Umělé inteligence se zlepšují ve lhaní. Může to být nebezpečné, varují experti

V italské lidové pohádce se dřevěný, ale inteligentní panáček Pinocchio vyznačoval tím, že byl velmi špatný lhář. Pokaždé, když řekl nějakou nepravdu, o něco mu povyrostl nos. Dnešní umělé inteligence takový problém nemají. Za několik posledních let dosáhly obrovského pokroku ve všech oblastech. Včetně právě lhaní, upozornila nová studie.

Analýza vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) popsala případy, kdy systémy umělé inteligence podváděly své lidské oponenty, dokázaly blafovat a úspěšně předstírat, že jsou lidé. Jeden zkoumaný chatbot dokonce změnil své chování během bezpečnostních testů, což podle autorů zvyšuje riziko, že AI budou umět lidi přelstít poměrně snadno.

„S tím, jak budou schopnosti systémů AI lhát stále dokonalejší, bude nebezpečí, které představují pro společnost, stále vážnější,“ komentoval výsledky zkoumání autor studie Peter Park.

Lež jako cesta k vítězství

Park se rozhodl prověřit schopnosti AI lhát poté, co se dozvěděl o tom, jak je úspěšná ve stolní hře Diplomacy. Umělá inteligence Cicero od společnosti Meta se naučila, jak v ní porazit většinu lidských soupeřů – a protože je v této dobyvatelské strategii zapotřebí umět lhát a podvádět, musela si to osvojit.

AI to dokázala, přestože byla navržená tak, aby byla „převážně čestná“ a nikdy nepodrazila své lidské spoluhráče. Jenže k vítězství to nestačilo – a tak lhala. Park a jeho kolegové prošli veřejně dostupná data o hrách Cicera proti lidem a našli v nich několik případů, kdy umělá inteligence promyšleně lhala, pletichařila s hráči proti jiným, a dokonce maskovala svou AI povahu, když se jinému hráči omlouvala za zpoždění slovy, že „telefonovala se svou přítelkyní“. „Zjistili jsme, že umělá inteligence Meta se naučila mistrovsky podvádět,“ potvrzuje Park.

Jeho tým pak popsal podobné schopnosti i u jiných systémů AI, například u programu pro poker Texas Hold 'em, který dokázal blafovat proti profesionálním lidským hráčům. V jedné studii si umělé inteligence v digitálním simulátoru dokonce „hrály na mrtvé“, aby tak oklamaly test sestavený k eliminaci systémů umělé inteligence, které se vyvinuly k rychlému replikování. Po skončení testování obnovily svou původní činnost. To je podle autorů výjimečně znepokojivé, protože to ukazuje, jak složité mohou už brzy být snahy umělé inteligence kontrolovat.

Podle Parka to může mít zásadní důsledky. „To, že se systém umělé inteligence považuje za bezpečný v testovacím prostředí, ještě neznamená, že je bezpečný i potom v ostrém provozu. Může se stát, že v testovacím prostředí jenom předstírá, že je bezpečný,“ upozornil Park.

Vědci tyto nové informace zveřejnili v odborném žurnálu Patterns. Současně v článku vyzvali vlády, aby navrhly zákony o bezpečnosti umělé inteligence, které by se věnovaly právě problému podvodů ze stran AI. Varují mimo jiné před tím, že pokud tyto systémy dokáží svou schopnost lhát ještě více zdokonalit, mohli by nad nimi lidé snadno ztratit kontrolu.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 8 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 10 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...