Rekordní vedra v Grónsku a na Islandu urychlila tání ledu

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.

„Příspěvek tání grónského ledovce ke zvyšování hladiny moří je větší, než by byl bez této vlny veder,“ zdůraznila podle agentury AFP jedna z autorek zprávy WWA Friederike Ottová, klimatoložka z londýnské Královské koleje. Bez změny klimatu by přitom podle ní květnová vlna veder nebyla vůbec možná.

Na Islandu teplota 15. května překročila 26 stupňů Celsia, což je pro toto roční období na ostrově bezprecedentní maximum. „Teploty pozorované na Islandu v květnu lámou všechny rekordy a překračují průměrné denní maximální teploty za květen z období 1991 až 2020 o více než 13 stupňů Celsia,“ uvedla WWA.

V květnu zaznamenalo 94 procent stanic nové teplotní rekordy, uvedl islandský meteorologický ústav.

„Vlna veder kolem dvaceti stupňů se většině lidí na celém světě nemusí zdát jako extrémní událost, ale pro tento region je to skutečně významný problém a masivně ovlivňuje celý svět,“ zdůraznila Ottová.

Sever se otepluje rychleji než zbytek planety

Podle časopisu Nature se Arktida otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Zatímco celý svět se od počátku průmyslové revoluce oteplil přibližně o 1,2 stupně Celsia, Arktida se oteplila přibližně o čtyři stupně, což má ničivé dopady na lidi a ekosystémy. Toto rychlejší tempo oteplování se často připisuje tání mořského ledu: jak mizí, je nahrazován rostoucí plochou tmavé oceánské vody, která sluneční světlo spíše pohlcuje, než aby ho odrážela.

WWA varovala, že pokud globálně nárůst teploty v porovnání s předindustriálním obdobím dosáhne 2,6 stupně Celsia, což se při pokračujícím používání fosilních paliv předpokládá do roku 2100, intenzita podobných vln veder v Grónsku a na Islandu vzroste o další dva stupně.

Pro domorodé komunity Grónska znamenají rostoucí teploty a tání ledu změnu tradičních loveckých podmínek a ohrožují životní prostředí i infrastrukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 22 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...