Vyúčtování za teplo by si lidé měli důkladně zkontrolovat

Nahrávám video
Události: Končí topná sezona
Zdroj: ČT24

Topná sezona končí a skoro dva miliony domácností dostávají vyúčtování za dálkově odebrané teplo v roce 2024. Mnohé si už předloni, kdy energie nejvíc zdražily, zvýšily zálohy. Na účtech tak i kvůli aktuálně klesajícím cenám nacházejí přeplatky. Až pětina uživatelů ústředního topení ale musí naopak doplácet. Vyúčtování za energie by si lidé měli vždy dobře zkontrolovat. A pokud s ním nesouhlasí, mohou jej reklamovat u distributora.

V porovnání s loňskou zimou bylo nutné během té letošní posílat do domácností o pětinu víc tepla. Podle Teplárenského sdružení je to, jako by letošní zima byla delší o jeden měsíc. Ze zásobníků proto Česko začalo čerpat plyn už v září. „Ten hlavní důvod je teplota. Když se podíváme, za posledních sedm dnů se vyčerpalo ze zásobníků zhruba dvacet milionů kubíků plynu,“ vysvětloval 12. října loňského roku vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

To na vyúčtování poznala i Simona Schröderová, která bydlí na pražském sídlišti Černý Most. V ruce má teď nedoplatek, který přesáhl sedm tisíc korun. „Protože jsme měli nedoplatek už minulý rok za topnou sezonu 2023/2024. My jsme si tedy v podstatě zvýšili zálohy o tisíc korun,“ popisuje.

  • Dálkově v tuzemsku topí asi čtyřicet procent domácností. Podíl ale roste, zvyšují ho především novostavby napojené na centrální systém.
  • Nejčastějším zdrojem zůstává hnědé uhlí. I přesto, že jeho využití v posledních letech klesá. Následují zemní plyn, biomasa a černé uhlí.
  • Ceny tepla se liší region od regionu. Loni platili zákazníci nejvíc v Praze. Naopak nejlevněji topili na Pardubicku a jihu Čech. Rozdíly jsou dané jak zdrojem, tak stářím celé soustavy a použitou technologií.

Zdroje: ČSÚ, Česko v datech

I když přesné statistiky o podílu přeplatků a nedoplatků za dálkové teplo neexistují, podle odhadu energetiků bude mít nedoplatky jen desetina až pětina domácností. „Vyúčtování je za kalendářní rok. Minulá topná sezona byla v podstatě nejteplejší od dob měření, zatímco ta letošní je průměrná,“ vysvětluje mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

„Velký cenový šok nastal v nárůstu cen energií v roce 2022. Tedy v tom roce 2022 nebo 2023 rozumní správci bytového fondu už reagovali a nastavovali zálohy,“ říká Martin Hanák ze Svazu českých bytových družstev.

Předloňské problémy

Předloni našla desetitisícové nedoplatky za energie ve vyúčtování i velká část obyvatel Lub na Chebsku, kteří si to nechtěli nechat líbit. Nájemníci městských bytů tehdy proti vysokým nedoplatkům za teplo demonstrovali před radnicí. Kromě toho podepisovali petici a podali hromadnou reklamaci. Vyúčtování ale bylo v pořádku. A to i podle zjištění Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Téměř všichni už dluh splatili. „Už máme všechno splacené. Protože loni nám vraceli, takže si z toho strhli zbytek, co ještě nebyl doplacený,“ vysvětluje domovnice Marie Postolková. A letos měla většina obyvatel podle starosty Vladimíra Vorma (za KDU-ČSL) přeplatky. „Naprostá většina lidí reagovala, má nastavené zálohy. Radši více, takže se jim teď vrací prostředky,“ doplňuje starosta.

Nastavení záloh je zásadní, odborníci doporučují i samoodečty

Právě nastavení záloh nejenom za dodávky tepla, ale i dalších energií, je klíčové. Odpovídat by mělo spotřebě. Podle energetického analytika serveru Kalkulátor.cz Jana Béreše může být vysoký nedoplatek způsoben právě tím, že se zdražila energie, nebo tím, že domácnost více čerpala. „Anebo se zákazníkovi třeba někdo připojil na jeho kabely. Může tam být chyba i v rámci nějakých spotřebičů,“ dodává.

Důvodem vyššího nedoplatku může být i to, že distributor spotřebu odhadl podle běžných dodávek. „Je určitě lepší, když si to zákazník hlídá a řeší to po vlastní ose tím stylem, že si dělá odečty,“ doporučuje Béreš. „Když vím, že vyúčtování mi chodí třeba v prosinci, například desátého, tak kolem toho desátého plus minus týden se zajdu podívat na elektroměr a vyfotím si ho,“ odpovídá energetický analytik na otázku, jak často by si lidé odečty měli dělat.

Pokud číslo na elektroměru neodpovídá spotřebě určené dodavatelem, mohou zákazníci vyúčtování reklamovat. Stejně jako v případě, kdy jim distributor nechce vrátit přeplatek. Právě takové případy často řeší i v právní poradně dTest. „Určitě je vhodné nejprve se obrátit na dodavatele energií. To musí být vždycky první krok. Pokud s námi ale třeba nekomunikuje, nebo nám nechce přeplatek vrátit, tak je možné se obrátit na dozorový orgán, kterým je Energetický regulační úřad,“ říká vedoucí poradny Karolína Valouchová.

Na ERÚ se kvůli potížím s vracením přeplatku loni obrátilo zhruba tisíc lidí. Několik dodavatelů za to dostalo pokutu.

V příští sezoně topení zřejmě moc nezlevní

I když ceny energií klesají, dálkové topení se v příští sezoně příliš nezlevní. „České teplárenství prochází dekarbonizací a taková modernizace něco stojí. Takže se cena tepla bude zvyšovat, ale bude to v rámci inflace,“ dodává Kaufmann. Do další účtovací sezony se navíc započítají i chladné měsíce z jara letošního roku. S výjimkou ledna bylo potřeba každý měsíc vytápět víc než předchozí sezonu.

Topná sezona trvá od začátku září do konce května. Její skutečná délka ale závisí na průměrné venkovní teplotě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 31 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
16:09Aktualizovánopřed 41 mminutami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 59 mminutami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 2 hhodinami

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 3 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...