Vakovlk se může vrátit. Vědci pokročili v rekonstrukci jeho genomu

Společnost Colossal Biosciences, která je známá tím, že hodlá geneticky upravovat náhražky několika ikonických vyhynulých druhů, v polovině října oznámila, že učinila zásadní pokrok ve snaze vrátit na svět vyhynulého vakovlka tasmánského známého také jako tasmánský vlk nebo tygr.

Vakovlk byl masožravý vačnatec, který byl v roce 1936 prohlášen za vyhynulého. Hlavní příčinou byly celé dekády lovu, kdy ho osadníci považovali za hrozbu pro svá stáda. Jeho populace se snížila, když před desítkami tisíc let přišli do Austrálie lidé a znovu, když se objevili divocí psi dingo.

Později se tito masožraví vačnatci volně pohybovali pouze na ostrově Tasmánie a ve finále byli loveni natolik, že byli vyhubeni. Poslední žijící vakovlk byl odchycen v roce 1933 a o tři roky později pošel v zoologické zahradě v tasmánské metropoli Hobartu.

V tiskové zprávě společnost Colossal oznámila, že rekonstruovaný genom vakovlka je z 99,9 procenta kompletní, zbývá v něm jen 45 mezer. Ty vědci plánují odstranit dalším sekvenováním.

Společnost se rozhodla vakovlky „odvyhubit“ roku 2022. Cílem mělo být vytvoření náhradního druhu za původní zvířata. A to znamená, že takové exempláře nikdy nebudou stoprocentními vakovlky. Zvířata ale budou upravená tak, aby vypadala stejně a „fungovala“ ve shodném prostředí. Což je druhá část plánu – vrátit je nejen mezi žijící tvory, ale také přímo do přírody.

Vědci odebírají kmenové buňky jiným druhům vačnatců s podobnou DNA a pomocí technologie úpravy genů je pak mění – a „oživují“ tak vyhynulý druh. Nebo alespoň vytvářejí velmi podobný. V případě, že by se to podařilo, šlo by o mimořádný úspěch. Vyžadovalo by to ovšem několik vědeckých průlomů.

„Domnívám se, že za deset let bychom mohli mít první živé mládě vakovlka tasmánského od doby, kdy byl skoro před sto lety vyhuben lovem,“ prohlásil předloni Andrew Pask, který vede výzkum na Melbournské univerzitě.

První „odvymření“

Pokud by se vědcům podařilo tohoto vačnatce oživit, znamenalo by to první „deextinkci“ v historii. Mnozí odborníci ale pochybují, že se to podaří. „Deextinkce je věda z říše pohádek,“ řekl listu Sydney Morning Herald Jeremy Austin z Australského centra pro starověkou DNA. Dodal, že projekt je „spíše o mediální pozornosti pro vědce a méně o seriózní vědě“.

Myšlenka vrátit na svět tasmánského tygra se objevuje už více než dvacet let. V roce 1999 Australské muzeum rozběhlo projekt klonování tohoto zvířete a od té doby se v různých intervalech prováděly pokusy o získání nebo obnovení životaschopné DNA ze vzorků.

Nejnovější projekt je výsledkem spolupráce vědců z Melbournské univerzity a texaské společnosti Colossal. Tato americká firma se loni dostala na titulní stránky novin se svými plány použít podobnou technologii editace genů k oživení mamuta. Ani to se ale zatím nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 3 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 44 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 4 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 6 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 8 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 18 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...