Malárií se lidé poprvé nakazili před 50 tisíci lety. Klíčovou roli hrály gorily a náhoda

Nahrávám video

Nejzákeřnějším typem parazita způsobujícího malárii se lidé nakazili asi před 50 tisíci lety od goril – a  zřejmě kvůli náhodě. Vyplývá to ze studie britských vědců ze Sangerova institutu. Ti tvrdí, že přenos z primáta na člověka způsobila vzácná genetická mutace. Zjištění by mohlo pomoci v boji proti této nemoci, na kterou každoročně umírají statisíce lidí, především afrických dětí.

Malárii způsobuje několik různých druhů parazita zimničky. Ten nejzákeřnější se jmenuje Plasmodium falciparum a postihuje výlučně jen člověka. Do lidské krve se dostává po kousnutí komárem rodu Anopheles.

Vědci při výzkumu analyzovali několik předků dnešní podoby parazita Plasmodium falciparum a zjistili, že z hlediska nákazy lidí je klíčový gen zvaný rh5. Právě tato část genetického kódu umožňuje parazitovi nakazit lidské červené krvinky.

Náhodná mutace u gorily

Výzkumníci se domnívají, že před 40 tisíci až 60 tisíci lety se nakazila nějaká gorila dvěma druhy parazita zimničky naráz a ty zmutovaly a předaly si mezi sebou některé genetické informace. Právě tehdy získal Plasmodium falciparum gen rh5, a tím i schopnost nakazit člověka.

„Byla to naprosto výjimečná událost, která vedla k obrovskému množství úmrtí a onemocnění mezi lidmi,“ prohlásil vedoucí studie Gavin Wright, kterého cituje server BBC. „Výsledky nás celkem překvapily. Jsou velmi uspokojivé, protože jsou v souladu s velkým množstvím dalšího výzkumu, který dělali kolegové. Poskytují nám toto molekulární vysvětlení, jak mohlo k přenosu dojít,“ dodává vědec.

Objev má praktický dopad

Díky těmto zjištěním se vědci pracující na vakcíně proti malárii více soustředí právě na gen rh5. „Pokud získáme o tomto genu více informací, mohlo by to výrazně pomoci v boji s touto nemocí,“ prohlásil Wright.

Pravděpodobnost, že by parazit v blízké době znovu zmutoval, je podle něj velmi nízká. Teoreticky to ale možné je.

Malárie ohrožuje téměř polovinu světové populace. V roce 2017 jí na světě podlehlo 435 tisíc lidí, z nichž 93 procent pocházelo z Afriky – více než dvě třetiny všech obětí přitom představují děti do pěti let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 57 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...