Vědci naučili AI ovládat živé, geneticky upravené červy

Vědci umožnili umělé inteligenci přímý vstup do nervové soustavy milimetrových červů a nechali ji navádět tvory k chutnému cíli. Ukázali tak zajímavou spolupráci živého mozku a AI.

Autoři studie popsali svou práci v odborném časopise Nature Machine Intelligence. Využili půdní červy háďátka. Tyto hlístice jsou často využívaným modelovým organismem, jsou tedy precizně popsané. Vědci je díky tomu, že znají jejich DNA, dokázali optogeneticky upravit tak, aby se některé jejich geny aktivovaly nebo neaktivovaly v reakci na světlo.

  • Modelový organismus je intenzivně zkoumaný organismus, jehož zkoumání neslouží jen k poznání jeho samého, ale je systematicky používáno k probádávání a popisování obecnějších jevů a odvozování vlastností a vztahů platících pro jiné organismy.

Podařilo se otestovat celkem šest genetických linií těchto hlístic, u nichž se počet neuronů citlivých na světlo pohyboval od jednoho až po všech 302, jimiž červi disponovali. Ukázalo se, že stimulace světlem měla u každé linie odlišný účinek: někdy například přiměla háďátka, aby se otočila, u jiné ale vedla k tomu, že jim zabránila v otočení. Tato fáze výzkumu tedy vypadala tak, že vědci celé desítky hodin blikali na miniaturní červy světýlky a pak vyhodnocovali, jak na to reagují.

Tato data badatelé využili v dalším kroku. Poskytli je jako tréninková umělé inteligenci. Ta se z nich měla naučit, jaké pokyny slouží k navigaci červů a potom se pokusila tyto zkušenosti využít v reálném světě.

Jak řídit červa

Ve sci-fi Duna ovládají lidé obří červy tím, že jim tlačí na citlivá místa a tvorové pak zamíří na opačnou stranu. V tomto experimentu AI dělala něco podobného. Pomocí kamer sledovala polohu, orientaci hlavy a těla háďátka, aktualizace přitom dostávala třikrát za sekundu. A podle toho vysílala směrem do misky světelné paprsky. Cílem bylo, aby navedla červy k hromádce bakterií Escherichia coli na druhé straně nádobky.

Výsledky byly víc než uspokojivé. U pěti ze šesti geneticky upravených linií hlístic dokázala AI červy navádět k jejich oblíbené potravě rychleji, než kdyby po ní pátral sám. A fungovala dokonce i jakási spolupráce: červ se naučil spoléhat se na příkazy, ale ne slepě. Například když ho AI vedla k cíli, ale narazil přitom na vědci umístěnou překážku, sám se jí vyhnul.

Podle autorů je výzkum velmi nadějný. Zejména v tom, jak jednoduchý byl a jak snadno by se dal škálovat a vylepšit pro složitější situace. Zajímavý a důležitý je tento výzkum také proto, že řada expertů na umělé inteligence tvrdí, že aby se AI staly opravdu inteligentními, musejí si samy „osahat“ svět. Tento přístup je jedním z prvních kroků, který k tomuto cíli vede.

Načítání...