Rekordní vedra v Grónsku a na Islandu urychlila tání ledu

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.

„Příspěvek tání grónského ledovce ke zvyšování hladiny moří je větší, než by byl bez této vlny veder,“ zdůraznila podle agentury AFP jedna z autorek zprávy WWA Friederike Ottová, klimatoložka z londýnské Královské koleje. Bez změny klimatu by přitom podle ní květnová vlna veder nebyla vůbec možná.

Na Islandu teplota 15. května překročila 26 stupňů Celsia, což je pro toto roční období na ostrově bezprecedentní maximum. „Teploty pozorované na Islandu v květnu lámou všechny rekordy a překračují průměrné denní maximální teploty za květen z období 1991 až 2020 o více než 13 stupňů Celsia,“ uvedla WWA.

V květnu zaznamenalo 94 procent stanic nové teplotní rekordy, uvedl islandský meteorologický ústav.

„Vlna veder kolem dvaceti stupňů se většině lidí na celém světě nemusí zdát jako extrémní událost, ale pro tento region je to skutečně významný problém a masivně ovlivňuje celý svět,“ zdůraznila Ottová.

Sever se otepluje rychleji než zbytek planety

Podle časopisu Nature se Arktida otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Zatímco celý svět se od počátku průmyslové revoluce oteplil přibližně o 1,2 stupně Celsia, Arktida se oteplila přibližně o čtyři stupně, což má ničivé dopady na lidi a ekosystémy. Toto rychlejší tempo oteplování se často připisuje tání mořského ledu: jak mizí, je nahrazován rostoucí plochou tmavé oceánské vody, která sluneční světlo spíše pohlcuje, než aby ho odrážela.

WWA varovala, že pokud globálně nárůst teploty v porovnání s předindustriálním obdobím dosáhne 2,6 stupně Celsia, což se při pokračujícím používání fosilních paliv předpokládá do roku 2100, intenzita podobných vln veder v Grónsku a na Islandu vzroste o další dva stupně.

Pro domorodé komunity Grónska znamenají rostoucí teploty a tání ledu změnu tradičních loveckých podmínek a ohrožují životní prostředí i infrastrukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...