Umělá inteligence může pomoct i uškodit, pravidla chce nastavit Evropská komise

Nahrávám video

Umělá inteligence proniká stále více do běžného života lidí. Přináší s sebou řadu výhod, například dokáže zjednodušit rutinní kancelářskou práci nebo pomoct při vývoji nových léků. Stále častěji jsou ale skloňovaná i možná rizika mimo jiné při zajišťování bezpečnosti. Evropská komise proto chystá pravidla, která by umělou inteligenci regulovala.

V simulovaných záběrech, které vytvořil start-up Quantasoft zaměřený na umělou inteligenci a její využití v reálném životě, je vidět útočník, který se pohybuje po chodbách pražské nemocnice. Pokud kamery se systémem využívajícím AI zachytí, že útočník má u sebe zbraň, reakce přichází v okamžiku. „Jsou to jednotky sekund, kdy detekujeme zbraň i v místech, kde se nepohybují osoby – a už to posíláme na pult centrální ochrany,“ popisuje zakladatel a jednatel Quantasoftu Milan Pašek.

Na reálné ohrožení by pak mohly okamžitě reagovat bezpečnostní složky. Kromě schopnosti detekovat zbraně firma vyvíjí i software na rozpoznávání obličejů.

„S nástupem umělé inteligence se úplně změnil systém identifikace osob. Je schopen rozpoznávat obličeje, nevadí nám roušky, plastické operace, maskování ani brýle. Jsme schopni identifikovat člověka i pomocí fotografií, které jsou třicet let staré,“ přiblížil manažer strategického rozvoje Petr Mlejnek z uskupení L.P.P. holding.

Otázka ochrany osobních údajů

Používání podobných programů je ale v Evropské unii kvůli ochraně osobních údajů limitované. „Úřad pro ochranu osobních údajů nevylučuje předem nasazení jakéhokoli kamerového systému, tedy ani kamerového systému s umělou inteligencí, nicméně je zásadní, aby bylo dodrženo GDPR,“ upřesnil mluvčí tohoto úřadu Milan Řepka.

Systémy rozpoznávající obličeje mohou podle analytiků pomoct třeba bezpečnostním složkám v identifikaci hledaných osob, takto se využívají už na letišti. Před širší aplikací ale odborníci varují. „Ve veřejném prostoru se lidé nebudou cítit svobodně, budou mít oprávněný pocit, že jsou pod neustálým dohledem. Ta data někdo bude shromažďovat, bude je někde ukládat, bude je zpracovávat – bude to transparentní?“ nastoluje možné problematické otázky filozof zaměřující se na etický rozměr robotiky a AI David Černý.

AI proniká do zdravotnictví, průmyslu i škol

Umělá inteligence se používá v různé míře už ve zdravotnictví, bankovnictví, průmyslu či v prostředí sociálních sítí. Pomáhá například vyvíjet nové léky, diagnostikovat nemoci nebo předvídat vývoj trhů.

Stále více také proniká do škol. Možnosti umělé inteligenci i jejího rizika ukazuje mladým lidem třeba nový interaktivní videokurz GeneraceAI. Do vývoje se zapojili počítačoví experti, školní iniciativy nebo influenceři. Jeden z nich – Svatopluk Barek – za projektem stojí. „ Řešíme rizika spojená s umělou inteligencí, hlavně v poslední době hodně rozsáhlý deepake a falešné obrázky,“ uvedl.

Hlavní posun v oblasti vývoje AI je v posledních dvou letech takzvaná generativní umělá inteligence. Díky strojovému učení a neuronovým sítím dokáží programy tvořit různé druhy obsahu, například text, obrázky, video nebo i hudbu. Technologie umožňují strojům učit se z připravených příkladů. Na jejich základě pak vytvoří model. Čím víc dat AI má, tím rychleji a lépe se učí. Jde o technologii starou několik desítek let, která v poslední době začala nacházet větší využití díky výkonnějším počítačům a dostatku dat, ze kterých se můžou učit.

EU chce regulovat AI


Kromě využití AI se ale objevuje stále více případů jejího zneužití. A to především ve formě podvodů a dezinformací. Tatáž technologie totiž může stroje naučit i perfektně napodobit cizí hlas, tvář i gestikulaci. Tvorba takového falešného obsahu je navíc čím dál jednodušší a zvládne ji dnes i běžný uživatel internetu.

Evropská komise se chystá používání umělé inteligence regulovat, nejen v oblasti bezpečnosti. Do léta by mohl začít platit takzvaný akt o umělé inteligenci. Podle unijní exekutivy by měl lidem i firmám přinést předvídatelné prostředí. „Pokud je něco například vyráběno generickou umělou inteligencí, tak to musí být označeno,“ vysvětlil mluvčí Zastoupení Evropské komise v ČR Václav Lebeda.

Jasnější by tak mohlo být, kde všude bude umělá inteligence povolená a kde jí naopak zůstanou dveře zavřené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 4 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 6 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.