Hoaxy o koronaviru můžou šířit poplašnou zprávu, některé prošetřuje policie. Prokázat vinu je ale podle právníků obtížné

Koronavirus, covid-19 a očkování, to je teď nejoblíbenější téma dezinformátorů. Svou intenzitou už podle expertů dosahuje k doposud největšímu tématu fake news, kterým byla migrace a imigranti. Na některé falešné zprávy se teď zaměřuje i policie, může se totiž jednat o šíření poplašné zprávy. Od začátku pandemie eviduje česká policie šedesátku takových případů. Pořad Newsroom ČT24 se ptal právníků z oblasti mediálního práva i lidí, kteří dezinformační scénu dlouhodobě sledují, na to, jestli je šance tímto způsobem šíření lží o koronaviru zastavit.

Jeden z nejčastějších hoaxů: zdravotníci výtěrovou tyčinkou vpravují do lidí čipy
Zdroj: ČTK Autor: David Taneček

Dezinformátoři to rádi píšou a jejich čtenáři to rádi čtou. Pandemie koronaviru je podle některých článků, které kolují internetem, podvod. Testování na covid má být skryté čipování a očkování je podle dezinformací nebezpečné a lidé po něm umírají. Lživé zprávy a vymyšlené příběhy přibývají každým dnem a někteří lidé jim skutečně věří.

„Kdybych měl říct, kolik lidí z české populace se setkalo s nějakou dezinformací na téma covid nebo na očkování na covid, tak by to byl pravděpodobně skoro každý,“ popisuje dosah takových zpráv Bohumil Kartous z Českých elfů, kteří mapují a analyzují českou dezinformační scénu. „Česká republika patří spíš mezi země, kde se dezinformacím daří. Zkušenost je taková, že počet dezinformací na hlavu je tady dvakrát vyšší než v Německu a třeba v Německu je zase dvakrát vyšší než ve Spojených státech,“ doplňuje.

Některé z dezinformací můžou podle policie splňovat kritéria pro šíření poplašné zprávy. Za ni hrozí trest až dva roky ve vězení nebo zákaz činnosti. Od loňského jara šetří policie 62 takových případů. „Možností šíření poplašné zprávy je několik. Mezi případy, které řešíme, nelze říct, že by některý dominoval. Samozřejmě prim hrají sociální sítě, do kterých lze počítat i moderní komunikační prostředky typu WhatsApp nebo Viber,“ vysvětluje vedoucí oddělení tisku Policie ČR Ondřej Moravčík.

Tři podmínky

Podle právníků, které pořad Newsroom ČT24 oslovil, bude složité až nemožné někoho z šíření poplašné zprávy ohledně koronaviru nebo očkování usvědčit.

„Trestní právo vyžaduje, aby zpráva byla nepravdivá, aby dokázala vyvolat skutečně vážné znepokojení velké části obyvatel, intenzita znepokojení musí být vysoká, například že nevycházím z domu, prodám svoje obydlí nebo se snažím odstěhovat. A co je důležité, zpráva musí být jakožto lživá šířena úmyslně. Prokázání všech těchto tří faktorů je skoro nemožné,“ domnívá se Aleš Rozehnal, právník, který se zaměřuje na mediální právo.

Souhlasí s tím také právník a bývalý novinář Tomáš Němeček. „Hranice trestu je velmi nízká a zákonodárce signalizuje, že si spíš přeje podmíněné zastavování nebo podmíněné ukládání trestů odnětí svobody anebo zákaz činnosti, což je přiléhavější právě pro někoho, kdo provozuje sdělovací prostředek nebo internetový server. Je ale fakt, že trestní stíhání je natolik nepříjemná zkušenost, že je samo dostatečnou lekcí,“ říká.

Vyhledávání a vytipovávání zpráv, které by skutečně mohly být poplašné, ale systematicky nikdo nedělá. K vyšetřování přitom musí být podané trestní oznámení. „Pokud by systém orgánů činných v trestním řízení měl tohle všechno řešit, bude beznadějně zahlcen. Tím pádem se zavedl úzus, že spousta dezinformací, které naplňují pravděpodobně skutkovou podstatu poplašné zprávy, je prostě ignorována,“ popisuje situaci Bohumil Kartous.

Hoaxům pomáhají i známé osoby

K šíření hoaxů a potvrzování nálady, která pramení z dezinformační scény, přispívají i některé známé české osobnosti. Například bývalý prezident Václav Klaus, který odmítá nosit roušku a vystupuje na demonstracích proti vládním opatřením, nebo kardinál Dominik Duka, který v minulých dnech přirovnal koronavirus k biologické zbrani. I v seriózních médiích se pak v týdnu objevila zpráva o plánu zpěváka Daniela Landy, jak zemi vyvést z krize.

Jak s takovými hlasy ve zpravodajství zacházet, si někteří novináři stále nejsou zcela jistí. Objevují se například i názory, že by se měly ignorovat. Podle děkanky Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Alice Němcové Tejkalová by to ale byla cenzura. „Podstatou novinářské práce je ověřování a kontextualizace. Můžete dát prostor člověku, který má opoziční názor, ale měli byste uvést na pravou míru, k čemu dochází. Že názor potlačíte, že mu nedáte mediální prostor, není řešení. Protože takové názory se ve společnosti stejně šíří,“ upozorňuje Tejkalová.

Kardinál se za svůj výrok vzápětí omluvil a Václavu Klausovi za nenošení roušky vyměřila hygiena pokutu ve výši deseti tisíc korun.

Konkrétní příklady aktuálních hoaxů přinese pořad Newsroom ČT24, začíná v neděli ve 22:10.