Malárií se lidé poprvé nakazili před 50 tisíci lety. Klíčovou roli hrály gorily a náhoda

3 minuty
Horizont ČT24: Malárie se na člověka přenesla náhodou
Zdroj: ČT24

Nejzákeřnějším typem parazita způsobujícího malárii se lidé nakazili asi před 50 tisíci lety od goril – a  zřejmě kvůli náhodě. Vyplývá to ze studie britských vědců ze Sangerova institutu. Ti tvrdí, že přenos z primáta na člověka způsobila vzácná genetická mutace. Zjištění by mohlo pomoci v boji proti této nemoci, na kterou každoročně umírají statisíce lidí, především afrických dětí.

Malárii způsobuje několik různých druhů parazita zimničky. Ten nejzákeřnější se jmenuje Plasmodium falciparum a postihuje výlučně jen člověka. Do lidské krve se dostává po kousnutí komárem rodu Anopheles.

Vědci při výzkumu analyzovali několik předků dnešní podoby parazita Plasmodium falciparum a zjistili, že z hlediska nákazy lidí je klíčový gen zvaný rh5. Právě tato část genetického kódu umožňuje parazitovi nakazit lidské červené krvinky.

Náhodná mutace u gorily

Výzkumníci se domnívají, že před 40 tisíci až 60 tisíci lety se nakazila nějaká gorila dvěma druhy parazita zimničky naráz a ty zmutovaly a předaly si mezi sebou některé genetické informace. Právě tehdy získal Plasmodium falciparum gen rh5, a tím i schopnost nakazit člověka.

„Byla to naprosto výjimečná událost, která vedla k obrovskému množství úmrtí a onemocnění mezi lidmi,“ prohlásil vedoucí studie Gavin Wright, kterého cituje server BBC. „Výsledky nás celkem překvapily. Jsou velmi uspokojivé, protože jsou v souladu s velkým množstvím dalšího výzkumu, který dělali kolegové. Poskytují nám toto molekulární vysvětlení, jak mohlo k přenosu dojít,“ dodává vědec.

Objev má praktický dopad

Díky těmto zjištěním se vědci pracující na vakcíně proti malárii více soustředí právě na gen rh5. „Pokud získáme o tomto genu více informací, mohlo by to výrazně pomoci v boji s touto nemocí,“ prohlásil Wright.

Pravděpodobnost, že by parazit v blízké době znovu zmutoval, je podle něj velmi nízká. Teoreticky to ale možné je.

Malárie ohrožuje téměř polovinu světové populace. V roce 2017 jí na světě podlehlo 435 tisíc lidí, z nichž 93 procent pocházelo z Afriky – více než dvě třetiny všech obětí přitom představují děti do pěti let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...