Rekordní vedra v Grónsku a na Islandu urychlila tání ledu

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.

„Příspěvek tání grónského ledovce ke zvyšování hladiny moří je větší, než by byl bez této vlny veder,“ zdůraznila podle agentury AFP jedna z autorek zprávy WWA Friederike Ottová, klimatoložka z londýnské Královské koleje. Bez změny klimatu by přitom podle ní květnová vlna veder nebyla vůbec možná.

Na Islandu teplota 15. května překročila 26 stupňů Celsia, což je pro toto roční období na ostrově bezprecedentní maximum. „Teploty pozorované na Islandu v květnu lámou všechny rekordy a překračují průměrné denní maximální teploty za květen z období 1991 až 2020 o více než 13 stupňů Celsia,“ uvedla WWA.

V květnu zaznamenalo 94 procent stanic nové teplotní rekordy, uvedl islandský meteorologický ústav.

„Vlna veder kolem dvaceti stupňů se většině lidí na celém světě nemusí zdát jako extrémní událost, ale pro tento region je to skutečně významný problém a masivně ovlivňuje celý svět,“ zdůraznila Ottová.

Sever se otepluje rychleji než zbytek planety

Podle časopisu Nature se Arktida otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Zatímco celý svět se od počátku průmyslové revoluce oteplil přibližně o 1,2 stupně Celsia, Arktida se oteplila přibližně o čtyři stupně, což má ničivé dopady na lidi a ekosystémy. Toto rychlejší tempo oteplování se často připisuje tání mořského ledu: jak mizí, je nahrazován rostoucí plochou tmavé oceánské vody, která sluneční světlo spíše pohlcuje, než aby ho odrážela.

WWA varovala, že pokud globálně nárůst teploty v porovnání s předindustriálním obdobím dosáhne 2,6 stupně Celsia, což se při pokračujícím používání fosilních paliv předpokládá do roku 2100, intenzita podobných vln veder v Grónsku a na Islandu vzroste o další dva stupně.

Pro domorodé komunity Grónska znamenají rostoucí teploty a tání ledu změnu tradičních loveckých podmínek a ohrožují životní prostředí i infrastrukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 15 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 17 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...