Vyúčtování za teplo by si lidé měli důkladně zkontrolovat

Nahrávám video

Topná sezona končí a skoro dva miliony domácností dostávají vyúčtování za dálkově odebrané teplo v roce 2024. Mnohé si už předloni, kdy energie nejvíc zdražily, zvýšily zálohy. Na účtech tak i kvůli aktuálně klesajícím cenám nacházejí přeplatky. Až pětina uživatelů ústředního topení ale musí naopak doplácet. Vyúčtování za energie by si lidé měli vždy dobře zkontrolovat. A pokud s ním nesouhlasí, mohou jej reklamovat u distributora.

V porovnání s loňskou zimou bylo nutné během té letošní posílat do domácností o pětinu víc tepla. Podle Teplárenského sdružení je to, jako by letošní zima byla delší o jeden měsíc. Ze zásobníků proto Česko začalo čerpat plyn už v září. „Ten hlavní důvod je teplota. Když se podíváme, za posledních sedm dnů se vyčerpalo ze zásobníků zhruba dvacet milionů kubíků plynu,“ vysvětloval 12. října loňského roku vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

To na vyúčtování poznala i Simona Schröderová, která bydlí na pražském sídlišti Černý Most. V ruce má teď nedoplatek, který přesáhl sedm tisíc korun. „Protože jsme měli nedoplatek už minulý rok za topnou sezonu 2023/2024. My jsme si tedy v podstatě zvýšili zálohy o tisíc korun,“ popisuje.

  • Dálkově v tuzemsku topí asi čtyřicet procent domácností. Podíl ale roste, zvyšují ho především novostavby napojené na centrální systém.
  • Nejčastějším zdrojem zůstává hnědé uhlí. I přesto, že jeho využití v posledních letech klesá. Následují zemní plyn, biomasa a černé uhlí.
  • Ceny tepla se liší region od regionu. Loni platili zákazníci nejvíc v Praze. Naopak nejlevněji topili na Pardubicku a jihu Čech. Rozdíly jsou dané jak zdrojem, tak stářím celé soustavy a použitou technologií.

Zdroje: ČSÚ, Česko v datech

I když přesné statistiky o podílu přeplatků a nedoplatků za dálkové teplo neexistují, podle odhadu energetiků bude mít nedoplatky jen desetina až pětina domácností. „Vyúčtování je za kalendářní rok. Minulá topná sezona byla v podstatě nejteplejší od dob měření, zatímco ta letošní je průměrná,“ vysvětluje mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

„Velký cenový šok nastal v nárůstu cen energií v roce 2022. Tedy v tom roce 2022 nebo 2023 rozumní správci bytového fondu už reagovali a nastavovali zálohy,“ říká Martin Hanák ze Svazu českých bytových družstev.

Předloňské problémy

Předloni našla desetitisícové nedoplatky za energie ve vyúčtování i velká část obyvatel Lub na Chebsku, kteří si to nechtěli nechat líbit. Nájemníci městských bytů tehdy proti vysokým nedoplatkům za teplo demonstrovali před radnicí. Kromě toho podepisovali petici a podali hromadnou reklamaci. Vyúčtování ale bylo v pořádku. A to i podle zjištění Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Téměř všichni už dluh splatili. „Už máme všechno splacené. Protože loni nám vraceli, takže si z toho strhli zbytek, co ještě nebyl doplacený,“ vysvětluje domovnice Marie Postolková. A letos měla většina obyvatel podle starosty Vladimíra Vorma (za KDU-ČSL) přeplatky. „Naprostá většina lidí reagovala, má nastavené zálohy. Radši více, takže se jim teď vrací prostředky,“ doplňuje starosta.

Nastavení záloh je zásadní, odborníci doporučují i samoodečty

Právě nastavení záloh nejenom za dodávky tepla, ale i dalších energií, je klíčové. Odpovídat by mělo spotřebě. Podle energetického analytika serveru Kalkulátor.cz Jana Béreše může být vysoký nedoplatek způsoben právě tím, že se zdražila energie, nebo tím, že domácnost více čerpala. „Anebo se zákazníkovi třeba někdo připojil na jeho kabely. Může tam být chyba i v rámci nějakých spotřebičů,“ dodává.

Důvodem vyššího nedoplatku může být i to, že distributor spotřebu odhadl podle běžných dodávek. „Je určitě lepší, když si to zákazník hlídá a řeší to po vlastní ose tím stylem, že si dělá odečty,“ doporučuje Béreš. „Když vím, že vyúčtování mi chodí třeba v prosinci, například desátého, tak kolem toho desátého plus minus týden se zajdu podívat na elektroměr a vyfotím si ho,“ odpovídá energetický analytik na otázku, jak často by si lidé odečty měli dělat.

Pokud číslo na elektroměru neodpovídá spotřebě určené dodavatelem, mohou zákazníci vyúčtování reklamovat. Stejně jako v případě, kdy jim distributor nechce vrátit přeplatek. Právě takové případy často řeší i v právní poradně dTest. „Určitě je vhodné nejprve se obrátit na dodavatele energií. To musí být vždycky první krok. Pokud s námi ale třeba nekomunikuje, nebo nám nechce přeplatek vrátit, tak je možné se obrátit na dozorový orgán, kterým je Energetický regulační úřad,“ říká vedoucí poradny Karolína Valouchová.

Na ERÚ se kvůli potížím s vracením přeplatku loni obrátilo zhruba tisíc lidí. Několik dodavatelů za to dostalo pokutu.

V příští sezoně topení zřejmě moc nezlevní

I když ceny energií klesají, dálkové topení se v příští sezoně příliš nezlevní. „České teplárenství prochází dekarbonizací a taková modernizace něco stojí. Takže se cena tepla bude zvyšovat, ale bude to v rámci inflace,“ dodává Kaufmann. Do další účtovací sezony se navíc započítají i chladné měsíce z jara letošního roku. S výjimkou ledna bylo potřeba každý měsíc vytápět víc než předchozí sezonu.

Topná sezona trvá od začátku září do konce května. Její skutečná délka ale závisí na průměrné venkovní teplotě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 22 mminutami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 32 mminutami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 52 mminutami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 1 hhodinou

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.