Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.

Slovy „živá zkamenělina“ se označují tvorové, kteří přežili jako jediní zástupci z pravěkých dob. Nejznámější je lalokoploutvá ryba latimérie podivná, ale žralok šotek je stejně důstojnou živoucí fosilií jako ona.

Šotek (anglicky se mu říká goblin shark) je posledním žijícím zástupcem dávno vyhynulé čeledi známé jako hlavorohovití (Mitsukurinidae) a také jediným známým žijícím zástupcem svého rodu Mitsukurina, který plaval oceány ještě v dobách, kdy po souši chodili dinosauři.

Vzácných dvacet sekund

Na první pohled vypadá jako jakýkoliv jiný žralok: štíhlé šedé tělo, špičatý čumák, ostrá ploutev na hřbetě a černé oči připomínají jiné druhy těchto paryb. Rozdíl se ale projeví, jakmile tento až čtyřmetrový (ale možná dokonce až šestimetrový) tvor otevře tlamu. Má totiž čelisti, které se dokáží vychlípit ven z jeho těla a připomínají tak trochu filmového Vetřelce:

Pomocí nich zachycuje svou kořist – všechno od hlubinných ryb přes korýše až po odpadky, které sem padají shora, ze světa lidí.

Toho vědci využili. Umístili k dálkově ovládané ponorce Dagon návnadu, která žraloka přilákala. Setkání trvalo jen chvíli, pouhých dvacet sekund. Vědci přitom strávili v hlubinách Tonžského příkopu při této expedici víc než padesát dní. Svědčí to podle nich o tom, jak nepolapitelný tento druh je a jak vzácný může být.

Tvor byl při expedici pozorovaný rovnou dvakrát, jednou v hloubce kolem třinácti set metrů, podruhé téměř dva tisíce metrů. Zajímavé bylo hlavně druhé setkání – vědci totiž nepředpokládali, že se šotek může pohybovat tak hluboko. Studie tedy mění představu o životě i potravě těchto pozoruhodných predátorů.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 19 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
před 22 hhodinami

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
před 23 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.