Malárie zmutovala a začala unikat testům. WHO doporučuje bedlivější dohled

Hlavním nástrojem boje proti malárii v Africe je používání rychlých diagnostických testů, které jsou součástí strategie „testovat-léčit-sledovat“. Vědci, kteří ve východoafrické Etiopii prozkoumali vzorky krve od více než dvanácti tisíc osob, teď ale zjistili, že testy přehlédly téměř deset procent případů malárie způsobených parazitem Plasmodium falciparum.

Vědci zkoumali 12 572 účastníků studie, kteří žijí podél etiopské hranice s Eritreou, Súdánem a Jižním Súdánem. Pomocí nejmodernějších diagnostických metod kombinujících více přístupů včetně PCR testů zjistili, že pokud parazitovi Plasmodium falciparum chybí dva geny, uniká odhalení pomocí klasických a rozšířených RDT testů. Díky tomu se takto zmutovaný parazit může velmi snadno šířit – a zřejmě se i v Africe už šíří.

Procentuální zastoupení malárie s mutací, která uniká odhalení
Zdroj: University of North Carolina Health Care

„Naše metoda nám umožnila v extrémním rozlišení studovat bohatou genomickou informaci obklopující tyto geny, což nám usnadnilo identifikaci evolučního původu těchto delecí,“ popsali výzkumníci. Jako delece se označuje mutace, při níž se gen nemění, ale mizí. Často právě tento trik umožňuje, aby se mikroorganismy vyhnuly imunitě.

„Naše práce naznačuje, že delece vznikly v průběhu let několikrát nezávisle na sobě,“ popsal Parr. „Zjistili jsme také známky toho, že testování a léčba založená na RDT jsou příčinou nedávného nárůstu této nemoci, což umožňuje parazitům uniknout detekci.“  

Lidstvo musí na mutaci reagovat

„Našli jsme jasné důkazy, že se paraziti v poslední době vyvinuli tak, aby unikli detekci rychlými diagnostickými testy malárie podél hranic Etiopie se Súdánem a Eritreou,“ konstatuje Parr. „Falešně negativní výsledky byly běžné na více místech a bez dalšího zásahu povedou k chybné diagnóze a úmrtím na malárii.“

Současně upozorňuje, že je zapotřebí co nejdříve najít náhradní způsoby diagnostiky malárie v postižených oblastech. A jeho studie spolu s několika dalšími zatím nepublikovanými zprávami již přiměla Světovou zdravotnickou organizaci k vydání varovného prohlášení.

WHO nově doporučuje, aby všechny země s endemickým výskytem malárie zahájily a udržovaly dohled nad oběma delecemi a v případě jejich potvrzení vhodně reagovaly, aby se zabránilo zbytečné nemocnosti a úmrtnosti v subsaharské Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 5 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...