Spotřeba energie

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.

Emise technologických gigantů exponenciálně vzrostly s rozvojem umělé inteligence (AI). Výzkum Investigate Europe odhalil, že Microsoft a další americké technologické společnosti úspěšně tlačily na Evropskou unii, aby zatajila dopad jejich datových center na životní prostředí.

V prvním pololetí Češi zvýšili spotřebu plynu oproti loňsku o dvanáct procent, využití elektřiny stouplo meziročně o 2,6 procenta. Vliv na růst spotřeby má letos zejména chladnější počasí. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). V předchozích letech přitom spotřeba naopak klesala.

Topná sezona končí a skoro dva miliony domácností dostávají vyúčtování za dálkově odebrané teplo v roce 2024. Mnohé si už předloni, kdy energie nejvíc zdražily, zvýšily zálohy. Na účtech tak i kvůli aktuálně klesajícím cenám nacházejí přeplatky. Až pětina uživatelů ústředního topení ale musí naopak doplácet. Vyúčtování za energie by si lidé měli vždy dobře zkontrolovat. A pokud s ním nesouhlasí, mohou jej reklamovat u distributora.

Umělé inteligence (AI) mohou představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí kvůli své energetické náročnosti a dopadu na klima. S nárůstem jejich využívání a popularity se bude dále zvyšovat i spotřeba zdrojů v datových centrech, která tyto systémy provozují, upozornili čeští experti. Další oponují, že AI může naopak mít mnoho přínosů a benefitů pro ekologii, a tudíž takzvaně dokáže splatit svůj dluh.

Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom ve čtvrtek nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká Unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí.