Lékaři poprvé narazili v Africe na případy, kdy malárie odolává léku artemisininu u dětí s vážným onemocněním. Je to problém především proto, že právě toto léčivo je tím hlavním v boji proti smrtící nemoci.
Malárie se stává odolnější vůči základnímu léku
Na Afriku připadá asi 95 procent všech úmrtí na malárii na světě a právě děti jsou postižené nejvíc. Na možný problém upozornil americký vědecký tým v odborném časopise JAMA a současně na výročním zasedání Americké společnosti tropické medicíny a hygieny.
„Pokud to potvrdí i další studie, mohlo by to změnit pokyny pro léčbu těžké malárie u afrických dětí – a ty jsou zdaleka největší cílovou skupinou,“ uvedl pro odborný časopis Nature spoluautor studie Chandy John.
Odolnost nemoci se zvyšuje
Rezistence na artemisinin byla u dětí v Africe sice zjištěna už dříve, nový objev ale znamená významné zvýšení hrozby proto, že se týká léčby vážného stavu.
Malárii způsobuje parazit Plasmodium falciparum, česky zimnička tropická, když se na člověka přenese po bodnutí komára. Pro léčbu nekomplikovaných případů malárie doporučuje Světová zdravotnická organizace léčbu tabletami obsahujícími derivát artemisininu, který rychle likviduje většinu parazitů malárie v těle, v kombinaci s dalším lékem, který v těle koluje déle a zabíjí zbývající parazity. Tato procedura se označuje za „kombinovanou léčbu založenou na artemisininu“ neboli ACT.
U těžké malárie, která může mít příznaky jako křeče, dýchací potíže a abnormální krvácení, je ale léčba náročnější: nemocný dostává do žil po dobu nejméně 24 hodin jiný přípravek založený také na artemisininu, pak následuje léčba ACT. Čím dříve se tato léčba nasadí, tím pravděpodobnější je úspěšné vyléčení. Malárie je totiž stále smrtelnou nemocí, která si ročně vyžádá přes 400 tisíc lidských životů, zejména těch dětských.
3 minuty
Malárie se na člověka přenesla náhodou (reportáž z roku 2019)
Artemisinin už není tak účinný
Nový výzkum probíhal v ugandském městě Jinja. Lékaři tam analyzovali léčbu dětí s těžkou malárií ve věku od šesti měsíců do dvanácti let. Zjistili, že jedenáct ze sta účastníků, tedy přibližně deset procent, vykazovalo částečnou rezistenci na artemisinin. To neznamená, že by lék nezabral vůbec. Tento termín označuje zpoždění při odstraňování parazitů malárie z těla po léčbě; lék tedy stále fungoval, jen mu to trvalo výrazně déle, než je běžné. A právě to naznačuje možné problémy.
Paraziti se zjevně vyvíjejí tak, aby artemisininu odolávali. Už dříve vědci našli mutace, které by toho měly být schopné. Ukázalo se, že právě jedna z nich se nachází u dětí, u nichž léčba neprobíhala podle očekávání. To ale platilo jen u části dětí, asi u poloviny. U té druhé narazili vědci na další, odlišný, problém.
Některým z léčených pacientů se totiž nemoc po vyléčení vrátila. Ale u prvoka se žádné mutace spojené s odolností na artemisinin nenašly. Vědci se domnívají, že příčinou by mohla být odolnost parazita na lumefantrin, což je druhý lék, který se dává do výše popsaného „koktejlu“ ACT.
To ale zatím není jisté, vědci pro to nemají důkazy; ale vzhledem k závažnosti problému se podle nich další výzkum vyplatí a měl by proběhnout co nejdříve.
Budoucnost léčby malárie
Protože malárii způsobuje parazit, a ne virus, mění se její odolnost i vlastnosti mnohem pomaleji než například u covidu. První známky odolnosti vůči artemisininu se objevily už kolem přelomu tisíciletí, a to v jihovýchodní Asii, ale zatím se tato rezistence nestala větším problémem.
Není ani nyní, všechny děti ve zkoumané studii se uzdravily. Ale protahování léčby více zatěžuje zdravotnické systémy chudých afrických zemí, prodražuje léčbu, ale hlavně otevírá parazitu dveře k dalším možným změnám, jež by mohly mít horší dopady.
„Vznik částečné rezistence na artemisinin v Africe je velkou hrozbou pro kontrolu malárie,“ dodávají proto autoři studie. „Teprve nyní začínáme chápat, co se děje.“
