Parazitismus

Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Klíšťata se bojí mravenců, ukázal nový výzkum. Vědce také rovnou napadlo, jak toho využít – otestovali mravenčí feromony jako repelent proti nebezpečným parazitům.

Američtí vědci objevili virus, který se vozí na jiném. Pod mikroskopem poprvé pozorovali, jak menší virus využívá větší jako beranidlo, které mu otevře vstup do buňky, aby ji mohl ovládnout.

Příběh jako z laciného komiksu. Mladý vědec vášnivě zaujatý pro svůj obor se stane obětí svého výzkumu. Při nehodě ale dostane schopnost, která může pomoci celému lidstvu. Tohle ale není superhrdinský komiks, tento příběh je realita.

Čeští biologové objevili výjimečného parazita, který žije na našem území. Má tak chaotickou genetickou strukturu, že ji nedokáží napadnout ani viry. A to by se dalo velmi dobře využít.

Přírodovědci zjistili, že parazitické houby, které dokáží pomocí infekcí svých spor ovládat chování hmyzu, jsou samy pod útokem jiných parazitických hub. Tento proces podle nového výzkumu může mravencům v boji o přežití dávat výraznou výhodu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před tím, že základní přípravky používané proti malárii přestávají fungovat. Přišla proto s novou strategií boje proti této nebezpečné nemoci.

Už řada studií a výzkumů naznačovala, že ivermektin proti covidu-19 funguje velmi málo, případně vůbec. Většina jich ale byla jen malá nebo nepříliš kvalitní. Skutečně podrobný výzkum provedený v USA ale nyní ukázal, že ivermektin proti covidu zabírá stejně, jako placebo tablety plněné cukrem.

Malárie napadá a zabíjí nejen člověka, ale také zvířata. I když je u řady druhů úmrtnost na toto onemocnění nízká, kolonie tučňáků postihuje velmi tvrdě a v řadě případů je může zcela zdecimovat. Tučňáci totiž nejsou malárii evolučně přizpůsobeni. Nasazení antimalarik je u nich navíc problematické.

Archeologové analyzovali poblíž slavného Stonehenge na místě, kde stávala prehistorická vesnice, výkaly tamních obyvatel. Detailní rozbor ukázal, že se v nich ukrývala vajíčka parazitických červů. Odborníci z nich zjistili, že tehdejší lidé hodovali na vnitřnostech dobytka a že zbytky dávali psům.

Když izraelští archeologové nedávno zkoumali toaletu starou 2700 let, našli pod ní velké množství vajíček nejrůznějších střevních parazitů. Podle vědců to ukazuje, že i bohatí lidé trpěli v té době v Jeruzalémě spoustou zdravotních problémů.

Ivermektin patří mezi oblíbené přípravky při domácí léčbě covidu – a to přesto, že vědecká komunita se na jeho účincích nedokáže shodnout. Americký lékař Scott Alexander se pokusil vysvětlit, proč v některých výzkumech v rozvojových zemích lék funguje, ale když se jeho účinnost pokouší otestovat lékaři v bohatších státech, tak se příznivé výsledky nepotvrdí.

Hlavním nástrojem boje proti malárii v Africe je používání rychlých diagnostických testů, které jsou součástí strategie „testovat-léčit-sledovat“. Vědci, kteří ve východoafrické Etiopii prozkoumali vzorky krve od více než dvanácti tisíc osob, teď ale zjistili, že testy přehlédly téměř deset procent případů malárie způsobených parazitem Plasmodium falciparum.

Příroda je plná důkazů, jak paraziti dokážou manipulovat svými hostiteli: parazitické houby umí donutit mravence, aby se shromažďovali, jiné manipulují cikádami. Teď přišli biologové s dalším zajímavým příkladem: vysvětlili, jak asijští parazité patřící mezi strunovce ovlivňují kudlanky – umí je totiž donutit, aby skákaly do vody.

Boj s malárií dosáhl velkého milníku. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Čínu mezi země, kde se tato zákeřná nakažlivá nemoc již vůbec nevyskytuje. Čína s nemocí bojovala 70 let. V jiných částech světa ale hrozba nemoci přetrvává a se stoupajícími teplotami ve střední Evropě už obavy vyvolává i na Moravě.

Milovníci syrového masa mořských ryb by si měli dávat větší pozor na to, co jedí, doporučují experti z Washingtonské univerzity. Jejich studie totiž v tomto mase zjistila dramatický nárůst množství parazitických červů, kteří se mohou přenášet na lidi a ohrožovat také mořské savce.

Důležitý krok ve vývoji vakcíny proti lidské leishmanióze možná učinil tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Navrhli nový způsob testování účinnosti vakcíny vyvíjené proti tomuto vážnému onemocnění. Vakcína zatím neexistuje.

Vědci prokázali, že vrabec rezavý používá pro stavbu svého hnízda pelyněk, aby ochránil mláďata před parazity. Vedle lidí a primátů je to jeden z mála živočichů, který dokáže cíleně používat přírodní léčiva. U ptactva se tato schopnost prokázala poprvé, píše časopis Current Biology.

Zachovat část původního lesa v blízkosti polí je výhodné. Pomáhá přirozeným nepřátelům polních škůdců a vede k vyšším lokálním výnosům. Přispívá tak zároveň biodiverzitě i zemědělství. Ukazují to výsledky výzkumu sójových polí nedaleko argentinské Córdoby, který provedl tým argentinských, amerických a českých vědců. Výzkum podle nich potvrzuje, že pokračovat v kácení původních lesů Chaco Serrano by byla chyba.

Lidstvo se v posledních desetiletích snaží za nemalých nákladů ochraňovat řadu ohrožených živočišných i rostlinných druhů – savce, ptáky, plazy i ryby. Ve stejnou dobu se ale stejně intenzivně pokouší jiné živočišné druhy vyhubit – jedná se o parazity. Jenže tato snaha se může lidem hodně nevyplatit, varuje nový výzkum.

Nejzákeřnějším typem parazita způsobujícího malárii se lidé nakazili asi před 50 tisíci lety od goril – a  zřejmě kvůli náhodě. Vyplývá to ze studie britských vědců ze Sangerova institutu. Ti tvrdí, že přenos z primáta na člověka způsobila vzácná genetická mutace. Zjištění by mohlo pomoci v boji proti této nemoci, na kterou každoročně umírají statisíce lidí, především afrických dětí.

Literární událostí roku se může stát kniha dvanácti tuzemských vědců na poněkud překvapivé téma nazvaná O parazitech a lidech. Přední čeští parazitologové v čele s Janem Votýpkou představují svět parazitů nejen jako drsnou podívanou, ale také jako doklad neuvěřitelné pestrosti forem pozemského života. Publikace je nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura.

Objev dosud neznámé takzvané „matrjoškové hybridní zóny parazitů“ myší může přinést nové informace pro zkoumání vzniku a šíření infekčních onemocnění. Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců, publikoval ho časopis Molecular Ecology.