Malárií se lidé poprvé nakazili před 50 tisíci lety. Klíčovou roli hrály gorily a náhoda

Nahrávám video

Nejzákeřnějším typem parazita způsobujícího malárii se lidé nakazili asi před 50 tisíci lety od goril – a  zřejmě kvůli náhodě. Vyplývá to ze studie britských vědců ze Sangerova institutu. Ti tvrdí, že přenos z primáta na člověka způsobila vzácná genetická mutace. Zjištění by mohlo pomoci v boji proti této nemoci, na kterou každoročně umírají statisíce lidí, především afrických dětí.

Malárii způsobuje několik různých druhů parazita zimničky. Ten nejzákeřnější se jmenuje Plasmodium falciparum a postihuje výlučně jen člověka. Do lidské krve se dostává po kousnutí komárem rodu Anopheles.

Vědci při výzkumu analyzovali několik předků dnešní podoby parazita Plasmodium falciparum a zjistili, že z hlediska nákazy lidí je klíčový gen zvaný rh5. Právě tato část genetického kódu umožňuje parazitovi nakazit lidské červené krvinky.

Náhodná mutace u gorily

Výzkumníci se domnívají, že před 40 tisíci až 60 tisíci lety se nakazila nějaká gorila dvěma druhy parazita zimničky naráz a ty zmutovaly a předaly si mezi sebou některé genetické informace. Právě tehdy získal Plasmodium falciparum gen rh5, a tím i schopnost nakazit člověka.

„Byla to naprosto výjimečná událost, která vedla k obrovskému množství úmrtí a onemocnění mezi lidmi,“ prohlásil vedoucí studie Gavin Wright, kterého cituje server BBC. „Výsledky nás celkem překvapily. Jsou velmi uspokojivé, protože jsou v souladu s velkým množstvím dalšího výzkumu, který dělali kolegové. Poskytují nám toto molekulární vysvětlení, jak mohlo k přenosu dojít,“ dodává vědec.

Objev má praktický dopad

Díky těmto zjištěním se vědci pracující na vakcíně proti malárii více soustředí právě na gen rh5. „Pokud získáme o tomto genu více informací, mohlo by to výrazně pomoci v boji s touto nemocí,“ prohlásil Wright.

Pravděpodobnost, že by parazit v blízké době znovu zmutoval, je podle něj velmi nízká. Teoreticky to ale možné je.

Malárie ohrožuje téměř polovinu světové populace. V roce 2017 jí na světě podlehlo 435 tisíc lidí, z nichž 93 procent pocházelo z Afriky – více než dvě třetiny všech obětí přitom představují děti do pěti let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 34 mminutami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 2 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 4 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 22 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 22 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
před 23 hhodinami

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
včera v 13:13

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14
Načítání...