Vakovlk se může vrátit. Vědci pokročili v rekonstrukci jeho genomu

Společnost Colossal Biosciences, která je známá tím, že hodlá geneticky upravovat náhražky několika ikonických vyhynulých druhů, v polovině října oznámila, že učinila zásadní pokrok ve snaze vrátit na svět vyhynulého vakovlka tasmánského známého také jako tasmánský vlk nebo tygr.

Vakovlk byl masožravý vačnatec, který byl v roce 1936 prohlášen za vyhynulého. Hlavní příčinou byly celé dekády lovu, kdy ho osadníci považovali za hrozbu pro svá stáda. Jeho populace se snížila, když před desítkami tisíc let přišli do Austrálie lidé a znovu, když se objevili divocí psi dingo.

Později se tito masožraví vačnatci volně pohybovali pouze na ostrově Tasmánie a ve finále byli loveni natolik, že byli vyhubeni. Poslední žijící vakovlk byl odchycen v roce 1933 a o tři roky později pošel v zoologické zahradě v tasmánské metropoli Hobartu.

V tiskové zprávě společnost Colossal oznámila, že rekonstruovaný genom vakovlka je z 99,9 procenta kompletní, zbývá v něm jen 45 mezer. Ty vědci plánují odstranit dalším sekvenováním.

Společnost se rozhodla vakovlky „odvyhubit“ roku 2022. Cílem mělo být vytvoření náhradního druhu za původní zvířata. A to znamená, že takové exempláře nikdy nebudou stoprocentními vakovlky. Zvířata ale budou upravená tak, aby vypadala stejně a „fungovala“ ve shodném prostředí. Což je druhá část plánu – vrátit je nejen mezi žijící tvory, ale také přímo do přírody.

Vědci odebírají kmenové buňky jiným druhům vačnatců s podobnou DNA a pomocí technologie úpravy genů je pak mění – a „oživují“ tak vyhynulý druh. Nebo alespoň vytvářejí velmi podobný. V případě, že by se to podařilo, šlo by o mimořádný úspěch. Vyžadovalo by to ovšem několik vědeckých průlomů.

„Domnívám se, že za deset let bychom mohli mít první živé mládě vakovlka tasmánského od doby, kdy byl skoro před sto lety vyhuben lovem,“ prohlásil předloni Andrew Pask, který vede výzkum na Melbournské univerzitě.

První „odvymření“

Pokud by se vědcům podařilo tohoto vačnatce oživit, znamenalo by to první „deextinkci“ v historii. Mnozí odborníci ale pochybují, že se to podaří. „Deextinkce je věda z říše pohádek,“ řekl listu Sydney Morning Herald Jeremy Austin z Australského centra pro starověkou DNA. Dodal, že projekt je „spíše o mediální pozornosti pro vědce a méně o seriózní vědě“.

Myšlenka vrátit na svět tasmánského tygra se objevuje už více než dvacet let. V roce 1999 Australské muzeum rozběhlo projekt klonování tohoto zvířete a od té doby se v různých intervalech prováděly pokusy o získání nebo obnovení životaschopné DNA ze vzorků.

Nejnovější projekt je výsledkem spolupráce vědců z Melbournské univerzity a texaské společnosti Colossal. Tato americká firma se loni dostala na titulní stránky novin se svými plány použít podobnou technologii editace genů k oživení mamuta. Ani to se ale zatím nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...