Záchod nejbohatších byl plný střevních parazitů. Vědci analyzovali žumpu pod 2700 let starou toaletou

Když izraelští archeologové nedávno zkoumali toaletu starou 2700 let, našli pod ní velké množství vajíček nejrůznějších střevních parazitů. Podle vědců to ukazuje, že i bohatí lidé trpěli v té době v Jeruzalémě spoustou zdravotních problémů.

Výzkum vedla Dafna Langgutová z Tel Avivské univerzity, která odebrala vzorky usazenin zpod kamenného záchodu - tedy z místa, kde se ve starověku nacházela žumpa. Pak v laboratoři z tohoto obsahu extrahovala vajíčka parazitů a identifikovala je. Výsledky popsala v odborném časopise Journal of Paleopathology.

Mezi parazity byla řada těch, kteří jsou rozšíření i v současné době, například roup dětský, škrkavka dětská, ale také třeba hlístice tenkohlavec prasečí a lidský, a samozřejmě i tasemnice bezbranná.

Larvy parazitů nalezené v 2700 let staré toaletě
Zdroj: The Israel Antiquities Authority

„Jde o velmi odolná vajíčka, která ve zvláštních podmínkách, jež jim poskytovala žumpa, přežila téměř 2700 let. Patřila střevním parazitům, kteří způsobují příznaky jako jsou bolesti břicha, nevolnost, průjem a svědění. Někteří z nich jsou obzvláště nebezpeční pro děti a mohou u nich vést k podvýživě, opoždění vývoje, poškození nervového systému a v extrémních případech i ke smrti,“ uvedla vědkyně.

Podle ní střevní onemocnění v té době mohla být způsobena špatnými hygienickými podmínkami, které způsobovaly kontaminaci potravin a pitné vody fekáliemi, případně mohla být způsobena nedostatečným hygienickým povědomím, například nemytím rukou. Dalšími možnými zdroji nákazy bylo používání lidských výkalů k hnojení polních plodin a konzumace nesprávně tepelně upraveného hovězího nebo vepřového masa.

Protože v té době neexistovaly proti střevním parazitům žádné léky, neměli postižení lidé prakticky žádnou šanci na uzdravení. Parazity tak mohli trpět až do konce života. Je tedy pravděpodobné, že tato onemocnění postihovala celou populaci. Tito parazité sice existují i dnes, ale moderní západní svět vyvinul účinné diagnostické prostředky a léky, takže se daří proti nim úspěšně bojovat.

Podle Ya'akova Billiga, který vedl archeologický průzkum, patřila toaleta ke královskému majetku a pocházela z poloviny 7. století před naším letopočtem. Kromě záchodu byly na této lokalitě nalezeny nádherné, mimořádně skvostně opracované kamenné artefakty - jejich kvalita i množství jsou nesrovnatelné s čímkoliv, co bylo doposud v Izraeli nalezeno.

K sídlu, kam toaleta patřila, přiléhala velkolepá zahrada s úchvatným výhledem na Davidovo město a Chrámovou horu. Právě zde byla spolu se zbytky ovocných a okrasných stromů nalezena žumpa, z níž Langgutová odebral vzorky.

Její tým využil poznatků a zkušeností relativně nového vědeckého oboru, který se jmenuje archeoparazitologie. Ten se pokouší využít informací o pravěkých až středověkých parazitech, aby se dozvěděl víc o historii nemocí a epidemií. Získává tak spoustu poznatků o lidském zdraví, hygieně, životním stylu i hygienických podmínkách.

Jak může starověký záchod pomoci v 21. století

Takto luxusní toalety byly v té době velmi vzácné a symbolizovaly status svých majitelů - šlo o drahé a složitě udržované zařízení, které si mohli dovolit pouze bohatí a vysoce postavení lidé.

Až do devatenáctého století se větší města potýkala s hygienou neustále. Potíže byly zejména s nakládáním s exkrementy. Nedokázala to uspokojivě vyřešit žádná civilizace, takže se metropole potýkaly často s epidemiemi a také krátkou dobou života svých obyvatel. Infekce se v tomto prostředí šířily velice snadno.

Využití parazitů

Výše uvedený tenkohlavec prasečí, jehož vajíčka byla v izraelské toaletě také nalezená, je například velmi zajímavý z pohledu moderní imunologie. Ukázalo se totiž, že v zemích, kde je rozšířený, se jen málo šíří autoimunní onemocnění - tito parazité je totiž umí takzvaně modulovat. 

U závažných autoimunních onemocnění se tedy může vyplatit nasadit nemocnému tohoto parazita, který mu nijak neškodí (protože ani nedospívá ani nemigruje tkáněmi), ale vylepší imunitu pacienta tak, že se s původní jinak těžko léčitelnou vážnou nemocí vypořádá. Takové výzkumy jsou sice teprve v počátcích, ale u některých nemocí jsou výsledky docela slibné - týká se to zejména léčby Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy, tedy střevních autoimuntiních chorob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...