Záchod nejbohatších byl plný střevních parazitů. Vědci analyzovali žumpu pod 2700 let starou toaletou

Když izraelští archeologové nedávno zkoumali toaletu starou 2700 let, našli pod ní velké množství vajíček nejrůznějších střevních parazitů. Podle vědců to ukazuje, že i bohatí lidé trpěli v té době v Jeruzalémě spoustou zdravotních problémů.

Výzkum vedla Dafna Langgutová z Tel Avivské univerzity, která odebrala vzorky usazenin zpod kamenného záchodu - tedy z místa, kde se ve starověku nacházela žumpa. Pak v laboratoři z tohoto obsahu extrahovala vajíčka parazitů a identifikovala je. Výsledky popsala v odborném časopise Journal of Paleopathology.

Mezi parazity byla řada těch, kteří jsou rozšíření i v současné době, například roup dětský, škrkavka dětská, ale také třeba hlístice tenkohlavec prasečí a lidský, a samozřejmě i tasemnice bezbranná.

Larvy parazitů nalezené v 2700 let staré toaletě
Zdroj: The Israel Antiquities Authority

„Jde o velmi odolná vajíčka, která ve zvláštních podmínkách, jež jim poskytovala žumpa, přežila téměř 2700 let. Patřila střevním parazitům, kteří způsobují příznaky jako jsou bolesti břicha, nevolnost, průjem a svědění. Někteří z nich jsou obzvláště nebezpeční pro děti a mohou u nich vést k podvýživě, opoždění vývoje, poškození nervového systému a v extrémních případech i ke smrti,“ uvedla vědkyně.

Podle ní střevní onemocnění v té době mohla být způsobena špatnými hygienickými podmínkami, které způsobovaly kontaminaci potravin a pitné vody fekáliemi, případně mohla být způsobena nedostatečným hygienickým povědomím, například nemytím rukou. Dalšími možnými zdroji nákazy bylo používání lidských výkalů k hnojení polních plodin a konzumace nesprávně tepelně upraveného hovězího nebo vepřového masa.

Protože v té době neexistovaly proti střevním parazitům žádné léky, neměli postižení lidé prakticky žádnou šanci na uzdravení. Parazity tak mohli trpět až do konce života. Je tedy pravděpodobné, že tato onemocnění postihovala celou populaci. Tito parazité sice existují i dnes, ale moderní západní svět vyvinul účinné diagnostické prostředky a léky, takže se daří proti nim úspěšně bojovat.

Podle Ya'akova Billiga, který vedl archeologický průzkum, patřila toaleta ke královskému majetku a pocházela z poloviny 7. století před naším letopočtem. Kromě záchodu byly na této lokalitě nalezeny nádherné, mimořádně skvostně opracované kamenné artefakty - jejich kvalita i množství jsou nesrovnatelné s čímkoliv, co bylo doposud v Izraeli nalezeno.

K sídlu, kam toaleta patřila, přiléhala velkolepá zahrada s úchvatným výhledem na Davidovo město a Chrámovou horu. Právě zde byla spolu se zbytky ovocných a okrasných stromů nalezena žumpa, z níž Langgutová odebral vzorky.

Její tým využil poznatků a zkušeností relativně nového vědeckého oboru, který se jmenuje archeoparazitologie. Ten se pokouší využít informací o pravěkých až středověkých parazitech, aby se dozvěděl víc o historii nemocí a epidemií. Získává tak spoustu poznatků o lidském zdraví, hygieně, životním stylu i hygienických podmínkách.

Jak může starověký záchod pomoci v 21. století

Takto luxusní toalety byly v té době velmi vzácné a symbolizovaly status svých majitelů - šlo o drahé a složitě udržované zařízení, které si mohli dovolit pouze bohatí a vysoce postavení lidé.

Až do devatenáctého století se větší města potýkala s hygienou neustále. Potíže byly zejména s nakládáním s exkrementy. Nedokázala to uspokojivě vyřešit žádná civilizace, takže se metropole potýkaly často s epidemiemi a také krátkou dobou života svých obyvatel. Infekce se v tomto prostředí šířily velice snadno.

Využití parazitů

Výše uvedený tenkohlavec prasečí, jehož vajíčka byla v izraelské toaletě také nalezená, je například velmi zajímavý z pohledu moderní imunologie. Ukázalo se totiž, že v zemích, kde je rozšířený, se jen málo šíří autoimunní onemocnění - tito parazité je totiž umí takzvaně modulovat. 

U závažných autoimunních onemocnění se tedy může vyplatit nasadit nemocnému tohoto parazita, který mu nijak neškodí (protože ani nedospívá ani nemigruje tkáněmi), ale vylepší imunitu pacienta tak, že se s původní jinak těžko léčitelnou vážnou nemocí vypořádá. Takové výzkumy jsou sice teprve v počátcích, ale u některých nemocí jsou výsledky docela slibné - týká se to zejména léčby Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy, tedy střevních autoimuntiních chorob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...