Záchod nejbohatších byl plný střevních parazitů. Vědci analyzovali žumpu pod 2700 let starou toaletou

Když izraelští archeologové nedávno zkoumali toaletu starou 2700 let, našli pod ní velké množství vajíček nejrůznějších střevních parazitů. Podle vědců to ukazuje, že i bohatí lidé trpěli v té době v Jeruzalémě spoustou zdravotních problémů.

Výzkum vedla Dafna Langgutová z Tel Avivské univerzity, která odebrala vzorky usazenin zpod kamenného záchodu - tedy z místa, kde se ve starověku nacházela žumpa. Pak v laboratoři z tohoto obsahu extrahovala vajíčka parazitů a identifikovala je. Výsledky popsala v odborném časopise Journal of Paleopathology.

Mezi parazity byla řada těch, kteří jsou rozšíření i v současné době, například roup dětský, škrkavka dětská, ale také třeba hlístice tenkohlavec prasečí a lidský, a samozřejmě i tasemnice bezbranná.

Larvy parazitů nalezené v 2700 let staré toaletě
Zdroj: The Israel Antiquities Authority

„Jde o velmi odolná vajíčka, která ve zvláštních podmínkách, jež jim poskytovala žumpa, přežila téměř 2700 let. Patřila střevním parazitům, kteří způsobují příznaky jako jsou bolesti břicha, nevolnost, průjem a svědění. Někteří z nich jsou obzvláště nebezpeční pro děti a mohou u nich vést k podvýživě, opoždění vývoje, poškození nervového systému a v extrémních případech i ke smrti,“ uvedla vědkyně.

Podle ní střevní onemocnění v té době mohla být způsobena špatnými hygienickými podmínkami, které způsobovaly kontaminaci potravin a pitné vody fekáliemi, případně mohla být způsobena nedostatečným hygienickým povědomím, například nemytím rukou. Dalšími možnými zdroji nákazy bylo používání lidských výkalů k hnojení polních plodin a konzumace nesprávně tepelně upraveného hovězího nebo vepřového masa.

Protože v té době neexistovaly proti střevním parazitům žádné léky, neměli postižení lidé prakticky žádnou šanci na uzdravení. Parazity tak mohli trpět až do konce života. Je tedy pravděpodobné, že tato onemocnění postihovala celou populaci. Tito parazité sice existují i dnes, ale moderní západní svět vyvinul účinné diagnostické prostředky a léky, takže se daří proti nim úspěšně bojovat.

Podle Ya'akova Billiga, který vedl archeologický průzkum, patřila toaleta ke královskému majetku a pocházela z poloviny 7. století před naším letopočtem. Kromě záchodu byly na této lokalitě nalezeny nádherné, mimořádně skvostně opracované kamenné artefakty - jejich kvalita i množství jsou nesrovnatelné s čímkoliv, co bylo doposud v Izraeli nalezeno.

K sídlu, kam toaleta patřila, přiléhala velkolepá zahrada s úchvatným výhledem na Davidovo město a Chrámovou horu. Právě zde byla spolu se zbytky ovocných a okrasných stromů nalezena žumpa, z níž Langgutová odebral vzorky.

Její tým využil poznatků a zkušeností relativně nového vědeckého oboru, který se jmenuje archeoparazitologie. Ten se pokouší využít informací o pravěkých až středověkých parazitech, aby se dozvěděl víc o historii nemocí a epidemií. Získává tak spoustu poznatků o lidském zdraví, hygieně, životním stylu i hygienických podmínkách.

Jak může starověký záchod pomoci v 21. století

Takto luxusní toalety byly v té době velmi vzácné a symbolizovaly status svých majitelů - šlo o drahé a složitě udržované zařízení, které si mohli dovolit pouze bohatí a vysoce postavení lidé.

Až do devatenáctého století se větší města potýkala s hygienou neustále. Potíže byly zejména s nakládáním s exkrementy. Nedokázala to uspokojivě vyřešit žádná civilizace, takže se metropole potýkaly často s epidemiemi a také krátkou dobou života svých obyvatel. Infekce se v tomto prostředí šířily velice snadno.

Využití parazitů

Výše uvedený tenkohlavec prasečí, jehož vajíčka byla v izraelské toaletě také nalezená, je například velmi zajímavý z pohledu moderní imunologie. Ukázalo se totiž, že v zemích, kde je rozšířený, se jen málo šíří autoimunní onemocnění - tito parazité je totiž umí takzvaně modulovat. 

U závažných autoimunních onemocnění se tedy může vyplatit nasadit nemocnému tohoto parazita, který mu nijak neškodí (protože ani nedospívá ani nemigruje tkáněmi), ale vylepší imunitu pacienta tak, že se s původní jinak těžko léčitelnou vážnou nemocí vypořádá. Takové výzkumy jsou sice teprve v počátcích, ale u některých nemocí jsou výsledky docela slibné - týká se to zejména léčby Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy, tedy střevních autoimuntiních chorob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 16 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 17 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 17 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 21 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 22 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...