Záchod nejbohatších byl plný střevních parazitů. Vědci analyzovali žumpu pod 2700 let starou toaletou

Když izraelští archeologové nedávno zkoumali toaletu starou 2700 let, našli pod ní velké množství vajíček nejrůznějších střevních parazitů. Podle vědců to ukazuje, že i bohatí lidé trpěli v té době v Jeruzalémě spoustou zdravotních problémů.

Výzkum vedla Dafna Langgutová z Tel Avivské univerzity, která odebrala vzorky usazenin zpod kamenného záchodu - tedy z místa, kde se ve starověku nacházela žumpa. Pak v laboratoři z tohoto obsahu extrahovala vajíčka parazitů a identifikovala je. Výsledky popsala v odborném časopise Journal of Paleopathology.

Mezi parazity byla řada těch, kteří jsou rozšíření i v současné době, například roup dětský, škrkavka dětská, ale také třeba hlístice tenkohlavec prasečí a lidský, a samozřejmě i tasemnice bezbranná.

Larvy parazitů nalezené v 2700 let staré toaletě
Zdroj: The Israel Antiquities Authority

„Jde o velmi odolná vajíčka, která ve zvláštních podmínkách, jež jim poskytovala žumpa, přežila téměř 2700 let. Patřila střevním parazitům, kteří způsobují příznaky jako jsou bolesti břicha, nevolnost, průjem a svědění. Někteří z nich jsou obzvláště nebezpeční pro děti a mohou u nich vést k podvýživě, opoždění vývoje, poškození nervového systému a v extrémních případech i ke smrti,“ uvedla vědkyně.

Podle ní střevní onemocnění v té době mohla být způsobena špatnými hygienickými podmínkami, které způsobovaly kontaminaci potravin a pitné vody fekáliemi, případně mohla být způsobena nedostatečným hygienickým povědomím, například nemytím rukou. Dalšími možnými zdroji nákazy bylo používání lidských výkalů k hnojení polních plodin a konzumace nesprávně tepelně upraveného hovězího nebo vepřového masa.

Protože v té době neexistovaly proti střevním parazitům žádné léky, neměli postižení lidé prakticky žádnou šanci na uzdravení. Parazity tak mohli trpět až do konce života. Je tedy pravděpodobné, že tato onemocnění postihovala celou populaci. Tito parazité sice existují i dnes, ale moderní západní svět vyvinul účinné diagnostické prostředky a léky, takže se daří proti nim úspěšně bojovat.

Podle Ya'akova Billiga, který vedl archeologický průzkum, patřila toaleta ke královskému majetku a pocházela z poloviny 7. století před naším letopočtem. Kromě záchodu byly na této lokalitě nalezeny nádherné, mimořádně skvostně opracované kamenné artefakty - jejich kvalita i množství jsou nesrovnatelné s čímkoliv, co bylo doposud v Izraeli nalezeno.

K sídlu, kam toaleta patřila, přiléhala velkolepá zahrada s úchvatným výhledem na Davidovo město a Chrámovou horu. Právě zde byla spolu se zbytky ovocných a okrasných stromů nalezena žumpa, z níž Langgutová odebral vzorky.

Její tým využil poznatků a zkušeností relativně nového vědeckého oboru, který se jmenuje archeoparazitologie. Ten se pokouší využít informací o pravěkých až středověkých parazitech, aby se dozvěděl víc o historii nemocí a epidemií. Získává tak spoustu poznatků o lidském zdraví, hygieně, životním stylu i hygienických podmínkách.

Jak může starověký záchod pomoci v 21. století

Takto luxusní toalety byly v té době velmi vzácné a symbolizovaly status svých majitelů - šlo o drahé a složitě udržované zařízení, které si mohli dovolit pouze bohatí a vysoce postavení lidé.

Až do devatenáctého století se větší města potýkala s hygienou neustále. Potíže byly zejména s nakládáním s exkrementy. Nedokázala to uspokojivě vyřešit žádná civilizace, takže se metropole potýkaly často s epidemiemi a také krátkou dobou života svých obyvatel. Infekce se v tomto prostředí šířily velice snadno.

Využití parazitů

Výše uvedený tenkohlavec prasečí, jehož vajíčka byla v izraelské toaletě také nalezená, je například velmi zajímavý z pohledu moderní imunologie. Ukázalo se totiž, že v zemích, kde je rozšířený, se jen málo šíří autoimunní onemocnění - tito parazité je totiž umí takzvaně modulovat. 

U závažných autoimunních onemocnění se tedy může vyplatit nasadit nemocnému tohoto parazita, který mu nijak neškodí (protože ani nedospívá ani nemigruje tkáněmi), ale vylepší imunitu pacienta tak, že se s původní jinak těžko léčitelnou vážnou nemocí vypořádá. Takové výzkumy jsou sice teprve v počátcích, ale u některých nemocí jsou výsledky docela slibné - týká se to zejména léčby Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy, tedy střevních autoimuntiních chorob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.