Důležitý krok ve vývoji vakcíny proti lidské leishmanióze možná učinil tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Navrhli nový způsob testování účinnosti vakcíny vyvíjené proti tomuto vážnému onemocnění. Vakcína zatím neexistuje.
Čeští vědci hledají vakcínu proti smrtící černé horečce způsobené exotickým parazitem
Leishmaniózy jsou onemocnění, která se projevují pomalu rostoucími vředy na kůži, v ústech nebo v nose. Zanechávají výrazné jizvy do konce života. Smrtelně nebezpečná je pak viscerální, neboli ústrobní leishmanióza, při níž se některé druhy parazitů – leishmanií rozšíří do vnitřních orgánů.
Každý rok leishmaniózami nově onemocní přes 1,5 milionu lidí, zhruba 30 tisíc jich zemře. Léčba je komplikována zejména ze dvou důvodů: kvůli vysoké ceně přípravků, ale i kvůli vzniku kmenů leishmanií, které jsou vůči léčivům rezistentní.
- Nejzávažnější forma této nemoci se jmenuje viscerální leishmanióza; je ale známá také jako kala azar, neboli černá horečka. Dostala jméno podle toho, že parazitičtí prvoci se usídlují v lidských útrobách, především v játrech a slezině, což vede ke zvětšení a snížení funkce těchto orgánů. Dále se projevuje horečkou, váhovým úbytkem a anémií. Neléčená vede téměř vždy ke smrti hostitele.
Tyto nemoci jsou časté především v severní a východní Africe, na Blízkém východě, v jižní a jihovýchodní Asii a v Latinské Americe, vyskytují se ale i ve všech evropských zemích okolo Středozemního moře. Podle Světové zdravotnické organizace žije v ohrožení celkem asi miliarda lidí v 98 zemích světa.
Vakcína je složitá
Pokusy o vývoj účinné vakcíny podle výzkumníka Petra Volfa z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ztroskotaly i proto, že vědci dost nezohlednili přirozený přenos parazita.
Samotnou nemoc sice způsobují parazitičtí prvocileishmanie, jimž se česky říká ničivky, ale důležitou roli v infekci hraje přenašeč, kterým je drobný dvoukřídlý hmyz – buď rodu Phlebotomus, nebo Lutzomyia (česká jména nemají). Vědci nyní vytipovali vhodné kmeny leishmanií, prozkoumali jejich vývoj v hmyzím přenašeči rodu Phlebotomus a modelovém savčím hostiteli – myši – a navrhli nový způsob k ověření účinnosti vakcín.
„Flebotomové mají kratičký sosák, ale velmi účinné sliny. Ty se dostávají do místa bodnutí současně s leishmaniemi, lokálně ochromí imunitní buňky hostitele a umožní leishmaniím se nepozorovaně uchytit a začít množit,“ popsal Volf.
Vědci tedy zvolili postup, kdy v další fázi projektu bude účinnost vakcíny testována na zdravých dobrovolnících v britském Yorku tak, že budou pobodáni flebotomy experimentálně nakaženými leishmaniemi. Odborníci zdůraznili, že vše bude v přísně kontrolovaných podmínkách.
„Uvažovalo se také o injekcích leishmanií společně se slinami flebotomů, nicméně ani tento přístup není srovnatelný s tím, co se děje v přirozených podmínkách při přenosu flebotomem,“ zdůraznil Volf.
Čeští vědci na výzkumu spolupracují s kolegy z Hull York Medical School a výzkumníky z univerzit v Tel Avivu, Jeruzalémě a Montrealu. Zapojena je i soukromá sféra.