Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.

„Kukačka sice snáší vejce, ale nestaví si hnízdo; někdy snáší vejce do hnízda menšího ptáka poté, co pozřela jeho vejce,“ psal už ve čtvrtém století před naším letopočtem Aristoteles v knize Historia animalium. Lidovou tvořivostí se ale z toho stalo tvrzení, že kukačka nosí svoje vejce v zobáku do cizích hnízd. A toto tvrzení pak mezi lidmi zdomácnělo a dodnes ho rodiče vypráví svým dětem. Teď ho vyvrátili vědci.

Výzkum kladení kukaček obecných spojil vědce z Česka, Finska, Jihoafrické republiky a Velké Británie. Během čtyř hnízdních sezon pořídili přes šedesát videozáznamů kladení vajec kukačkou v hnízdech rehka zahradního. Ten je jediným pravidelným hostitelem kukačky, který si nestaví otevřená hnízda a hnízdí v dutinách nebo budkách. Právě záznamy ze sedmi set hnízdních budek ve Finsku vědcům poprvé v historii umožnily detailně sledovat chování kukaček při kladení.

Vejce rehka a kukačky
Zdroj: Ostravská univerzita/Tomáš Grim

„Povedlo se nám zaznamenat dvě hlavní strategie, které kukačky používají. Buď kladou od vstupu do hnízda, kdy vejce musí do hnízdní kotlinky doslova doletět a část vajec skončí mimo ni, nebo dokonce spadne mimo hnízdo. Ve druhém případě pak vstoupí kukačka přímo do hnízda a naklade vejce přímo do kotlinky, kdy je sice zaručeno, že se do ní trefí, ale hrozí, že naruší hnízdní materiál, což může přimět hostitele k opuštění hnízda. Navíc také narůstá riziko, že se v malé dutině kukačka zasekne, nepodaří se jí dostat ven, a dokonce uhyne. Reprodukční úspěch je u přímého kladení padesát procent, u kladení ze vchodu pak jen dvacet procent,“ říká vedoucí výzkumné skupiny Grim.

Podle vědců tyto strategie představují evoluční „závody ve zbrojení“ mezi parazitickou kukačkou a hostitelskými ptáky. Studie zveřejněná v časopise Animal Behaviour také potvrzuje, že dutinová hnízda poskytují hostitelům silnou ochranu proti parazitismu kukaček.

Je pozoruhodné, že v populaci kukaček se udržují dvě strategie kladení vajec, i když jsou odlišně úspěšné. Tato studie je vůbec první, která takovou variabilitu chování prokázala nejen u kukaček, ale u všech hnízdních parazitů, což ukazuje, jak rozmanité a přizpůsobivé může být chování těchto ptáků.

Rehek s mládětem kukačky
Zdroj: Ostravská univerzita/Tomáš Grim

„Ve starší literatuře, včetně české, se donášení vajec v zobáku bralo jako fakt, přestože žádné solidní důkazy nikdo nikdy nepřinesl. Jako první jsme tak doložili, jak kukačka ve skutečnosti klade vejce v situaci, kdy by pro ni bylo jednodušší neklást přímo do hostitelského hnízda, ale na zem a jen vejce do hnízda donést v zobáku. I díky záznamům jsme tak definitivně vyvrátili mýtus o kladení zobákem, o kterém se hovoří už od časů Aristotela,“ dodává hlavní autor studie Michal Kysučan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 13 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 14 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 16 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 17 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 18 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 19 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...