Švédští vědci prozkoumali, jací žáci nejčastěji využívají nástroje umělé inteligence. A současně se pokusili stanovit, jak nastavit tenkou hranici mezi využíváním a zneužíváním této technologie ve školách.
Když se před dvěma lety objevil, pro mnohé zčistajasna, nástroj umělé inteligence ChatGPT, vstoupil razantně do mnoha oblastí lidského konání. Jednou z těch, kde doslova rozrazil dveře, bylo školství. Univerzity, střední i základní školy začaly měnit pravidla pro zkoušení i domácí úkoly, a to v obavě před zneužíváním AI. Zatím ale chyběla kvalitní data o tom, jak studenti doopravdy s umělými inteligencemi pracují.
Vědci ze Švédska teď podrobně prozkoumali vztah mezi výkonnými funkcemi (EF) dospívajících a používáním a vnímanou užitečností AI pro školní práci. Ukázalo se, že po pomoci od umělých inteligencí sahají častěji studenti s problémy.
Exekutivní neboli výkonné funkce (EF) se považují za skupinu kognitivních procesů, které představují například schopnost utvářet a realizovat plány, řešit problémy, vykonávat více činností najednou, respektovat pravidla společenského chování nebo správně využívat pracovní paměť.
Řeší otázku, jakým způsobem může člověk provádět určité činnosti a jaká je kvalita vykonávání daných aktivit. Jedná se o celý komplex funkcí, které nesou odpovědnost za plánování, vytváření, časování a sledování kognitivních procesů.
„Studenti s většími problémy v oblasti EF považovali tyto nástroje za obzvláště užitečné, hlavně při plnění úkolů,“ uvedl spoluautor práce Johan Klarin, který současně pracuje jako školní psycholog. „To zdůrazňuje roli těchto nástrojů jako potenciální podpory pro studenty, kteří mají problémy s kognitivními procesy, jež jsou klíčové pro studijní úspěchy.“
Příliš užitečná hůl
AI tak podle této studie funguje jako hůl, o niž se slabší studenti opírají, aby udrželi tempo se svými rychlejšími spolužáky. Autoři ale současně upozorňují, že pokud by se studenti na nástroje AI spoléhali příliš, mohlo by to brzdit, nebo dokonce zpomalovat jejich studijní úspěchy. Jako by při používání hole pro oporu příliš oslabili své nohy. „To by se mělo při zavádění podpory AI do škol pečlivě zvážit a dopady by se měly studovat napříč celou populací,“ dodala vedoucí projektu Daiva Daukantaitėová.
Jak na to všechno přišli? Provedli ve skutečnosti rovnou dvě studie. První měla vzorek 385 dospívajících ve věku 12 až 16 let, kteří navštěvovali čtyři základní školy na jihu Švédska. Druhá studie zahrnovala 359 studentů ve věku 15 až 19 let, kteří byli zapsáni na stejných školách.
Studie ukázaly, že chatboty používá asi 15 procent mladších teenagerů a 53 procent těch starších. Vědci se domnívají, že tento rozdíl se dá vysvětlit složitostí problémů, které žáci řeší: starší studenti dostávají častěji složité úkoly, s nimiž si neumí sami poradit, a tak hledají pomoc u „robotů“. Výzkumníci také upozornili na jasnou slabinu svého výzkumu: studie vznikaly v různé době – „studie dvě“ téměř rok po „studii jedna“ –, což zřejmě dost dobře naznačuje, jak rychle se během této doby používání AI stalo obecně populárnějším.
Co je však podstatnější, studie ukázaly, že studenti, kteří mají s výkonnými funkcemi více problémů, vnímají generativní AI jako výrazně užitečnější pro školní práci než jejich vrstevníci. Možným důvodem je, že tito studenti u sebe reálně vidí větší zlepšení než jejich spolužáci, uvedli vědci.
Podpora, nebo podvádění?
„Hranice mezi podváděním a používáním nástrojů AI jako podpory by měla být stanovena na základě záměru a rozsahu použití,“ řekl Klarin. Používání ChatGPT k dokončení celých úkolů nebo řešení problémů a předkládání výsledků jako vlastních je podle něj jednoznačně podváděním. Za předpokladu, že se studenti kriticky zapojí do generovaného obsahu a přispějí také vlastním porozuměním a úsilím, ale může být považováno za legitimní pomůcku.
Mezi zodpovědné způsoby, jak mohou studenti – zejména ti, kteří mají problémy s EF – používat ChatGPT, může patřit podle autorů studie jeho využití pro výzkum, generování nápadů a pochopení složitých pojmů. „Pedagogové by měli studentům poskytnout pokyny a rámce pro vhodné používání AI. Klíčová je také výuka digitální gramotnosti a etických aspektů,“ doplnil Klarin.
„Naše práce vytváří počáteční základ pro informování pedagogů, tvůrců politik a vývojářů technologií o úloze generativní AI ve vzdělávání a o tom, jak vyvážit její přínosy s potřebou zachovat akademickou integritu a podporovat skutečné učení. Zdůrazňuje také potřebu podpůrných opatření pro studenty, zejména pro ty, kteří mají problémy s EF. K získání komplexnějšího porozumění je však zapotřebí dalších studií,“ dodávají autoři.
