Změny budou bolestivé. Mezinárodní měnový fond varuje před dopady AI na trh práce

Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že rozvoj generativní umělé inteligence (AI) by mohl mít velké negativní dopady na trh práce a mohl by prohloubit nerovnosti ve společnosti. Fond vyzval vlády, aby své ekonomiky před negativními důsledky generativní AI více chránily, informoval list The Financial Times (FT).

Vlády by podle MMF měly například zlepšit pojištění pro případ nezaměstnanosti. Fond upozornil, že generativní AI by na rozdíl od dřívějších technologií, které ovlivnily trh práce, mohla vést k zániku pracovních míst vyžadujících vyšší kvalifikaci.

Generativní AI má podle fondu obrovský potenciál v oblasti zvyšování produktivity práce, zároveň však „vyvolává silné obavy ohledně rozsáhlého narušení trhu práce a rostoucí nerovnosti“.

AI revoluce

Termínem generativní umělá inteligence jsou označovány systémy, které na základě tréninku na obrovském množství dat dokážou vytvářet výstupy ve formě textů či obrázků v reakci na zadání uživatele. Do povědomí široké veřejnosti se dostaly zejména díky předloňskému bezplatnému zpřístupnění chatovacího programu ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná Microsoftem.

Umělá inteligence se v poslední době dostává do centra pozornosti regulačních úřadů po celém světě. Členské státy Evropské unie minulý měsíc definitivně potvrdily nová pravidla pro její fungování. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy v zemích mimo evropský blok.

Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci. Nová pravidla mají zajistit, aby umělá inteligence byla důvěryhodná a bezpečná, aby respektovala základní práva v EU a aby podporovala inovace.

Jak ochránit pracovní místa

Podle MMF je nyní potřeba upravit vzdělávací a školící systémy tak, aby pracovníky připravovaly na rychle se měnící podmínky na trhu práce v budoucnosti a kladly větší důraz na celoživotní vzdělávání, píší FT.

  • Cílem MMF, jehož členy je 189 zemí, je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě. V čele MMF bývá tradičně kandidát z Evropy, zatímco v čele sesterské Světové banky (SB) bývá Američan.
  • Zdroj: ČTK

„Chceme, aby lidé byli schopni v širším měřítku těžit z potenciálu, který tato technologie (generativní AI) nabízí,“ uvedla podle listu Era Dablaová-Norrisová z MMF. „Chceme zajistit, aby vznikaly příležitosti pro lidi,“ dodala. Upozornila nicméně, že změny mohou být pro pracovníky „bolestivé“. MMF už v lednu odhadl, že umělá inteligence bude mít vliv na téměř čtyřicet procent pracovních míst po celém světě.

Podle ředitele Úřadu práce Daniela Krištofa zhruba 300 tisícům lidí v Česku v následujících pěti letech hrozí ztráta zaměstnání, asi milion jich bude muset posílit své profesní dovednosti. Trh práce čekají s technologickým vývojem změny, na které se úřad snaží uchazeče připravit.

„Výzva je pečovat o své dovednosti a průběžně je doplňovat. Není to tak, že člověk dostal vzdělání na základní, střední, vysoké škole a to už stačí,“ nastínil. Nabízí tak například rekvalifikační kurzy, do kterých se nad očekávání zapojují mladí lidé. Mezi uchazeči ve vyšším věku, kteří jsou často ztrátou práce ohrožení, je však zájem nízký, uvedl v březnu v Událostech, komentářích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 1 hhodinou

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 23 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...