Lesy se vyplatí zachovat, i jejich zbytky, ukazuje mezinárodní výzkum

Zachovat část původního lesa v blízkosti polí je výhodné. Pomáhá přirozeným nepřátelům polních škůdců a vede k vyšším lokálním výnosům. Přispívá tak zároveň biodiverzitě i zemědělství. Ukazují to výsledky výzkumu sójových polí nedaleko argentinské Córdoby, který provedl tým argentinských, amerických a českých vědců. Výzkum podle nich potvrzuje, že pokračovat v kácení původních lesů Chaco Serrano by byla chyba.

Počet druhů i celkové množství pro zemědělce užitečného hmyzu podle výzkumu rostly v sójových polích v blízkosti lesa a na polích obklopených většími plochami původních lesních porostů.

„Ostrůvky původního lesa poskytují hmyzu a dalším organismům zdroje, kterých se jim v okolní krajině nedostává. Jedinci zde naleznou životní prostor během období nepříznivých podmínek, jako je zima, či úkryt před negativními aspekty moderního zemědělství, jako je aplikace pesticidů,“ popsal šéf výzkumu Ezequiel González.

Vědci v takových případech zaznamenali, že plocha listů okousaných například housenkami byla nižší. Hmotnost semen vyprodukovaných rostlinou sóji naopak narůstala.

„Výnos sóji – produkce na jednu rostlinu – byl blízko lesa, tedy v desetimetrové vzdálenosti, vyšší o 30 procent. Podobný lze očekávat i vliv podílu lesa v okolní krajině. Lokální výnos je až o 50 procent vyšší v krajinách s velkým množstvím lesa ve srovnání s krajinami odlesněnými,“ uvedl spoluautor výzkumu Michal Knapp z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Knapp uvedl, že tým využil data o společenstvech hmyzu, poškození rostlin býložravci a také údaje z přímého měření výnosu v kombinaci s moderními statistickými analýzami.

Vědec dále upozornil, že v případě desetimetrové vzdálenosti lesa výzkumníci zaznamenali o 65 procent vyšší početnost užitečných predátorů než při vzdálenosti stometrové.

„Množství lesa v okolní krajině mělo pozitivní vliv především na početnost parazitoidů. Pro parazitoidy škůdců z řádu motýli, nejedná se o denní motýly, byla jejich početnost až desetkrát vyšší v krajinách s velkým množstvím lesa ve srovnání s krajinami odlesněnými,“ popsal. U parazitoidů škodlivých ploštic bylo pak podle Knappa v obdobných případech zaznamenáno množství až pětkrát vyšší.

Les pomáhá i škůdcům, celkový efekt je ale silnější pro užitečný hmyz

Knapp také poznamenal, že les pomáhá i škůdcům, což vědci berou jako důkaz pozitivních dopadů na početnost a diverzitu hmyzu. Vědec však zdůraznil, že „celkové efekty jsou silnější“ především pro užitečný hmyz.

Studie je pokračováním dlouhodobého výzkumu, který dokazuje, že rozšiřovat ornou půdu na úkor původních lesů Chaco Serrano by pro Argentinu bylo dlouhodobě nevýhodné.

„Pevně věříme, že náš výzkum pomůže zastavit další kácení zbytků původních lesů a naopak dodá argumenty pro podporu aktuálních snah o návrat původních druhů dřevin do argentinské zemědělské krajiny ve formě agrolesnictví či tvorby nových remízků,“ uzavřel González.

Studii bude počátkem září publikovat časopis Journal of Applied Ecology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...