Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.

„Kukačka sice snáší vejce, ale nestaví si hnízdo; někdy snáší vejce do hnízda menšího ptáka poté, co pozřela jeho vejce,“ psal už ve čtvrtém století před naším letopočtem Aristoteles v knize Historia animalium. Lidovou tvořivostí se ale z toho stalo tvrzení, že kukačka nosí svoje vejce v zobáku do cizích hnízd. A toto tvrzení pak mezi lidmi zdomácnělo a dodnes ho rodiče vypráví svým dětem. Teď ho vyvrátili vědci.

Výzkum kladení kukaček obecných spojil vědce z Česka, Finska, Jihoafrické republiky a Velké Británie. Během čtyř hnízdních sezon pořídili přes šedesát videozáznamů kladení vajec kukačkou v hnízdech rehka zahradního. Ten je jediným pravidelným hostitelem kukačky, který si nestaví otevřená hnízda a hnízdí v dutinách nebo budkách. Právě záznamy ze sedmi set hnízdních budek ve Finsku vědcům poprvé v historii umožnily detailně sledovat chování kukaček při kladení.

Vejce rehka a kukačky
Zdroj: Ostravská univerzita/Tomáš Grim

„Povedlo se nám zaznamenat dvě hlavní strategie, které kukačky používají. Buď kladou od vstupu do hnízda, kdy vejce musí do hnízdní kotlinky doslova doletět a část vajec skončí mimo ni, nebo dokonce spadne mimo hnízdo. Ve druhém případě pak vstoupí kukačka přímo do hnízda a naklade vejce přímo do kotlinky, kdy je sice zaručeno, že se do ní trefí, ale hrozí, že naruší hnízdní materiál, což může přimět hostitele k opuštění hnízda. Navíc také narůstá riziko, že se v malé dutině kukačka zasekne, nepodaří se jí dostat ven, a dokonce uhyne. Reprodukční úspěch je u přímého kladení padesát procent, u kladení ze vchodu pak jen dvacet procent,“ říká vedoucí výzkumné skupiny Grim.

Podle vědců tyto strategie představují evoluční „závody ve zbrojení“ mezi parazitickou kukačkou a hostitelskými ptáky. Studie zveřejněná v časopise Animal Behaviour také potvrzuje, že dutinová hnízda poskytují hostitelům silnou ochranu proti parazitismu kukaček.

Je pozoruhodné, že v populaci kukaček se udržují dvě strategie kladení vajec, i když jsou odlišně úspěšné. Tato studie je vůbec první, která takovou variabilitu chování prokázala nejen u kukaček, ale u všech hnízdních parazitů, což ukazuje, jak rozmanité a přizpůsobivé může být chování těchto ptáků.

Rehek s mládětem kukačky
Zdroj: Ostravská univerzita/Tomáš Grim

„Ve starší literatuře, včetně české, se donášení vajec v zobáku bralo jako fakt, přestože žádné solidní důkazy nikdo nikdy nepřinesl. Jako první jsme tak doložili, jak kukačka ve skutečnosti klade vejce v situaci, kdy by pro ni bylo jednodušší neklást přímo do hostitelského hnízda, ale na zem a jen vejce do hnízda donést v zobáku. I díky záznamům jsme tak definitivně vyvrátili mýtus o kladení zobákem, o kterém se hovoří už od časů Aristotela,“ dodává hlavní autor studie Michal Kysučan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...