Záchod nejbohatších byl plný střevních parazitů. Vědci analyzovali žumpu pod 2700 let starou toaletou

Když izraelští archeologové nedávno zkoumali toaletu starou 2700 let, našli pod ní velké množství vajíček nejrůznějších střevních parazitů. Podle vědců to ukazuje, že i bohatí lidé trpěli v té době v Jeruzalémě spoustou zdravotních problémů.

Výzkum vedla Dafna Langgutová z Tel Avivské univerzity, která odebrala vzorky usazenin zpod kamenného záchodu - tedy z místa, kde se ve starověku nacházela žumpa. Pak v laboratoři z tohoto obsahu extrahovala vajíčka parazitů a identifikovala je. Výsledky popsala v odborném časopise Journal of Paleopathology.

Mezi parazity byla řada těch, kteří jsou rozšíření i v současné době, například roup dětský, škrkavka dětská, ale také třeba hlístice tenkohlavec prasečí a lidský, a samozřejmě i tasemnice bezbranná.

Larvy parazitů nalezené v 2700 let staré toaletě
Zdroj: The Israel Antiquities Authority

„Jde o velmi odolná vajíčka, která ve zvláštních podmínkách, jež jim poskytovala žumpa, přežila téměř 2700 let. Patřila střevním parazitům, kteří způsobují příznaky jako jsou bolesti břicha, nevolnost, průjem a svědění. Někteří z nich jsou obzvláště nebezpeční pro děti a mohou u nich vést k podvýživě, opoždění vývoje, poškození nervového systému a v extrémních případech i ke smrti,“ uvedla vědkyně.

Podle ní střevní onemocnění v té době mohla být způsobena špatnými hygienickými podmínkami, které způsobovaly kontaminaci potravin a pitné vody fekáliemi, případně mohla být způsobena nedostatečným hygienickým povědomím, například nemytím rukou. Dalšími možnými zdroji nákazy bylo používání lidských výkalů k hnojení polních plodin a konzumace nesprávně tepelně upraveného hovězího nebo vepřového masa.

Protože v té době neexistovaly proti střevním parazitům žádné léky, neměli postižení lidé prakticky žádnou šanci na uzdravení. Parazity tak mohli trpět až do konce života. Je tedy pravděpodobné, že tato onemocnění postihovala celou populaci. Tito parazité sice existují i dnes, ale moderní západní svět vyvinul účinné diagnostické prostředky a léky, takže se daří proti nim úspěšně bojovat.

Podle Ya'akova Billiga, který vedl archeologický průzkum, patřila toaleta ke královskému majetku a pocházela z poloviny 7. století před naším letopočtem. Kromě záchodu byly na této lokalitě nalezeny nádherné, mimořádně skvostně opracované kamenné artefakty - jejich kvalita i množství jsou nesrovnatelné s čímkoliv, co bylo doposud v Izraeli nalezeno.

K sídlu, kam toaleta patřila, přiléhala velkolepá zahrada s úchvatným výhledem na Davidovo město a Chrámovou horu. Právě zde byla spolu se zbytky ovocných a okrasných stromů nalezena žumpa, z níž Langgutová odebral vzorky.

Její tým využil poznatků a zkušeností relativně nového vědeckého oboru, který se jmenuje archeoparazitologie. Ten se pokouší využít informací o pravěkých až středověkých parazitech, aby se dozvěděl víc o historii nemocí a epidemií. Získává tak spoustu poznatků o lidském zdraví, hygieně, životním stylu i hygienických podmínkách.

Jak může starověký záchod pomoci v 21. století

Takto luxusní toalety byly v té době velmi vzácné a symbolizovaly status svých majitelů - šlo o drahé a složitě udržované zařízení, které si mohli dovolit pouze bohatí a vysoce postavení lidé.

Až do devatenáctého století se větší města potýkala s hygienou neustále. Potíže byly zejména s nakládáním s exkrementy. Nedokázala to uspokojivě vyřešit žádná civilizace, takže se metropole potýkaly často s epidemiemi a také krátkou dobou života svých obyvatel. Infekce se v tomto prostředí šířily velice snadno.

Využití parazitů

Výše uvedený tenkohlavec prasečí, jehož vajíčka byla v izraelské toaletě také nalezená, je například velmi zajímavý z pohledu moderní imunologie. Ukázalo se totiž, že v zemích, kde je rozšířený, se jen málo šíří autoimunní onemocnění - tito parazité je totiž umí takzvaně modulovat. 

U závažných autoimunních onemocnění se tedy může vyplatit nasadit nemocnému tohoto parazita, který mu nijak neškodí (protože ani nedospívá ani nemigruje tkáněmi), ale vylepší imunitu pacienta tak, že se s původní jinak těžko léčitelnou vážnou nemocí vypořádá. Takové výzkumy jsou sice teprve v počátcích, ale u některých nemocí jsou výsledky docela slibné - týká se to zejména léčby Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy, tedy střevních autoimuntiních chorob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 19 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 19 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 20 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 21 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
včera v 08:00

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...