V mravenčích válkách cizí královna donutí pachovou lstí dělnice zabít vlastní vládkyni

Vědci popsali další případ mravenčích válek, v nichž jedna strana používá proti druhé rafinované zbraně. V tomto případě jde o kombinace útoku chemického, biologického a špionážního.

Lidské a mravenčí války jsou si v mnoha pohledech až neuvěřitelně podobné: mohou trvat celé roky, vedou se na širokých frontách a mnohdy do úplné likvidace protivníka. Obě mají miliony mrtvých, obě se vedou nejčastěji o zdroje a u obou platí, že strana s vyspělejší technologií má zásadní výhodu. Teď jeden případ ukazuje, jak právě „bio-technologická“ nadvláda umožňuje některým mravencům vyhrát válku, aniž by v ní „padl jediný výstřel“.

Japonští myrmekologové (neboli experti na mravence) popsali zatím neznámou formu útoku, při které parazitická mravenčí královna „podvede“ dělnice nepřátelské kolonie, aby samy zabily svou královnu. Udělá to tak, že jim podsune chemickou dezinformaci.

„Nejdřív jsem chtěl, aby název této studie připomínal bajku, ve které někdo navede dceru, aby zabila vlastní matku. Ale zjistil jsem, že žádná taková povídka neexistuje,“ říká hlavní autor Keizo Takasuka z Kyushu University. „Tohle je krásný příklad, jak příroda překračuje hranice toho, co jsme zatím viděli v příbězích.“

Matricida, neboli chování, při kterém potomci zabijí nebo sežerou svou matku, je v přírodě velmi vzácným jevem. Na první pohled vypadá jako zcela nesmyslná evoluční strategie, podle vědců ale jisté výhody přesto má. Především dokáže zajistit mláďatům dostatek zdrojů a současně matce poskytuje evoluční výhodu tím, že její potomci přežijí.

„Dosud byly zaznamenány pouze dva typy matkovražd, z nichž měla prospěch buď matka, nebo potomstvo. V tomto novém případě matkovraždy, o kterém jsme informovali, neměla prospěch ani jedna ze stran, pouze parazitická třetí strana,“ říká Takasuka.

Mravenci Lasius orientalis (český název nemá, ale jméno by se dalo přeložit jako mravenec orientální) a Lasius umbratus (mravenec stínomilný) se v japonštině označují jako „páchnoucí mravenci“. Oba druhy jsou takzvaní „sociální paraziti“, kteří provádějí tajnou operaci, aby infiltrovali a nakonec převzali kolonii svých nic netušících hostitelských mravenčích královen, Lasius flavus (mravenec žlutý) a Lasius japonicus (mravenec japonský). Parazitická královna využívá skutečnosti, že mravenci se při identifikaci přátel a nepřátel spoléhají na čich, a oklamává nic netušící dělnice, aby uvěřily, že je součástí rodiny.

„Mravenci žijí ve světě pachů,“ říká Takasuka. „Před infiltrací hnízda si parazitická královna tajně osvojí pach kolonie z dělnic, které se pohybují venku, aby se nedala rozpoznat jako nepřítel.“

Mravenčí druhy, které přebírají kolonie jiných druhů pomocí pachu jako krytí, nejsou pro vědu nic nového. Existuje spousta příkladů sociálního parazitismu mravenců, kdy po vstupu do kolonie parazitická královna přímo zabije královnu kolonie a přesvědčí dělníky, aby místo původní vládkyně sloužili té nové. Existují dokonce i výzkumy o tom, že dělníci zabíjejí svou královnu v reakci na přítomnost sociálního parazita, ale teprve nyní byly pozorovány akce, které způsobují toto matkovražedné chování.

Od vražedkyně k nové královně

Jakmile kolonie tyto chemicky maskované „páchnoucí“ mravence přijme za vlastní, ti začnou hledat její vládkyni – samici, která je matkou všech ostatních mravenců v hnízdě. Nepřátelský agent ji postříká páchnoucí chemikálií, kterou vědci považují za nějakou formu kyseliny mravenčí – chemikálií, která je typická pro některé mravence a je uložena ve specializovaném orgánu.

„Parazitičtí mravenci podle nás zneužívají schopnosti hostitelských mravenců velmi citlivě rozpoznávat pachy. Rozstřikují tam svou kyselinu mravenčí, aby překryli původní vůni tamní královny odpudivým pachem. To způsobí, že dcery, které normálně svou královnu chrání, ji přestanou poznávat a napadnou ji jako nepřítele,“ vysvětluje Takasuka.

Parazitická královna se pak okamžitě (ale jen dočasně) stáhne. „Ví, že zápach kyseliny mravenčí je velmi nebezpečný, protože pokud by dělnice hostitelské kolonie tento zápach ucítily, okamžitě by ji také napadly,“ popisují autoři studie. Pravidelně se pak ale vrací a kontroluje situaci. Pokud nestačil první útok, opakuje ho znovu a znovu, dokud nedojde ke královnovraždě.

Až poté, co se situace uklidní, se parazitická královna vrátí a začne v ukradeném mraveništi klidně klást vlastní vajíčka. Protože kolonie nemá vlastní vládkyni, nemá s tou, která se sama korunovala, kdo soupeřit, takže dělnice jí začnou pokorně sloužit a pečují pak i o její potomstvo.

Vědci dokázali toto pozoruhodné chování nafilmovat. Protože jsou mravenci příbuzní vos (některé druhy mají dokonce stále žihadla), zajímá teď japonské biology, jestli podobné chování neexistuje i u nich. Mechanismus by ale musel být odlišný, protože kyselinou mravenčí, která v tomto případě slouží jako zbraň, disponují v říši zvířat jen mravenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.