Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.

„Kukačka sice snáší vejce, ale nestaví si hnízdo; někdy snáší vejce do hnízda menšího ptáka poté, co pozřela jeho vejce,“ psal už ve čtvrtém století před naším letopočtem Aristoteles v knize Historia animalium. Lidovou tvořivostí se ale z toho stalo tvrzení, že kukačka nosí svoje vejce v zobáku do cizích hnízd. A toto tvrzení pak mezi lidmi zdomácnělo a dodnes ho rodiče vypráví svým dětem. Teď ho vyvrátili vědci.

Výzkum kladení kukaček obecných spojil vědce z Česka, Finska, Jihoafrické republiky a Velké Británie. Během čtyř hnízdních sezon pořídili přes šedesát videozáznamů kladení vajec kukačkou v hnízdech rehka zahradního. Ten je jediným pravidelným hostitelem kukačky, který si nestaví otevřená hnízda a hnízdí v dutinách nebo budkách. Právě záznamy ze sedmi set hnízdních budek ve Finsku vědcům poprvé v historii umožnily detailně sledovat chování kukaček při kladení.

Vejce rehka a kukačky
Zdroj: Ostravská univerzita/Tomáš Grim

„Povedlo se nám zaznamenat dvě hlavní strategie, které kukačky používají. Buď kladou od vstupu do hnízda, kdy vejce musí do hnízdní kotlinky doslova doletět a část vajec skončí mimo ni, nebo dokonce spadne mimo hnízdo. Ve druhém případě pak vstoupí kukačka přímo do hnízda a naklade vejce přímo do kotlinky, kdy je sice zaručeno, že se do ní trefí, ale hrozí, že naruší hnízdní materiál, což může přimět hostitele k opuštění hnízda. Navíc také narůstá riziko, že se v malé dutině kukačka zasekne, nepodaří se jí dostat ven, a dokonce uhyne. Reprodukční úspěch je u přímého kladení padesát procent, u kladení ze vchodu pak jen dvacet procent,“ říká vedoucí výzkumné skupiny Grim.

Podle vědců tyto strategie představují evoluční „závody ve zbrojení“ mezi parazitickou kukačkou a hostitelskými ptáky. Studie zveřejněná v časopise Animal Behaviour také potvrzuje, že dutinová hnízda poskytují hostitelům silnou ochranu proti parazitismu kukaček.

Je pozoruhodné, že v populaci kukaček se udržují dvě strategie kladení vajec, i když jsou odlišně úspěšné. Tato studie je vůbec první, která takovou variabilitu chování prokázala nejen u kukaček, ale u všech hnízdních parazitů, což ukazuje, jak rozmanité a přizpůsobivé může být chování těchto ptáků.

Rehek s mládětem kukačky
Zdroj: Ostravská univerzita/Tomáš Grim

„Ve starší literatuře, včetně české, se donášení vajec v zobáku bralo jako fakt, přestože žádné solidní důkazy nikdo nikdy nepřinesl. Jako první jsme tak doložili, jak kukačka ve skutečnosti klade vejce v situaci, kdy by pro ni bylo jednodušší neklást přímo do hostitelského hnízda, ale na zem a jen vejce do hnízda donést v zobáku. I díky záznamům jsme tak definitivně vyvrátili mýtus o kladení zobákem, o kterém se hovoří už od časů Aristotela,“ dodává hlavní autor studie Michal Kysučan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 10 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 13 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 16 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.