Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.

Slovy „živá zkamenělina“ se označují tvorové, kteří přežili jako jediní zástupci z pravěkých dob. Nejznámější je lalokoploutvá ryba latimérie podivná, ale žralok šotek je stejně důstojnou živoucí fosilií jako ona.

Šotek (anglicky se mu říká goblin shark) je posledním žijícím zástupcem dávno vyhynulé čeledi známé jako hlavorohovití (Mitsukurinidae) a také jediným známým žijícím zástupcem svého rodu Mitsukurina, který plaval oceány ještě v dobách, kdy po souši chodili dinosauři.

Vzácných dvacet sekund

Na první pohled vypadá jako jakýkoliv jiný žralok: štíhlé šedé tělo, špičatý čumák, ostrá ploutev na hřbetě a černé oči připomínají jiné druhy těchto paryb. Rozdíl se ale projeví, jakmile tento až čtyřmetrový (ale možná dokonce až šestimetrový) tvor otevře tlamu. Má totiž čelisti, které se dokáží vychlípit ven z jeho těla a připomínají tak trochu filmového Vetřelce:

Pomocí nich zachycuje svou kořist – všechno od hlubinných ryb přes korýše až po odpadky, které sem padají shora, ze světa lidí.

Toho vědci využili. Umístili k dálkově ovládané ponorce Dagon návnadu, která žraloka přilákala. Setkání trvalo jen chvíli, pouhých dvacet sekund. Vědci přitom strávili v hlubinách Tonžského příkopu při této expedici víc než padesát dní. Svědčí to podle nich o tom, jak nepolapitelný tento druh je a jak vzácný může být.

Tvor byl při expedici pozorovaný rovnou dvakrát, jednou v hloubce kolem třinácti set metrů, podruhé téměř dva tisíce metrů. Zajímavé bylo hlavně druhé setkání – vědci totiž nepředpokládali, že se šotek může pohybovat tak hluboko. Studie tedy mění představu o životě i potravě těchto pozoruhodných predátorů.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 7 mminutami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 4 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 7 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 8 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...