S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.

Ozempic, Wegovy a další léky na principu GLP-1 fungují téměř zázračně: na rozdíl od všech doposud existujících léků dokáží opravdu snížit hmotnost čistě díky tomu, že člověk zkrátka nemá takovou chuť k jídlu. Díky tomu se tato léčiva během pouhých několika let nesmírně rozšířila a uvažuje se nad nimi i v celé řadě programů například pro mladé lidi s obezitou.

Vědci ale nacházejí také vedlejší účinky těchto léků, se kterými se příliš nepočítalo. Nejedná se přímo o důsledky účinných látek, ale spíše o to, že léky zkrátka fungují až příliš dobře. Což může mít teoreticky negativní dopady.

Zdravý pohyb versus účinné léky

Lékaři z HSHS Saint John’s Hospital v Illinois analyzovali přesná data z přenosných fitness zařízení, jako jsou například hodinky nebo cvičící náramky, lidí s obezitou, kteří dostali předepsané léky na principu GLP-1. Zjistili, že po zahájení léčby se úroveň fyzické aktivity těchto lidí výrazně snížila – a to přesto, že zhubli, takže se teoreticky měli pohybovat snadněji.

Analýza se zaměřila na 753 osob, které dostaly od svých lékařů předepsaný ozempic nebo podobné další léky a současně používaly digitální přístroje pro sledování aktivity.

Vědci zjistili, že celkově se fyzická aktivita lidí po zahájení léčby GLP-1 snížila. A ne málo, ale poměrně značně. Průměrný denní počet kroků uživatelů GLP-1 klesl z 5047 na 4487, zatímco jejich denní úroveň středně intenzivní až intenzivní aktivity se snížila z 28 minut na 22 minut. Tento pokles byl výraznější u mužů a u lidí, kteří také uváděli určité bolesti pohybového aparátu.

Pokud se vám tato čísla zdají nízká, pak je to tím, že šlo o americký výzkum – a lidé v USA chodí výrazně méně než Evropané. Například průměrný Čech udělá za den asi 5500 kroků.

Zdravé návyky

Jedná se sice teprve o předběžné výsledky, ale závěry naznačují, že podpora cvičení by měla být důležitou součástí péče o pacienty, kteří tyto léky užívají, konstatují autoři výzkumu, jehož výsledky představili o víkendu na odborné konferenci americké Endokrinologické společnosti ENDO 2026 v Chicagu a nevyšel zatím v podobě recenzované studie.

Předběžné výsledky jsou v souladu s jinými, menšími průzkumy. Ty ale současně nezjistily, že by lidem na ozempicu ubývaly svaly. Naopak ukázaly, že se fyzická kondice uživatelů obecně zlepšuje. Neplatí to ale vždy – například u seniorů to tak být nemusí a nový výzkum naznačuje, že právě oni by mohli být nedostatkem pohybu ovlivnění nejvíc.

Autoři studie tvrdí, že právě těmto lidem by se mělo při předpisu léku opakovaně připomínat, jak důležité je zachovat si své pohybové návyky.

Cvičení ani pohyb sice nejsou nutnou podmínkou pro hubnutí, ale lékaři je doporučují společně s dietou. Příčinou je fakt, že když lidé hubnou, ztrácejí nejen tuk, ale i svalovou hmotu. Cvičení může pomoci zabránit této ztrátě, pomoci udržet fyzickou sílu a funkčnost a po zhubnutí vést aktivní život, který obecně vede ke zdravějšímu tělu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 2 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 5 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 7 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026
Načítání...