Když se AI bude učit od AI, povede to ke smyčce a kolapsu, popsal výzkum

Když se budou umělé inteligence (AI) učit z dat, které vytvořily umělé inteligence, může to vést ke značně nespolehlivým výsledkům. A pokud bude takový proces učení trvat několik generací, bude výsledkem změť nesouvisejících nesmyslů. Podle nového článku, který vyšel v odborném žurnálu Nature, stačí asi deset generací ke kolapsu modelu.

Nástroje umělé inteligence, jako jsou velké jazykové modely (LLM), jsou stále populárnější. Trénují se především pomocí vstupních dat, která vytvořili lidé. Jenže s tím, jak se tyto modely šíří po internetu, se může stále častěji stávat, že se začne pro trénink využívat i počítačem generovaný obsah. Výsledkem může být podle studie takzvaná rekurze neboli smyčka. V ní by se mohly opakovat a posilovat chyby, jež v každém vzorku dat téměř jistě jsou. A v každé další generaci budou tyto omyly růst.

Počítačoví vědci se pokusili v nových matematických modelech popsat, jestli se tyto smyčky nemohou úplně zacyklit. Výzkum vedl Ilia Shumailov z týmu DeepMind společnosti Google. Výsledky prokazují, že u AI modelů z těchto důvodů ke kolapsu dojít může.

Společně s kolegy v této studii doložil, že umělá inteligence může v trénovacích datech přehlédnout některé výstupy, například méně časté řádky textu, což způsobí, že se bude trénovat pouze na části souboru dat. Současně pak tedy zkoumali, jak modely AI reagují na tréninkovou sadu dat, která byla vytvořena převážně pomocí umělé inteligence. Zjistili, že podávání dat vytvořených umělou inteligencí modelu způsobuje, že se u následujících generací zhoršuje jejich schopnost učit se, což nakonec vede ke zhroucení modelu.

Téměř všechny rekurzivně natrénované jazykové modely, které testovali, měly tendenci zobrazovat opakující se fráze. Například, když byl test proveden s textem o středověké architektuře jako původním vstupem, v deváté generaci model skončil se seznamem zajíců. Vlastně je to docela podobné dětské hře na tichou poštu, kdy se zpráva zkresluje hráč od hráče.

Co s tím

Autoři konstatují, že kolaps modelu je nevyhnutelným důsledkem modelů umělé inteligence, které používají trénovací datové sady vytvořené předchozími generacemi AI. Podle vedoucího výzkumu je ale možné tyto nástrahy obejít – umělá inteligence by se dala dlouhodobě trénovat i na datech vytvořených AI, ale bylo by k tomu zapotřebí velmi vyspělé filtrování těchto dat.

Současně ale podle Shumailova technologické firmy, které se spoléhají na obsah generovaný lidmi, mohou být schopny trénovat modely umělé inteligence, které jsou oproti jejich konkurentům spoléhajícím se jen na data z umělých inteligencí efektivnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...