Malárie se stává odolnější vůči základnímu léku

Lékaři poprvé narazili v Africe na případy, kdy malárie odolává léku artemisininu u dětí s vážným onemocněním. Je to problém především proto, že právě toto léčivo je tím hlavním v boji proti smrtící nemoci.

Na Afriku připadá asi 95 procent všech úmrtí na malárii na světě a právě děti jsou postižené nejvíc. Na možný problém upozornil americký vědecký tým v odborném časopise JAMA a současně na výročním zasedání Americké společnosti tropické medicíny a hygieny.

„Pokud to potvrdí i další studie, mohlo by to změnit pokyny pro léčbu těžké malárie u afrických dětí – a ty jsou zdaleka největší cílovou skupinou,“ uvedl pro odborný časopis Nature spoluautor studie Chandy John.

Odolnost nemoci se zvyšuje

Rezistence na artemisinin byla u dětí v Africe sice zjištěna už dříve, nový objev ale znamená významné zvýšení hrozby proto, že se týká léčby vážného stavu.

Malárii způsobuje parazit Plasmodium falciparum, česky zimnička tropická, když se na člověka přenese po bodnutí komára. Pro léčbu nekomplikovaných případů malárie doporučuje Světová zdravotnická organizace léčbu tabletami obsahujícími derivát artemisininu, který rychle likviduje většinu parazitů malárie v těle, v kombinaci s dalším lékem, který v těle koluje déle a zabíjí zbývající parazity. Tato procedura se označuje za „kombinovanou léčbu založenou na artemisininu“ neboli ACT.

U těžké malárie, která může mít příznaky jako křeče, dýchací potíže a abnormální krvácení, je ale léčba náročnější: nemocný dostává do žil po dobu nejméně 24 hodin jiný přípravek založený také na artemisininu, pak následuje léčba ACT. Čím dříve se tato léčba nasadí, tím pravděpodobnější je úspěšné vyléčení. Malárie je totiž stále smrtelnou nemocí, která si ročně vyžádá přes 400 tisíc lidských životů, zejména těch dětských.

Nahrávám video

Artemisinin už není tak účinný

Nový výzkum probíhal v ugandském městě Jinja. Lékaři tam analyzovali léčbu dětí s těžkou malárií ve věku od šesti měsíců do dvanácti let. Zjistili, že jedenáct ze sta účastníků, tedy přibližně deset procent, vykazovalo částečnou rezistenci na artemisinin. To neznamená, že by lék nezabral vůbec. Tento termín označuje zpoždění při odstraňování parazitů malárie z těla po léčbě; lék tedy stále fungoval, jen mu to trvalo výrazně déle, než je běžné. A právě to naznačuje možné problémy.

Paraziti se zjevně vyvíjejí tak, aby artemisininu odolávali. Už dříve vědci našli mutace, které by toho měly být schopné. Ukázalo se, že právě jedna z nich se nachází u dětí, u nichž léčba neprobíhala podle očekávání. To ale platilo jen u části dětí, asi u poloviny. U té druhé narazili vědci na další, odlišný, problém.

Některým z léčených pacientů se totiž nemoc po vyléčení vrátila. Ale u prvoka se žádné mutace spojené s odolností na artemisinin nenašly. Vědci se domnívají, že příčinou by mohla být odolnost parazita na lumefantrin, což je druhý lék, který se dává do výše popsaného „koktejlu“ ACT.

To ale zatím není jisté, vědci pro to nemají důkazy; ale vzhledem k závažnosti problému se podle nich další výzkum vyplatí a měl by proběhnout co nejdříve.

Budoucnost léčby malárie

Protože malárii způsobuje parazit, a ne virus, mění se její odolnost i vlastnosti mnohem pomaleji než například u covidu. První známky odolnosti vůči artemisininu se objevily už kolem přelomu tisíciletí, a to v jihovýchodní Asii, ale zatím se tato rezistence nestala větším problémem.

Není ani nyní, všechny děti ve zkoumané studii se uzdravily. Ale protahování léčby více zatěžuje zdravotnické systémy chudých afrických zemí, prodražuje léčbu, ale hlavně otevírá parazitu dveře k dalším možným změnám, jež by mohly mít horší dopady.

„Vznik částečné rezistence na artemisinin v Africe je velkou hrozbou pro kontrolu malárie,“ dodávají proto autoři studie. „Teprve nyní začínáme chápat, co se děje.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 49 mminutami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 13 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.