Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
Šíření viru je letos v Attice, kraji rozkládajícím se kolem řecké metropole, podle úřadu „obzvláště intenzivní“. EODY doporučuje občanům přijmout preventivní opatření, jako je zakrývání těla, používání repelentů a odstranění stojatých vod v okolí obydlí.
Guvernér Attiky Nikos Hardalias ujistil, že přijal opatření k zastavení šíření viru. „Zvýšili jsme naše cílené akce proti komárům o 30 procent a zintenzivnili pozemní i letecké postřiky v kraji,“ oznámil v tiskovém prohlášení.
Šíření viru v Evropě
Světová zdravotnická organizace (WHO) na konci července sdělila, že z celé Evropy byl nejvýraznější nedávný nárůst počtu nakažených západonilskou horečkou zaznamenán právě v Řecku. Další případy infekce registrovala Itálie, Španělsko, Severní Makedonie či Rumunsko.
Podle WHO neexistuje žádná schválená vakcína pro člověka ani specifická antivirová léčba. Většina infekcí má mírný průběh, u závažných případů se léčba omezuje na zmírňování příznaků a podpůrnou péči v nemocnici.
Proč se virus šíří právě teď
Neexistuje jedna konkrétní příčina, proč se tato nemoc v Evropě aktuálně víc šíří. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) jde o kombinaci více faktorů – oteplování, změn srážek a vodního režimu, početnosti a chování komárů, přítomnosti ptáků a změn krajiny. Klíčová je podle ECDC právě změna klimatu, která posiluje všechny další proměnné.
Pro lepší pochopení je nutné seznámit se s přenosovým řetězcem nemoci. Virus cirkuluje především mezi ptáky a komáry rodu Culex. Komár se nakazí při sání krve infikovaného ptáka a pak může virus přenést na svou další oběť při následujícím sání. Člověk a kůň jsou přitom většinou takzvaní slepí hostitelé – virus v jejich krvi obvykle nedosáhne koncentrace potřebné k infikování dalších komárů. V Evropě jsou hlavními vektory přenosu nákazy především Culex pipiens a Culex modestus.
A vyšší teplota ovlivňuje prakticky všechny články tohoto přenosového řetězce. Komáři se v teple rychleji vyvíjejí a mívají větší populace, ale navíc se při při vyšších teplotách zkracuje doba, za kterou se tento virus v komárovi namnoží a on se tak stane infekčním.
Teplejší jara i podzimy zase prodlužují období aktivity komárů, takže mohou nakazit více lidí.
