Vyúčtování za teplo by si lidé měli důkladně zkontrolovat

Nahrávám video
Události: Končí topná sezona
Zdroj: ČT24

Topná sezona končí a skoro dva miliony domácností dostávají vyúčtování za dálkově odebrané teplo v roce 2024. Mnohé si už předloni, kdy energie nejvíc zdražily, zvýšily zálohy. Na účtech tak i kvůli aktuálně klesajícím cenám nacházejí přeplatky. Až pětina uživatelů ústředního topení ale musí naopak doplácet. Vyúčtování za energie by si lidé měli vždy dobře zkontrolovat. A pokud s ním nesouhlasí, mohou jej reklamovat u distributora.

V porovnání s loňskou zimou bylo nutné během té letošní posílat do domácností o pětinu víc tepla. Podle Teplárenského sdružení je to, jako by letošní zima byla delší o jeden měsíc. Ze zásobníků proto Česko začalo čerpat plyn už v září. „Ten hlavní důvod je teplota. Když se podíváme, za posledních sedm dnů se vyčerpalo ze zásobníků zhruba dvacet milionů kubíků plynu,“ vysvětloval 12. října loňského roku vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

To na vyúčtování poznala i Simona Schröderová, která bydlí na pražském sídlišti Černý Most. V ruce má teď nedoplatek, který přesáhl sedm tisíc korun. „Protože jsme měli nedoplatek už minulý rok za topnou sezonu 2023/2024. My jsme si tedy v podstatě zvýšili zálohy o tisíc korun,“ popisuje.

  • Dálkově v tuzemsku topí asi čtyřicet procent domácností. Podíl ale roste, zvyšují ho především novostavby napojené na centrální systém.
  • Nejčastějším zdrojem zůstává hnědé uhlí. I přesto, že jeho využití v posledních letech klesá. Následují zemní plyn, biomasa a černé uhlí.
  • Ceny tepla se liší region od regionu. Loni platili zákazníci nejvíc v Praze. Naopak nejlevněji topili na Pardubicku a jihu Čech. Rozdíly jsou dané jak zdrojem, tak stářím celé soustavy a použitou technologií.

Zdroje: ČSÚ, Česko v datech

I když přesné statistiky o podílu přeplatků a nedoplatků za dálkové teplo neexistují, podle odhadu energetiků bude mít nedoplatky jen desetina až pětina domácností. „Vyúčtování je za kalendářní rok. Minulá topná sezona byla v podstatě nejteplejší od dob měření, zatímco ta letošní je průměrná,“ vysvětluje mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

„Velký cenový šok nastal v nárůstu cen energií v roce 2022. Tedy v tom roce 2022 nebo 2023 rozumní správci bytového fondu už reagovali a nastavovali zálohy,“ říká Martin Hanák ze Svazu českých bytových družstev.

Předloňské problémy

Předloni našla desetitisícové nedoplatky za energie ve vyúčtování i velká část obyvatel Lub na Chebsku, kteří si to nechtěli nechat líbit. Nájemníci městských bytů tehdy proti vysokým nedoplatkům za teplo demonstrovali před radnicí. Kromě toho podepisovali petici a podali hromadnou reklamaci. Vyúčtování ale bylo v pořádku. A to i podle zjištění Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Téměř všichni už dluh splatili. „Už máme všechno splacené. Protože loni nám vraceli, takže si z toho strhli zbytek, co ještě nebyl doplacený,“ vysvětluje domovnice Marie Postolková. A letos měla většina obyvatel podle starosty Vladimíra Vorma (za KDU-ČSL) přeplatky. „Naprostá většina lidí reagovala, má nastavené zálohy. Radši více, takže se jim teď vrací prostředky,“ doplňuje starosta.

Nastavení záloh je zásadní, odborníci doporučují i samoodečty

Právě nastavení záloh nejenom za dodávky tepla, ale i dalších energií, je klíčové. Odpovídat by mělo spotřebě. Podle energetického analytika serveru Kalkulátor.cz Jana Béreše může být vysoký nedoplatek způsoben právě tím, že se zdražila energie, nebo tím, že domácnost více čerpala. „Anebo se zákazníkovi třeba někdo připojil na jeho kabely. Může tam být chyba i v rámci nějakých spotřebičů,“ dodává.

Důvodem vyššího nedoplatku může být i to, že distributor spotřebu odhadl podle běžných dodávek. „Je určitě lepší, když si to zákazník hlídá a řeší to po vlastní ose tím stylem, že si dělá odečty,“ doporučuje Béreš. „Když vím, že vyúčtování mi chodí třeba v prosinci, například desátého, tak kolem toho desátého plus minus týden se zajdu podívat na elektroměr a vyfotím si ho,“ odpovídá energetický analytik na otázku, jak často by si lidé odečty měli dělat.

Pokud číslo na elektroměru neodpovídá spotřebě určené dodavatelem, mohou zákazníci vyúčtování reklamovat. Stejně jako v případě, kdy jim distributor nechce vrátit přeplatek. Právě takové případy často řeší i v právní poradně dTest. „Určitě je vhodné nejprve se obrátit na dodavatele energií. To musí být vždycky první krok. Pokud s námi ale třeba nekomunikuje, nebo nám nechce přeplatek vrátit, tak je možné se obrátit na dozorový orgán, kterým je Energetický regulační úřad,“ říká vedoucí poradny Karolína Valouchová.

Na ERÚ se kvůli potížím s vracením přeplatku loni obrátilo zhruba tisíc lidí. Několik dodavatelů za to dostalo pokutu.

V příští sezoně topení zřejmě moc nezlevní

I když ceny energií klesají, dálkové topení se v příští sezoně příliš nezlevní. „České teplárenství prochází dekarbonizací a taková modernizace něco stojí. Takže se cena tepla bude zvyšovat, ale bude to v rámci inflace,“ dodává Kaufmann. Do další účtovací sezony se navíc započítají i chladné měsíce z jara letošního roku. S výjimkou ledna bylo potřeba každý měsíc vytápět víc než předchozí sezonu.

Topná sezona trvá od začátku září do konce května. Její skutečná délka ale závisí na průměrné venkovní teplotě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 5 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 7 hhodinami
Načítání...