Latimérie zaskočily biology. Mohou se dožívat až sta let

Latimérie, ryby označované také jako „živoucí fosilie“, mohou žít nezvykle dlouhou dobu – dokonce až sto let, uvádí nová studie francouzských vědců. Odborníci se dříve domnívali, že se dožívají kolem dvaceti let, nové odhady však naznačují, že mají podobně dlouhý život, jako třeba žraloci, napsal zpravodajský server BBC. Studie byla publikována v odborném časopise Current Biology.

Francouzský tým studoval šupiny exemplářů této ryby uchovaných v muzeu, podobně jako se podle letokruhů určuje stáří stromů. Domnívají se, že se latimérie rozmnožuje pouze v pozdním věku.

Pomalu rostoucí ryby, které mají jenom několik potomků, jsou obzvlášť náchylné na vyhynutí, ohrožuje je například nadměrný rybolov nebo klimatická změna. Poznatky o délce jejich života mohou pomoci ochranářům přírody, aby prosadili přísnější opatření pro jejich ochranu, uvádí Bruno Ernande z univerzity v jihofrancouzském Montpellieru.

„Latimérie podle všeho mají ze všech mořských ryb jeden z nejpomalejších, možná dokonce nejpomalejší životní cyklus, který se víc podobá hlubokomořským žralokům,“ řekl Kélig Mahé z výzkumného ústavu v severofrancouzském Boulogne-sur-Mer.

„Naše výsledky naznačují, že může být ještě více ohrožená, než jsme čekali, kvůli svému zvláštnímu životnímu cyklu,“ dodal.

Nevymřely

O latimériích se dlouho předpokládalo, že jsou vyhynulé. Ze sítě ale tento exemplář u pobřeží Jihoafrické republiky v roce 1938 vytáhli rybáři. Vědci pak objevili dvě kolonie těchto ryb, jednu u východního pobřeží afrického kontinentu a druhou u indonéského ostrova Sulawesi. Africká populace je kriticky ohrožená, v tamních vodách patrně přežívá jen několik stovek jedinců.

Předchůdci latimérie se vyvinuli před zhruba 420 miliony lety, píše BBC. Ryby žijí v jeskyních u oceánského dna a mohou dorůst délky až 1,8 metru. Váží až přes 90 kilogramů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 2 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 3 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 4 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.