Hospodaření Lesů ČR zlikvidovalo na Pálavě tisíce přísně chráněných motýlů. Oznámili to vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle biologů státní podnik do lokality nevhodně zasahuje, hlavně co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře. Podle Lesů ČR je naopak na vině především klimatická změna a její dopady na tuzemskou krajinu.
Vědci uvedli, že kvůli hospodaření Lesů ČR vymírá v Milovickém lese pod Pálavou jasoň dymnivkový, kriticky ohrožený lesní motýl. Dříve běžný druh vymřel v Čechách, na Moravě přežívá na pár posledních místech, nejvíce jich tam žilo donedávna právě v Chráněné krajinné oblasti Pálava.
„Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii. Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý, jeho příčiny jsou zjevné. Navíc k němu dochází v chráněném území,“ řekl Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. Z Milovického lesa již zcela zmizely další zákonem chránění motýli jako okáč jílkový a hnědásek osikový.
Změna by podle vědců byla snadná
Podle Martina Škorpíka z České společnosti entomologické jde o ukázku neochoty státního podniku brát ohled na přírodní bohatství lesů. „Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje,“ uvedl Škorpík.
Vědci dodávají, že by přitom stačilo mírně změnit přístup. Jasoňům vyhovuje takzvané výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se podle vědců v místě hospodařilo tisíce let. „A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby a ještě naroste více dřeva. Ochrana přírody se právě tohle snaží dlouho marně prosadit. Lesníci, bohužel, odmítají jakoukoli změnu zaběhaných postupů,“ řekl Škorpík.
Experi z Akademie věd kritizují i to, že státní lesníci chtějí v národní přírodní památce Hodonínská Dúbrava stříkat jedy z letadel. Jde podle nich o poslední místo, kde v Česku přežívá motýl okáč jílkový.
Lesy ČR obhospodařují přes 1,2 milionu hektaru státního lesního majetku a 38 000 kilometrů vodních toků. Loni podniku propadly zisky na 70 milionů korun ze 3,08 miliardy korun v roce 2017. Důvodem byl výrazný pokles cen dřeva způsobený kůrovcovou kalamitou. Loni Lesy ČR vytěžily 10,7 milionu metrů krychlových dřeva.
Lesy ČR vidí situaci jinak
Pokud je dlouhodobé sucho, trpí rostliny i živočichové bez ohledu na to, komu půda či lesy patří a kdo na nich hospodaří, uvádí Lesy ČR v reakci na vědce. „Kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli a další živočichové vázaní na vegetaci. Voda prostě chybí a zalévat louky není možné,“ řekl Miroslav Svoboda, ředitel Lesního závodu Židlochovice z Lesů ČR a dodal: „Dávat v těchto klimatických podmínkách do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné“.
Podle Jana Vybírala, ředitele Biosférické rezervace Dolní Morava, je největším současným přírodním problémem globální šíření invazních rostlin, živočichů a dalších patogenů, které často až se značným zpožděním objevíme jako příčinu hynutí původních druhů.
Dalším problémem je změna klimatických charakteristik velkých území, včetně oteplování, které přináší druhovou výměnu. „A je to i neujasněná koncepce ochrany přírody, která se pohybuje často od jednoho extrému, jakým je bezzásahovost, k opačnému extrému, kterým může být zaměření na ochranu konkrétního druhu bez znalostí důležitých vnějších souvislostí daného prostředí,“ uvádí Lesy ČR.
„Přírodě se můžeme jen přizpůsobit. Žádné výkřiky nám nepomohou. Na klimatickou změnu můžeme jen reagovat dlouhodobou výsadbou druhově pestrých a odolnějších lesů,“ dodává Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR.
