Ivermektin je proti covidu stejně účinný jako placebo, ukázala studie

Už řada studií a výzkumů naznačovala, že ivermektin proti covidu-19 funguje velmi málo, případně vůbec. Většina jich ale byla jen malá nebo nepříliš kvalitní. Skutečně podrobný výzkum provedený v USA ale nyní ukázal, že ivermektin proti covidu zabírá stejně, jako placebo tablety plněné cukrem.

Od počátku pandemie covidu-19 se objevilo několik údajně zázračných léků, které měly lidstvo zachránit před novou a neznámou nemocí. Některé byly zklamáním rychle (hydroxychlorochin), další měly menší význam, než se zpočátku zdálo (remdesivir), u některých se silný účinek nepodařilo prokázat (isoprinosin). Největší záhadou byl ivermektin.

Ten vykazoval vynikající, ale i velmi špatné výsledky. A to současně. Nová studie, která se ovšem podívala na ivermektin velmi detailně, došla k jednoznačnému výsledku: „Naše zjištění nepodporují použití ivermektinu u ambulantních pacientů s mírnou až středně těžkou formou covidu-19.“

Dvojitě zasplepená, placebem kontrolovaná studie

Studie, kterou nyní zveřejnil server JAMA, vznikla ve Spojených státech. Probíhala od poloviny roku 2021 do února 2022. Autoři do ní zařadili celkem 1591 účastníků ve věku třicet let a víc, kteří měli covid-19 a trpěli přitom nejméně dvěma příznaky. Výzkum se konal na 93 místech Spojených států.

Šlo o takzvanou dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii. To znamená, že polovina účastníků dostala ivermektin, druhá půlka neškodné tabletky s cukrem, které neměly žádné účinky. Ani pacienti, ani ošetřující lékaři nevěděli, jaký druh léku kdo dostal, takže mohli ke všem v léčbě přistupovat rovnocenně. Samozřejmě byly obě skupiny rozlosovány zcela náhodně.

Vědce přitom nejvíc zajímalo, za jak dlouho se nemocní z covidu zotaví – chápali tak stav, kdy jsou pacienti tři dny bez příznaků. Současně je ale zajímalo i sedm dalších hodnot, například délka hospitalizace nebo pravděpodobnost úmrtí.

Výsledky ukázaly, že délka zotavení byla u ivermektinu a placeba velmi podobná: u ivermektinu to bylo 12 dní, u placeba 13 dní. Podle autorů je to statisticky natolik nevýznamné, že to neospravedlňuje užívání léku, jenž se nejčastěji používá proti parazitům.

Ještě horší výsledky měl ivermektin, co se týče ochrany před úmrtím. Ve skupině s ním totiž došlo k deseti hospitalizacím nebo úmrtím, u placebo „bonbonů“ šlo o devět osob.

Autoři uvedli, že sice existuje řada publikovaných studií, které uvádějí potenciální účinnost ivermektinu při léčbě covidu-19, ale většina z nich se týká pacientů už hospitalizovaných. Většina z těchto studií navíc zahrnovala málo účastníků – a řada z nich byla dokonce pro nízkou kvalitu stažena.

A co studie, které prokázaly účinnost?

To, že některé velké práce našly u ivermektinu účinnost, vysvětlil už v létě po vlastní analýze americký psychiatr Scott Alexander, propagátor kritického myšlení a popularizátor vědy. Všiml si, že nejlepší výsledky vykazoval ivermektin proti covidu ve státech, které mají největší problém s parazity – ty nejlepší práce dokazující kvalitu léčebných účinků ivermektinu totiž pocházejí z Indie, Kolumbie a Bangladéše.

Tamní obyvatelstvo trpí dlouhodobě obrovským množstvím nemocí způsobených parazity – ať už jde o škrkavky, tasemnice, jako jsou škulovci, motolice, hlístice, roupy, nebo další.

Tito paraziti jsou rizikovým faktorem při onemocnění covidem-19. Upozornila na to už řada autorů, podle nichž infekce parazity zvyšuje úmrtnost na covid a pravděpodobnost těžkého průběhu této choroby. „Imunitní systém nemůže účinně reagovat na virus, navíc i vakcíny jsou u těchto pacientů méně účinné,“ uvádí Alexander.

To znamená, že lidé, kteří mají parazity, mívají horší průběh covidu. A protože je ivermektin antiparazitikum, může u takto nakažených lidí opravdu reálně pomoci – tím, že zničí parazita, zvýší pravděpodobnost pacienta na mírnější průběh covidu-19 a přežití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 15 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 17 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 18 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...