Umělé inteligence (AI) mohou představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí kvůli své energetické náročnosti a dopadu na klima. S nárůstem jejich využívání a popularity se bude dále zvyšovat i spotřeba zdrojů v datových centrech, která tyto systémy provozují, upozornili čeští experti. Další oponují, že AI může naopak mít mnoho přínosů a benefitů pro ekologii, a tudíž takzvaně dokáže splatit svůj dluh.
„Umělá inteligence v podobě jazykových modelů funguje jinak než jiné počítačové programy. Když dáte stejný příkaz namísto vyhledávače do jazykového modelu jako ChatGPT, tak podle některých propočtů je to více než třicetinásobně větší výpočetní výkon, což odpovídá také větší spotřebě energie,“ popsal Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku.
Technologie, které slouží k testování jazykových modelů, jsou podle dostupných dat na spotřebu elektrické energie velmi náročné. Pro představu – například datacentra společnosti Google, přes snahu o energetické úspory, v roce 2022 zkonzumovala 22,29 terawatthodin, což je ekvivalent spotřeby třetiny České republiky.
Hvorecký upozornil, že spotřeba energie je jen jeden z negativních dopadů na životní prostředí. Přístroje je potřeba z něčeho vyrobit, což je spojováno s těžbou vzácných surovin, kovů a minerálů. Mimo jiné je také potřeba technologii chladit, k čemuž se spotřebovává velké množství vody.
Problematické environmentální dopady AI nebyly v minulosti zřejmé z několika důvodů. „Masivní nasazení generativní umělé inteligence, jako je například GPT, je relativně novým fenoménem posledních let. Ačkoli se AI systémy vyvíjí již několik desetiletí, teprve nedávno došlo k výraznému růstu jejich využití v široké škále aplikací,“ vysvětlil IT architekt David Strejc.
Dalším faktorem byla podle něj nedostatečná transparentnost a dostupnost dat o reálných energetických nárocích a environmentálních dopadech. „Tyto informace buď nebyly vůbec veřejně dostupné, nebo byly výrazně podhodnocovány,“ dodal.
Velký potenciál, malé využití
Technologické firmy mnohdy konstatují, že navzdory uvedeným negativním dopadům má AI o to větší potenciál přinést pozitivní změny. Například zakladatel společnosti Anafra pro ČTK uvedl, že AI je efektivní v řízení energií, v zemědělství, kde pomocí dronů monitoruje půdu a plodiny, nebo v prevenci přírodních katastrof. „Umělá inteligence nabízí mnoho výhod pro zlepšení efektivity a ochranu životního prostředí, ale přináší také významné výzvy a je zjevné, že vyvážení pozitivních a negativních dopadů AI je klíčové pro udržení ekologické rovnováhy,“ přiznal však.
Podle Hvoreckého se jedná o legitimní důvody k používání AI, avšak je důležité mít na paměti, že velká část využívání AI je spíše v podobě dopisování si s ChatGPT nebo v produkci obrázků. „Umělá inteligence nepochybně může pomoct snížit uhlíkovou stopu. Problém ale je, že velké jazykové modely se na tohle nepoužívají,“ zdůraznil.
Hvorecký míní, že prvním krokem k řešení problému s AI je transparentnost firem v oblasti spotřeby, která vznikla při provozu jejich technologií. „Schválený akt Evropské unie o umělé inteligenci mimo jiné tuhle podmínku zavádí. Většina nejmladší generace používá velké jazykové modely jako vyhledávač, což je neskutečná hloupost,“ je přesvědčený Hvorecký. Dodal, že je to ale do jisté míry způsobeno také tím, že lidé nemají povědomí o dopadech a energetické náročnosti této technologie. Pokud by však akt nevedl k větší transparentnosti firem, pak je prý možné uvažovat o regulaci a její podobě.
