Změny budou bolestivé. Mezinárodní měnový fond varuje před dopady AI na trh práce

Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že rozvoj generativní umělé inteligence (AI) by mohl mít velké negativní dopady na trh práce a mohl by prohloubit nerovnosti ve společnosti. Fond vyzval vlády, aby své ekonomiky před negativními důsledky generativní AI více chránily, informoval list The Financial Times (FT).

Vlády by podle MMF měly například zlepšit pojištění pro případ nezaměstnanosti. Fond upozornil, že generativní AI by na rozdíl od dřívějších technologií, které ovlivnily trh práce, mohla vést k zániku pracovních míst vyžadujících vyšší kvalifikaci.

Generativní AI má podle fondu obrovský potenciál v oblasti zvyšování produktivity práce, zároveň však „vyvolává silné obavy ohledně rozsáhlého narušení trhu práce a rostoucí nerovnosti“.

AI revoluce

Termínem generativní umělá inteligence jsou označovány systémy, které na základě tréninku na obrovském množství dat dokážou vytvářet výstupy ve formě textů či obrázků v reakci na zadání uživatele. Do povědomí široké veřejnosti se dostaly zejména díky předloňskému bezplatnému zpřístupnění chatovacího programu ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná Microsoftem.

Umělá inteligence se v poslední době dostává do centra pozornosti regulačních úřadů po celém světě. Členské státy Evropské unie minulý měsíc definitivně potvrdily nová pravidla pro její fungování. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy v zemích mimo evropský blok.

Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci. Nová pravidla mají zajistit, aby umělá inteligence byla důvěryhodná a bezpečná, aby respektovala základní práva v EU a aby podporovala inovace.

Jak ochránit pracovní místa

Podle MMF je nyní potřeba upravit vzdělávací a školící systémy tak, aby pracovníky připravovaly na rychle se měnící podmínky na trhu práce v budoucnosti a kladly větší důraz na celoživotní vzdělávání, píší FT.

  • Cílem MMF, jehož členy je 189 zemí, je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě. V čele MMF bývá tradičně kandidát z Evropy, zatímco v čele sesterské Světové banky (SB) bývá Američan.
  • Zdroj: ČTK

„Chceme, aby lidé byli schopni v širším měřítku těžit z potenciálu, který tato technologie (generativní AI) nabízí,“ uvedla podle listu Era Dablaová-Norrisová z MMF. „Chceme zajistit, aby vznikaly příležitosti pro lidi,“ dodala. Upozornila nicméně, že změny mohou být pro pracovníky „bolestivé“. MMF už v lednu odhadl, že umělá inteligence bude mít vliv na téměř čtyřicet procent pracovních míst po celém světě.

Podle ředitele Úřadu práce Daniela Krištofa zhruba 300 tisícům lidí v Česku v následujících pěti letech hrozí ztráta zaměstnání, asi milion jich bude muset posílit své profesní dovednosti. Trh práce čekají s technologickým vývojem změny, na které se úřad snaží uchazeče připravit.

„Výzva je pečovat o své dovednosti a průběžně je doplňovat. Není to tak, že člověk dostal vzdělání na základní, střední, vysoké škole a to už stačí,“ nastínil. Nabízí tak například rekvalifikační kurzy, do kterých se nad očekávání zapojují mladí lidé. Mezi uchazeči ve vyšším věku, kteří jsou často ztrátou práce ohrožení, je však zájem nízký, uvedl v březnu v Událostech, komentářích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled