Tasmánští aktivisté zveřejnili video, které má dokazovat, že vakovlk nevymřel. Experti jsou skeptičtí

Organizace Thylacine Awareness Group of Australia zveřejnila záběry, které podle ní jasně prokazují, že vakovlk, přezdívaný i tasmánský tygr, nevymřel, ale dodnes žije v přírodě. Na videu by měla být vidět celá vakovlčí rodina, včetně mláděte.

Předseda této organizace Neil Waters už minulý týden zveřejnil video, ve kterém slíbil zveřejnění videa, které jasně prokáže, že údajně vyhynulá zvířata jsou stále naživu.

Expert záběry pořídil na severu Tasmánie, když tam pátral po stopách zvířete, jemuž zasvětil svůj život. Série zveřejněných snímků je ovšem i podle něj dost neprůkazná – jediná fotografie je ale podle něj jednoznačná, nemůže na ní být podle Waterse i odborníků z jeho organizace nic jiného než právě mládě tasmánského tygra.

Podívejte se na video, kde mají být vakovlci vidět:

„Můžu vám říct, že jsou tam tři zvířata. Věříme, že první z nich je samice. Víme, že to druhé je mládě, protože je tak malinké. A na třetím obrázku je samec. Matka a otec jsou poněkud nejednoznační,“ připuští Waters. „Mládě ale jednoznačné je – má pruhy, tuhý ocas, čupřinu, hrubou srst, správnou barvu. Nejenže máme rodinu, která chodí buší, ale máme i důkaz o rozmnožování. Všem blahopřeji. Dokázali jsme to,“ říká ve videu.

Na záběrech je vakovlk i podle zvěrolékaře, kterého organizace Thylacine Awareness Group of Australia oslovila. Několik dalších odborníků uvádí, že na videu nemůže být žádné existující zvíře. Problém je, že dospělci, kteří ho doprovázejí, jsou mnohem podobnější úplně jinému zvířeti – a to klokanovi tasmánskému. Řada dalších expertů proto varuje před příliš optimistickým výkladem.

Vakovlk, nebo klokan?

Watersova organizace oslovila i jednoho z předních expertů na vakovlky – Nicka Mooneyho, který pracuje jako kurátor v Tasmánském muzeu. Ten se pro Waterse nevyjádřil, ale na stránkách muzea uvedl, že podle fyzických vlastností, které jsou na fotografiích vidět, je velmi nepravděpodobné, že by se jednalo o vakovlky. 

Muzeum přitom dostává žádosti o identifikaci zvířat, která by mohla být vakovlkem, už desítky let, takže má s vyvracením těchto podezření řadu zkušeností.

Klokan tasmánský
Zdroj: Wikimedia Commons

Příběh vyhynulého predátora

V Austrálii i Tasmánii byl vakovlk dlouhé statisíce let vrcholným predátorem – dravcem, který v ekosystému neměl konkurenta. Asi 130 centimetrů velký vačnatec byl podobný našim vlkům, měl však pruhovanou kůži, která připomínala Evropanům tygra.

Poprvé byl v přírodě spatřen roku 1805, naposledy v ní byl pozorován asi o sto let později. Vymřel však rovnou dvakrát.

V Austrálii začal vymírat asi před dvěma tisíci lety – není prokázané, že za to nutně nesl odpovědnost člověk. Jisté ale je, že Austrálci vakovlka lovili, důkazy existují například v podobě jeskynních maleb.

Za jeho vyhynutí v Austrálii může pes dingo, který se na kontinent dostal asi tři tisíce let před evropskými kolonisty. Vliv mohly mít také nemoci, které se na tento kontinent dostaly s evropskými kolonisty a jejich domestikovanými zvířaty.

Další záběry, na kterých by mohl být vakovlk:

V Tasmánii lidé za vybití vakovlků mohou jednoznačně. O těchto šelmách se říkalo, že loví ovce. Ty přitom tvořily dominantní zdroj příjmů kolonistů, na lov pruhovaného dravce se tak vypisovala i finanční odměna. Dnes se ukazuje, že vakovlci zřejmě na ovce útočili jen výjimečně, neměli na to ideálně stavěné tělo. Poslední vakovlk pošel v zoologické zahradě 7. září 1936, zřejmě na následky zanedbání péče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 10 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 11 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 14 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 16 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...