrátit na svět tasmánského tygra se objevuje už více než dvacet let. V roce 1999 Australské muzeum rozběhlo projekt klonování tohoto zvířete a od té doby se v různých intervalech prováděly pokusy o získání nebo obnovení životaschopné DNA ze vzorků.

Nejnovější projekt je výsledkem spolupráce vědců z Melbournské univerzity a texaské společnosti Colossal. Tato americká firma se loni dostala na titulní stránky novin se svými plány použít podobnou technologii editace genů k oživení mamuta. Ani to se ale zatím nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 13 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
včera v 10:00

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026
Načítání...