Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.

Slovy „živá zkamenělina“ se označují tvorové, kteří přežili jako jediní zástupci z pravěkých dob. Nejznámější je lalokoploutvá ryba latimérie podivná, ale žralok šotek je stejně důstojnou živoucí fosilií jako ona.

Šotek (anglicky se mu říká goblin shark) je posledním žijícím zástupcem dávno vyhynulé čeledi známé jako hlavorohovití (Mitsukurinidae) a také jediným známým žijícím zástupcem svého rodu Mitsukurina, který plaval oceány ještě v dobách, kdy po souši chodili dinosauři.

Vzácných dvacet sekund

Na první pohled vypadá jako jakýkoliv jiný žralok: štíhlé šedé tělo, špičatý čumák, ostrá ploutev na hřbetě a černé oči připomínají jiné druhy těchto paryb. Rozdíl se ale projeví, jakmile tento až čtyřmetrový (ale možná dokonce až šestimetrový) tvor otevře tlamu. Má totiž čelisti, které se dokáží vychlípit ven z jeho těla a připomínají tak trochu filmového Vetřelce:

Pomocí nich zachycuje svou kořist – všechno od hlubinných ryb přes korýše až po odpadky, které sem padají shora, ze světa lidí.

Toho vědci využili. Umístili k dálkově ovládané ponorce Dagon návnadu, která žraloka přilákala. Setkání trvalo jen chvíli, pouhých dvacet sekund. Vědci přitom strávili v hlubinách Tonžského příkopu při této expedici víc než padesát dní. Svědčí to podle nich o tom, jak nepolapitelný tento druh je a jak vzácný může být.

Tvor byl při expedici pozorovaný rovnou dvakrát, jednou v hloubce kolem třinácti set metrů, podruhé téměř dva tisíce metrů. Zajímavé bylo hlavně druhé setkání – vědci totiž nepředpokládali, že se šotek může pohybovat tak hluboko. Studie tedy mění představu o životě i potravě těchto pozoruhodných predátorů.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 13 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 14 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
před 19 hhodinami

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.