S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.

Ozempic, Wegovy a další léky na principu GLP-1 fungují téměř zázračně: na rozdíl od všech doposud existujících léků dokáží opravdu snížit hmotnost čistě díky tomu, že člověk zkrátka nemá takovou chuť k jídlu. Díky tomu se tato léčiva během pouhých několika let nesmírně rozšířila a uvažuje se nad nimi i v celé řadě programů například pro mladé lidi s obezitou.

Vědci ale nacházejí také vedlejší účinky těchto léků, se kterými se příliš nepočítalo. Nejedná se přímo o důsledky účinných látek, ale spíše o to, že léky zkrátka fungují až příliš dobře. Což může mít teoreticky negativní dopady.

Zdravý pohyb versus účinné léky

Lékaři z HSHS Saint John’s Hospital v Illinois analyzovali přesná data z přenosných fitness zařízení, jako jsou například hodinky nebo cvičící náramky, lidí s obezitou, kteří dostali předepsané léky na principu GLP-1. Zjistili, že po zahájení léčby se úroveň fyzické aktivity těchto lidí výrazně snížila – a to přesto, že zhubli, takže se teoreticky měli pohybovat snadněji.

Analýza se zaměřila na 753 osob, které dostaly od svých lékařů předepsaný ozempic nebo podobné další léky a současně používaly digitální přístroje pro sledování aktivity.

Vědci zjistili, že celkově se fyzická aktivita lidí po zahájení léčby GLP-1 snížila. A ne málo, ale poměrně značně. Průměrný denní počet kroků uživatelů GLP-1 klesl z 5047 na 4487, zatímco jejich denní úroveň středně intenzivní až intenzivní aktivity se snížila z 28 minut na 22 minut. Tento pokles byl výraznější u mužů a u lidí, kteří také uváděli určité bolesti pohybového aparátu.

Pokud se vám tato čísla zdají nízká, pak je to tím, že šlo o americký výzkum – a lidé v USA chodí výrazně méně než Evropané. Například průměrný Čech udělá za den asi 5500 kroků.

Zdravé návyky

Jedná se sice teprve o předběžné výsledky, ale závěry naznačují, že podpora cvičení by měla být důležitou součástí péče o pacienty, kteří tyto léky užívají, konstatují autoři výzkumu, jehož výsledky představili o víkendu na odborné konferenci americké Endokrinologické společnosti ENDO 2026 v Chicagu a nevyšel zatím v podobě recenzované studie.

Předběžné výsledky jsou v souladu s jinými, menšími průzkumy. Ty ale současně nezjistily, že by lidem na ozempicu ubývaly svaly. Naopak ukázaly, že se fyzická kondice uživatelů obecně zlepšuje. Neplatí to ale vždy – například u seniorů to tak být nemusí a nový výzkum naznačuje, že právě oni by mohli být nedostatkem pohybu ovlivnění nejvíc.

Autoři studie tvrdí, že právě těmto lidem by se mělo při předpisu léku opakovaně připomínat, jak důležité je zachovat si své pohybové návyky.

Cvičení ani pohyb sice nejsou nutnou podmínkou pro hubnutí, ale lékaři je doporučují společně s dietou. Příčinou je fakt, že když lidé hubnou, ztrácejí nejen tuk, ale i svalovou hmotu. Cvičení může pomoci zabránit této ztrátě, pomoci udržet fyzickou sílu a funkčnost a po zhubnutí vést aktivní život, který obecně vede ke zdravějšímu tělu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 8 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 11 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 15 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 19 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.