Tasmánští aktivisté zveřejnili video, které má dokazovat, že vakovlk nevymřel. Experti jsou skeptičtí

Organizace Thylacine Awareness Group of Australia zveřejnila záběry, které podle ní jasně prokazují, že vakovlk, přezdívaný i tasmánský tygr, nevymřel, ale dodnes žije v přírodě. Na videu by měla být vidět celá vakovlčí rodina, včetně mláděte.

Předseda této organizace Neil Waters už minulý týden zveřejnil video, ve kterém slíbil zveřejnění videa, které jasně prokáže, že údajně vyhynulá zvířata jsou stále naživu.

Expert záběry pořídil na severu Tasmánie, když tam pátral po stopách zvířete, jemuž zasvětil svůj život. Série zveřejněných snímků je ovšem i podle něj dost neprůkazná – jediná fotografie je ale podle něj jednoznačná, nemůže na ní být podle Waterse i odborníků z jeho organizace nic jiného než právě mládě tasmánského tygra.

Podívejte se na video, kde mají být vakovlci vidět:

„Můžu vám říct, že jsou tam tři zvířata. Věříme, že první z nich je samice. Víme, že to druhé je mládě, protože je tak malinké. A na třetím obrázku je samec. Matka a otec jsou poněkud nejednoznační,“ připuští Waters. „Mládě ale jednoznačné je – má pruhy, tuhý ocas, čupřinu, hrubou srst, správnou barvu. Nejenže máme rodinu, která chodí buší, ale máme i důkaz o rozmnožování. Všem blahopřeji. Dokázali jsme to,“ říká ve videu.

Na záběrech je vakovlk i podle zvěrolékaře, kterého organizace Thylacine Awareness Group of Australia oslovila. Několik dalších odborníků uvádí, že na videu nemůže být žádné existující zvíře. Problém je, že dospělci, kteří ho doprovázejí, jsou mnohem podobnější úplně jinému zvířeti – a to klokanovi tasmánskému. Řada dalších expertů proto varuje před příliš optimistickým výkladem.

Vakovlk, nebo klokan?

Watersova organizace oslovila i jednoho z předních expertů na vakovlky – Nicka Mooneyho, který pracuje jako kurátor v Tasmánském muzeu. Ten se pro Waterse nevyjádřil, ale na stránkách muzea uvedl, že podle fyzických vlastností, které jsou na fotografiích vidět, je velmi nepravděpodobné, že by se jednalo o vakovlky. 

Muzeum přitom dostává žádosti o identifikaci zvířat, která by mohla být vakovlkem, už desítky let, takže má s vyvracením těchto podezření řadu zkušeností.

Klokan tasmánský
Zdroj: Wikimedia Commons

Příběh vyhynulého predátora

V Austrálii i Tasmánii byl vakovlk dlouhé statisíce let vrcholným predátorem – dravcem, který v ekosystému neměl konkurenta. Asi 130 centimetrů velký vačnatec byl podobný našim vlkům, měl však pruhovanou kůži, která připomínala Evropanům tygra.

Poprvé byl v přírodě spatřen roku 1805, naposledy v ní byl pozorován asi o sto let později. Vymřel však rovnou dvakrát.

V Austrálii začal vymírat asi před dvěma tisíci lety – není prokázané, že za to nutně nesl odpovědnost člověk. Jisté ale je, že Austrálci vakovlka lovili, důkazy existují například v podobě jeskynních maleb.

Za jeho vyhynutí v Austrálii může pes dingo, který se na kontinent dostal asi tři tisíce let před evropskými kolonisty. Vliv mohly mít také nemoci, které se na tento kontinent dostaly s evropskými kolonisty a jejich domestikovanými zvířaty.

Další záběry, na kterých by mohl být vakovlk:

V Tasmánii lidé za vybití vakovlků mohou jednoznačně. O těchto šelmách se říkalo, že loví ovce. Ty přitom tvořily dominantní zdroj příjmů kolonistů, na lov pruhovaného dravce se tak vypisovala i finanční odměna. Dnes se ukazuje, že vakovlci zřejmě na ovce útočili jen výjimečně, neměli na to ideálně stavěné tělo. Poslední vakovlk pošel v zoologické zahradě 7. září 1936, zřejmě na následky zanedbání péče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...