Původní australští mravenci poráží mnohem větší armády invazních druhů. Využívají taktiku Sparťanů

Nový výzkum využil znalostí skutečných mravenčích válek a zkombinoval je se simulacemi na virtuálních bojištích. Výsledkem je studie, která ukázala, že domorodý hmyz může snadno porážet invazní druhy.

V Austrálii zuří válka mezi původními domácími mravenci Iridomyrmex purpureus, zvanými duhoví, a invazním druhem Linepithema humile neboli mravenci argentinskými. 

Oba druhy se střetávají o území ve velkolepých bitvách, které vypadají jako počítačová strategie. Vzhledem k tomu, že mravenci se řídí podobně jednoduchými biologickými příkazy jako jednotky v těchto hrách, napadlo australské ekology tato střetnutí simulovat právě v počítači. Konkrétně ve slavné Age of Empires II.

Výsledky velmi dobře odpovídaly tomu, co vědci pozorovali na reálných mravenčích bojištích. Dokonce se podle nich dalo předpovídat, jak dopadnou skutečné bitvy mravenců.

Duhový australský mravenec
Zdroj: Wikimedia Commons
Argentinský mravenec
Zdroj: Wikimedia Commons

Výzkum vedl Samuel Lymbery. Zkombinoval v něm znalosti myrmekologie (věda o mravencích) a matematických modelů. „Zjistili jsme, že jak ve hrách, tak v realitě byla úmrtnost v menších armádách duhových mravenců nižší, když boj probíhal v komplexním složitém terénu, než když boje probíhaly v jednoduchých arénách,“ popsal vědec. „Stejně jako u lidí a podobně jako ve videohrách výsledek konfliktu záležel na povaze bojiště,“ dodal.

Válka obrů proti trpaslíkům

Podle profesora Raphaela Didhama jsou mravenčí války jedním z mála konfliktů v živočišné říši, které mají – co se týká počtu vojáků – podobné rozměry jako lidské boje. „Je to u nich způsobené tím, že neplodní dělníci, kteří bojují, představují investici do kolektivní budoucnosti kolonie.“

Tyto války ale mohou být podobně asymetrické, jako když proti sobě při koloniálních výbojích bojovali evropští vojáci vyzbrojení moderními střelnými zbraněmi a domorodci s oštěpy a štíty.

V případě australské války jsou na jedné straně duhoví mravenci, velcí a nádherně zbarvení tvorové žijící v buši, nejraději daleko od lidí. Jejich dělníci měří kolem sedmi milimetrů.

Proti nim jsou armády mnohem menších, ale současně početnějších mravenců argentinských, kteří jsou nesmírně agresivní a současně přizpůsobiví. Díky tomu se dokázali rozšířit prakticky po všech dostatečně teplých oblastech světa, včetně jižní Evropy. Proti svým duhovým nepřátelům nemají v boji jeden na jednoho šanci, jsou totiž ani ne poloviční.  

Tuto nevýhodu ale kompenzují svými počty. Jejich kolonie jsou mnohem větší, své protivníky tak jednoduše přečíslí. Až na případy, kdy jim ani sebevětší přesila není k ničemu.

Soutěska u Thermopyl

Modely i pozorování reálných bojů totiž ukázaly, že pokud je bojištěm rovná, téměř nenarušená plocha, pak takové přečíslení, obklíčení a poražení proběhne bez problémů.

Když ale ekologové bojiště změnili a udělali z něj složité a komplikované prostředí plné zajímavých terénních prvků, jednoznačně z toho těžili větší domorodí mravenci. Mnohem snadněji v těchto podmínkách odolávali přečíslení. Pro menší agresory nebylo snadné je obklopit a souboje byly mnohem vyrovnanější. Vynikla v nich spíš individuální síla než množství.

Umělecká představa o bitvě u Thermopyl
Zdroj: Wikimedia Commons

Připomíná to tak známý historický příběh o bitvě u Thermopyl, kde díky využití terénu mělo odolat pouhých tři sta skvěle vycvičených a ozbrojených Sparťanů vedených králem Leonidem několika desítkám tisíc Peršanů.

A zcela to také potvrzuje závěry, k nimž dochází vojenská věda: „Teorie taktiky nás učí, že menší, ale kvalitnější jednotky jsou efektivnější v bitvách, kde mohou díky terénu útočit jeden na jednoho. Velké armády jsou ale zase efektivnější, mohou-li obklíčit nepřítele a koncentrovat své útoky,“ vysvětluje profesor Lymbery.

A platí to i u mravenců: „Když se bojuje v tunelech, soutěskách nebo horách, je složitější pro velké armády své protivníky přečíslit, takže i menší jednotky mohou uspět,“ doplňuje.

Hrozba z pralesa

„Invazní mravenci jsou jedni z nejhorších škůdců na planetě, ekonomiky stojí desítky miliard dolarů ročně,“ vysvětluje smysl výzkumu profesor Webber. „Jsou, podobně jako v případě argentinských mravenců, většinou menší a početnější než původní druhy. A většinou převažují v narušených ekosystémech.“ Právě to je podle této nové studie klíčové.

Agresoři využívají toho, že člověk narušil krajinu. Původní druhy v ní nejsou schopné postavit se vetřelcům čistě proto, že nemohou využít svou přirozenou výhodu, velikost.

Poškozené životní prostředí je totiž většinou méně rozmanité. „Nejčastěji je omezené jen na úroveň povrchu, je zbavené podrostu i přirozených překážet, takže tvoří otevřené bojiště,“ popisuje Webber. „Tento výzkum naznačuje, že když se upraví oblasti, kde dochází ke střetům původních a nepůvodních druhů, mohlo by to obrátit rovnováhu ve prospěch domácích obránců,“ nabízí řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...