Malárií se lidé poprvé nakazili před 50 tisíci lety. Klíčovou roli hrály gorily a náhoda

Nahrávám video
Horizont ČT24: Malárie se na člověka přenesla náhodou
Zdroj: ČT24

Nejzákeřnějším typem parazita způsobujícího malárii se lidé nakazili asi před 50 tisíci lety od goril – a  zřejmě kvůli náhodě. Vyplývá to ze studie britských vědců ze Sangerova institutu. Ti tvrdí, že přenos z primáta na člověka způsobila vzácná genetická mutace. Zjištění by mohlo pomoci v boji proti této nemoci, na kterou každoročně umírají statisíce lidí, především afrických dětí.

Malárii způsobuje několik různých druhů parazita zimničky. Ten nejzákeřnější se jmenuje Plasmodium falciparum a postihuje výlučně jen člověka. Do lidské krve se dostává po kousnutí komárem rodu Anopheles.

Vědci při výzkumu analyzovali několik předků dnešní podoby parazita Plasmodium falciparum a zjistili, že z hlediska nákazy lidí je klíčový gen zvaný rh5. Právě tato část genetického kódu umožňuje parazitovi nakazit lidské červené krvinky.

Náhodná mutace u gorily

Výzkumníci se domnívají, že před 40 tisíci až 60 tisíci lety se nakazila nějaká gorila dvěma druhy parazita zimničky naráz a ty zmutovaly a předaly si mezi sebou některé genetické informace. Právě tehdy získal Plasmodium falciparum gen rh5, a tím i schopnost nakazit člověka.

„Byla to naprosto výjimečná událost, která vedla k obrovskému množství úmrtí a onemocnění mezi lidmi,“ prohlásil vedoucí studie Gavin Wright, kterého cituje server BBC. „Výsledky nás celkem překvapily. Jsou velmi uspokojivé, protože jsou v souladu s velkým množstvím dalšího výzkumu, který dělali kolegové. Poskytují nám toto molekulární vysvětlení, jak mohlo k přenosu dojít,“ dodává vědec.

Objev má praktický dopad

Díky těmto zjištěním se vědci pracující na vakcíně proti malárii více soustředí právě na gen rh5. „Pokud získáme o tomto genu více informací, mohlo by to výrazně pomoci v boji s touto nemocí,“ prohlásil Wright.

Pravděpodobnost, že by parazit v blízké době znovu zmutoval, je podle něj velmi nízká. Teoreticky to ale možné je.

Malárie ohrožuje téměř polovinu světové populace. V roce 2017 jí na světě podlehlo 435 tisíc lidí, z nichž 93 procent pocházelo z Afriky – více než dvě třetiny všech obětí přitom představují děti do pěti let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 16 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 18 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...