Ivermektin je proti covidu stejně účinný jako placebo, ukázala studie

Už řada studií a výzkumů naznačovala, že ivermektin proti covidu-19 funguje velmi málo, případně vůbec. Většina jich ale byla jen malá nebo nepříliš kvalitní. Skutečně podrobný výzkum provedený v USA ale nyní ukázal, že ivermektin proti covidu zabírá stejně, jako placebo tablety plněné cukrem.

Od počátku pandemie covidu-19 se objevilo několik údajně zázračných léků, které měly lidstvo zachránit před novou a neznámou nemocí. Některé byly zklamáním rychle (hydroxychlorochin), další měly menší význam, než se zpočátku zdálo (remdesivir), u některých se silný účinek nepodařilo prokázat (isoprinosin). Největší záhadou byl ivermektin.

Ten vykazoval vynikající, ale i velmi špatné výsledky. A to současně. Nová studie, která se ovšem podívala na ivermektin velmi detailně, došla k jednoznačnému výsledku: „Naše zjištění nepodporují použití ivermektinu u ambulantních pacientů s mírnou až středně těžkou formou covidu-19.“

Dvojitě zasplepená, placebem kontrolovaná studie

Studie, kterou nyní zveřejnil server JAMA, vznikla ve Spojených státech. Probíhala od poloviny roku 2021 do února 2022. Autoři do ní zařadili celkem 1591 účastníků ve věku třicet let a víc, kteří měli covid-19 a trpěli přitom nejméně dvěma příznaky. Výzkum se konal na 93 místech Spojených států.

Šlo o takzvanou dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii. To znamená, že polovina účastníků dostala ivermektin, druhá půlka neškodné tabletky s cukrem, které neměly žádné účinky. Ani pacienti, ani ošetřující lékaři nevěděli, jaký druh léku kdo dostal, takže mohli ke všem v léčbě přistupovat rovnocenně. Samozřejmě byly obě skupiny rozlosovány zcela náhodně.

Vědce přitom nejvíc zajímalo, za jak dlouho se nemocní z covidu zotaví – chápali tak stav, kdy jsou pacienti tři dny bez příznaků. Současně je ale zajímalo i sedm dalších hodnot, například délka hospitalizace nebo pravděpodobnost úmrtí.

Výsledky ukázaly, že délka zotavení byla u ivermektinu a placeba velmi podobná: u ivermektinu to bylo 12 dní, u placeba 13 dní. Podle autorů je to statisticky natolik nevýznamné, že to neospravedlňuje užívání léku, jenž se nejčastěji používá proti parazitům.

Ještě horší výsledky měl ivermektin, co se týče ochrany před úmrtím. Ve skupině s ním totiž došlo k deseti hospitalizacím nebo úmrtím, u placebo „bonbonů“ šlo o devět osob.

Autoři uvedli, že sice existuje řada publikovaných studií, které uvádějí potenciální účinnost ivermektinu při léčbě covidu-19, ale většina z nich se týká pacientů už hospitalizovaných. Většina z těchto studií navíc zahrnovala málo účastníků – a řada z nich byla dokonce pro nízkou kvalitu stažena.

A co studie, které prokázaly účinnost?

To, že některé velké práce našly u ivermektinu účinnost, vysvětlil už v létě po vlastní analýze americký psychiatr Scott Alexander, propagátor kritického myšlení a popularizátor vědy. Všiml si, že nejlepší výsledky vykazoval ivermektin proti covidu ve státech, které mají největší problém s parazity – ty nejlepší práce dokazující kvalitu léčebných účinků ivermektinu totiž pocházejí z Indie, Kolumbie a Bangladéše.

Tamní obyvatelstvo trpí dlouhodobě obrovským množstvím nemocí způsobených parazity – ať už jde o škrkavky, tasemnice, jako jsou škulovci, motolice, hlístice, roupy, nebo další.

Tito paraziti jsou rizikovým faktorem při onemocnění covidem-19. Upozornila na to už řada autorů, podle nichž infekce parazity zvyšuje úmrtnost na covid a pravděpodobnost těžkého průběhu této choroby. „Imunitní systém nemůže účinně reagovat na virus, navíc i vakcíny jsou u těchto pacientů méně účinné,“ uvádí Alexander.

To znamená, že lidé, kteří mají parazity, mívají horší průběh covidu. A protože je ivermektin antiparazitikum, může u takto nakažených lidí opravdu reálně pomoci – tím, že zničí parazita, zvýší pravděpodobnost pacienta na mírnější průběh covidu-19 a přežití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 5 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 22 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...