Tučňáky zabíjí malárie, jejich kolonie jsou vůči ní velmi zranitelné

Malárie napadá a zabíjí nejen člověka, ale také zvířata. I když je u řady druhů úmrtnost na toto onemocnění nízká, kolonie tučňáků postihuje velmi tvrdě a v řadě případů je může zcela zdecimovat. Tučňáci totiž nejsou malárii evolučně přizpůsobeni. Nasazení antimalarik je u nich navíc problematické.

Malárii způsobují paraziti z rodu Plasmodium. Napadají červené krvinky hostitele, rychle se množí a způsobují příznaky podobné chřipce, které mohou vést k dalším komplikacím a dokonce i ke smrti, pokud nejsou léčeny.

Roku 2020 se touto nemocí nakazilo asi 241 milionů lidí, kolem 600 tisíc na ni zemřelo. Drtivá většina z nich v Africe, kde je Plasmodium falciparum nejrozšířenější a kde podmínky nejvíc nahrávají šíření komárů, kteří jej přenášejí.

Existuje více než dvě stě druhů malárie, projevují se u savců, plazů i ptáků. Úmrtnost u nich bývá nízká. To ovšem platí jen u druhů, které jsou na parazity Plasmodium zvyklé a stýkají se s nimi ve volné přírodě desítky nebo celé stovky generací. Tučňáků se to ale netýká – protože žili mimo oblasti s malárií, neumí se na ni zatím adaptovat. Pokud tato nemoc zasáhne kolonii žijící někde „v zajetí“, může vyhynout až z osmdesáti procent.

Od komára k tučňákovi

První případ malárie pozorovaný u tučňáků v zajetí byl zaznamenán v londýnské zoologické zahradě už v roce 1926. Tehdy tak uhynul tučňák císařský. Od té doby se podobných případů objevilo mnohem víc; podle studie z roku 2014 zasáhla ptačí malárie 12,5 procenta zoologických zahrad na severní polokouli.

Tučňáci se mohou v zoo nakazit kvůli kombinaci dvou faktorů. Prvním je přítomnost nějakého druhu ptáka, který je s malárií natolik sžitý, že mu nezpůsobuje žádné problémy. Druhým faktorem jsou pak komáři, kteří jediní mohou parazity malárie přenášet mezi různými hostiteli.

Případy malárie u tučňáků žijících v zajetí jsou díky tomu obvykle sezonní a odpovídají době, kdy je koncentrace komárů nejvyšší – na severní polokouli je to od konce léta do začátku podzimu. Tučňáci, kteří dokáží vypuknutí nemoci přežít, bývají později vůči malárii odolnější, protože jejich imunitní systém už dokáže parazita lépe rozpoznat a bojovat s ním.

Nesnadné řešení

Proti malárii neexistuje zatím spolehlivé očkování. Předcházet jí pomocí antimalarik zase vyžaduje přesné načasování: pokud by se totiž léky nasadily příliš brzy, ptáci by zbytečně trpěli jejich vedlejšími účinky. A pokud jsou antimalarika nasazena pozdě, už nezaberou.

Tučňáci navíc špatně snášejí stres – a když jimi ošetřovateké manipulují (při podávání léků či odběrech krve), zvířata trpí. Někteří vědci dokonce tvrdí, že stres je příčinou úmrtí tučňáků častěji než samotná malárie.

Dalším řešením problému je ochránit ptáky před komáry, ať už sítěmi s velmi jemným pletivem, anebo tím, že v době, kdy je koncentrace moskytů největší, tučňáci nechodí ven.

V současné době několik týmů vědců po celém světě pracuje na kvalitnějších testech i lécích, které by neměly u tučňáků tak silné vedlejí účinky, případně by se daly podávat co nejméně invazivní cestou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.
před 17 hhodinami

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
2. 6. 2025

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
2. 6. 2025

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
2. 6. 2025
Načítání...