S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.

Ozempic, Wegovy a další léky na principu GLP-1 fungují téměř zázračně: na rozdíl od všech doposud existujících léků dokáží opravdu snížit hmotnost čistě díky tomu, že člověk zkrátka nemá takovou chuť k jídlu. Díky tomu se tato léčiva během pouhých několika let nesmírně rozšířila a uvažuje se nad nimi i v celé řadě programů například pro mladé lidi s obezitou.

Vědci ale nacházejí také vedlejší účinky těchto léků, se kterými se příliš nepočítalo. Nejedná se přímo o důsledky účinných látek, ale spíše o to, že léky zkrátka fungují až příliš dobře. Což může mít teoreticky negativní dopady.

Zdravý pohyb versus účinné léky

Lékaři z HSHS Saint John’s Hospital v Illinois analyzovali přesná data z přenosných fitness zařízení, jako jsou například hodinky nebo cvičící náramky, lidí s obezitou, kteří dostali předepsané léky na principu GLP-1. Zjistili, že po zahájení léčby se úroveň fyzické aktivity těchto lidí výrazně snížila – a to přesto, že zhubli, takže se teoreticky měli pohybovat snadněji.

Analýza se zaměřila na 753 osob, které dostaly od svých lékařů předepsaný ozempic nebo podobné další léky a současně používaly digitální přístroje pro sledování aktivity.

Vědci zjistili, že celkově se fyzická aktivita lidí po zahájení léčby GLP-1 snížila. A ne málo, ale poměrně značně. Průměrný denní počet kroků uživatelů GLP-1 klesl z 5047 na 4487, zatímco jejich denní úroveň středně intenzivní až intenzivní aktivity se snížila z 28 minut na 22 minut. Tento pokles byl výraznější u mužů a u lidí, kteří také uváděli určité bolesti pohybového aparátu.

Pokud se vám tato čísla zdají nízká, pak je to tím, že šlo o americký výzkum – a lidé v USA chodí výrazně méně než Evropané. Například průměrný Čech udělá za den asi 5500 kroků.

Zdravé návyky

Jedná se sice teprve o předběžné výsledky, ale závěry naznačují, že podpora cvičení by měla být důležitou součástí péče o pacienty, kteří tyto léky užívají, konstatují autoři výzkumu, jehož výsledky představili o víkendu na odborné konferenci americké Endokrinologické společnosti ENDO 2026 v Chicagu a nevyšel zatím v podobě recenzované studie.

Předběžné výsledky jsou v souladu s jinými, menšími průzkumy. Ty ale současně nezjistily, že by lidem na ozempicu ubývaly svaly. Naopak ukázaly, že se fyzická kondice uživatelů obecně zlepšuje. Neplatí to ale vždy – například u seniorů to tak být nemusí a nový výzkum naznačuje, že právě oni by mohli být nedostatkem pohybu ovlivnění nejvíc.

Autoři studie tvrdí, že právě těmto lidem by se mělo při předpisu léku opakovaně připomínat, jak důležité je zachovat si své pohybové návyky.

Cvičení ani pohyb sice nejsou nutnou podmínkou pro hubnutí, ale lékaři je doporučují společně s dietou. Příčinou je fakt, že když lidé hubnou, ztrácejí nejen tuk, ale i svalovou hmotu. Cvičení může pomoci zabránit této ztrátě, pomoci udržet fyzickou sílu a funkčnost a po zhubnutí vést aktivní život, který obecně vede ke zdravějšímu tělu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 10 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled