Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce, jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba čtyři sta tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů resortu práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.
Reforma dávek počítá se zmrazením životního minima uprchlíků z Ukrajiny
Životní minimum dospělých uprchlíků odpovídá existenčnímu minimu 3130 korun. U zranitelných osob je to 4860 korun a pro děti 3490 korun, při omezené soběstačnosti pak 1,7násobek až 3,4násobek částek podle věku a stavu. Minimum samotných dospělých Čechů a Češek činí 4860 korun, v domácnosti má pak hlava rodiny 4470 korun a druhý dospělý 4040 korun. Od října by samotný dospělý měl mít 5500 korun, hlava rodiny pět tisíc korun a další dospělí v domácnosti pak 3750 korun. U dětí zůstanou částky podle věku na 2480, 3050 a 3490 korunách. Po zvýšení minim se zvedne řada dávek, na pomoc od státu dosáhne i víc lidí.
Zastropování minima pro uprchlíky prosadili ve sněmovně do reformy poslanci ODS a TOP 09. Zdůvodnili to tím, že částky nejsou odstupňované a počítá se s nejvyššími hodnotami. „Navrhuje se zafixování těchto částek, aby nebyly ovlivněny případnou valorizací životního minima, a nedocházelo tak k nepřiměřenému navýšení humanitární dávky,“ uvedli autoři.
Podoba humanitárních dávek se měnila a podmínky vyplácení se zpřísňovaly. Od července 2023 podpora zahrnuje peníze na živobytí i bydlení. Získat ji mohou jen uprchlické domácnosti s příjmem pod svým životním minimem a stanovenými náklady na bydlení, dávka odpovídá rozdílu této částky a přijmu.
Humanitární dávka pro uprchlici s příjmem sedmnáct tisíc korun a dvěma dětmi nad deset let činí podle ministerstva práce 9110 korun. Aby domácnost podporu získala, nesmí mít na účtu více než dvojnásobek dávky – tedy nejvýš 18 220 korun. Experti na sociální problematiku poukazují na to, že české rodiny mohou pobírat dětské přídavky, příspěvek na bydlení i na péči a další dávky, úspory se zatím neposuzují.
Pod hranicí příjmové chudoby
Podle výsledků průzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), polovina domácností ukrajinských uprchlíků v Česku žila loni pod hranicí příjmové chudoby. Práci přitom mělo osmdesát procent příchozích v aktivním věku. Třetině výdělek nestačil na živobytí.
Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani šedesát procent mediánu čistého příjmu. Loni hranice chudoby podle statistického úřadu činila pro jednotlivce 18 163 korun, pro samotného rodiče se dvěma dětmi nad třináct let to bylo 36 325 korun.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková už dřív poznamenala, že by Česko mělo začít postupně včleňovat uprchlíky do svého dávkového systému, a to hlavně ty zranitelné, tedy seniory, postižené či samoživitele s dětmi. Původně se systém dávek měl lidem s dočasnou ochranou otevřít už od loňska, nakonec se od záměru upustilo.
