Poslanci schválili reformu sociálních dávek

Nahrávám video

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.

Reforma sociálních podpor předpokládá zavedení nové dávky státní sociální pomoci místo nynějších příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků. Lidé budou podávat jednu žádost, více se bude zohledňovat jejich majetek. Novelu teď dostane k projednání Senát, účinná by měla být od října.

Předlohu dolní komora schválila hlasy 97 ze 184 přítomných poslanců. Pro zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi, čtveřice Pirátů byla proti. Opozice zdůvodnila svůj postoj tím, že dolní komora nepřijala její pozměňovací návrhy.

Nový systém podpory by měl být podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jednodušší, efektivnější a adresnější a má podle něho více motivovat k práci. S obecnými principy takzvané superdávky souhlasili i zástupci opozičních ANO, SPD a Pirátů. K některým parametrům ale měli připomínky.

„Mám obavu, abychom nevylili s vaničkou i dítě,“ prohlásil Aleš Juchelka (ANO). Některé úpravy vycházejí podle předsedy SPD Tomia Okamury z dřívějších návrhů tohoto hnutí proti zneužívání dávek nepřizpůsobivými. „Nemáme kalkulačku, která by nám umožnila porovnat současnou a navrhovanou situaci,“ řekla Pirátka Olga Richterová. Připadá jí, že Jurečka skutečné dopady reformy tají. Podle ministra ale nejde o banální výpočty. Kalkulačku bude možné vypracovat poté, co bude známá schválená podoba všech parametrů, uvedl.

Dopady vládního návrhu na rozpočet se podle propočtů ministerstva pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv předlohy na rozpočet po poslaneckých úpravách ale není znám.

Nová dávka bude mít čtyři části

Nová dávka se bude skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, na bydlení, na děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí.

Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít po sněmovních úpravách vládního návrhu v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do dvou set tisíc až čtyř set tisíc korun podle počtu členů domácnosti. Sněmovna hraniční částky neupravila, byť navýšení některých z nich doporučoval sociální výbor.

Část podpory na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes třicet procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu sněmovna podle pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně.

Mezi zranitelné osoby s vyšší podporou poslanci zařadili také lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok pozůstalé manžele či partnery, jak to prosazovali sociální výbor a Jan Bauer (ODS).

Podmínkou pro získání peněz na dítě by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus, který budou moci mít podle schválené úpravy sociálního výboru také lidé na rodičovské.

Úřad práce bude moci podle schválené úpravy Lucie Šafránkové (SPD) vyzvat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav. Není podle ní možné, aby někdo žil ze sociálních dávek řadu let s tvrzením, že je nemocný. „Buď si zažádají o invalidní důchod, nebo se vrátí do práce,“ upřesnila.

Podpora studentů s malými dětmi a z chudších domácností

Poslanecká sněmovna v doprovodné novele k návrhu zákona o reformě sociálních podpor schválila i uzákonění dalších podpor. Studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi zřejmě budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy. Vysokoškoláci z chudších rodin by mohli dostávat další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium.

Takzvané hlídačkovné by stát začal vyplácet od září příštího roku. Nárok na ně by měli studenti s dětmi do tří let věku od druhého ročníku, o prázdninách v červenci a v srpnu by se dávka neposkytovala. V současnosti by podpora představovala 6933 korun měsíčně. Hlídačkovné původně měla upravit z poslanecké iniciativy vysokoškolská novela, což kritizovali rektoři i kvůli dopadům na rozpočty vysokých škol. Vyškrtnutí příspěvku na hlídání ze zákona o vysokých školách pak prosadil Senát.

Předloha také upravuje životní minimum. Zvýšit by se mělo pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti by vzrostlo ze 4470 na pět tisíc korun, naopak u dalšího dospělého by kleslo z 4040 na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak pro malé domácnosti mohla být vyšší, měla by lépe odrážet jejich situaci.

Předloha dále prodlužuje vyplácení náhradního výživného za neplatiče alimentů. To by se mělo podle sněmovního rozhodnutí prodloužit z nynějších nejvýše čtyř až na šest let. Stát by pohledávku začal vymáhat po dvou letech vyplácení dávky, ne až po skončení. Exekutoři a soudy by mu nově museli poskytovat potřebné údaje. Náhradní výživné se v Česku zavedlo od července 2021. Úřad práce poskytuje dětem nehrazené stanovené alimenty či doplácí dlužnou částku, a to nejvýše tři tisíce korun měsíčně.

Novela zamíří k posouzení do Senátu. Ve sněmovně pro ni zvedlo ruku 175 ze 179 přítomných poslanců, čtveřice Pirátů se hlasování zdržela. Dolní komora stejně jako v minulosti odmítla jejich pozměňovací návrh, který by zavedl růst rodičovského příspěvku podle inflace.

Školskou novelu sněmovna neprojednala

Poslanci během středeční schůze začali projednávat také zákon o podpoře bydlení, který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Na programu schůze byla rovněž školská novela, k jejímuž projednání se ale poslanci opět nedostali. Další příležitost budou mít ve středu 2. dubna.

Ve středu odpoledne se pak poslanci sešli na další mimořádné schůzi, která byla svolána z podnětu opozičního hnutí ANO. Obsahem odpoledního jednání je rozbor armádní koncepce. Při této příležitosti v dolní komoře promluvil i prezident Petr Pavel, který ve funkci hlavy státu sněmovnu navštívil podruhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
16:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV dotační kauze tenisového svazu se rozrůstá počet obviněných

Největší dotační kauza v historii tuzemského tenisu trvá od roku 2023 a stále se rozrůstá. Po obvinění vedení Českého tenisového svazu v čele s jeho tehdejším prezidentem Ivo Kaderkou jsou nově obviněny dvě firmy a dva lidé. Jde o finanční machinace se škodou přesahující dvacet milionů korun. Jedním z obviněných je bývalý blízký Kaderkův spolupracovník a bývalý profesionální tenista Vojtěch Flégl, který vlastní společnost Český tenis, přes níž mělo být zpronevěřeno přes 14 milionů korun. Druhým je daňový poradce Martin Baier, který měl falšovat účetnictví. Kvůli celé kauze bude svaz splácet pravděpodobně více než sto milionů korun, které ovšem nemá. Až bude znát přesnou částku, tak požádá o dlouhodobý úvěr, který ho může zatížit na deset až dvanáct let. Kauzou se zabývali Reportéři ČT.
před 5 hhodinami

VideoByznys s komunistickými symboly bují zákonu navzdory, zjistili Reportéři ČT

Od ledna platí v Česku novela zákona, která vedle trestnosti propagace nacismu, uzákoněné už v roce 1950, zmiňuje i propagaci komunismu, včetně jeho symbolů – srpu a kladiva. Obchod s předměty, jako například trička se Stalinem, hrníčky s Leninem, plakáty s nápisem Proletáři všech zemí spojte se, ale kvete dál, zejména na internetu. Prodejci označují své zboží jako sběratelské předměty. Pravomocně odsouzen zatím za propagaci komunismu nebyl nikdo, zjistil Karel Vrána z Reportérů ČT.
před 9 hhodinami

VideoPřed propouštěním na resortech žádá Kovářová analýzu. Doležal mluví o zrušení asi sedmi tisíc míst

Plánu na snížení počtu zaměstnanců na ministerstvech a dalších ústředních orgánech státní správy by podle místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věry Kovářové (STAN) měla předcházet analýza agend. „Samozřejmě, že hledat úspory, tlak shora je v pořádku,“ uvedla v Událostech, komentářích s tím, že před dalšími škrty je potřeba nejprve vyhodnotit jednotlivé agendy. Místopředseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Tomáš Doležal (SPD) uvedl, že cílem je snížit počet tabulkových míst. „Dle mých informací by mělo jít zhruba o sedm tisíc tabulkových míst,“ řekl. Škrty se podle něj mají týkat všech resortů, nikoliv však ve stejné míře. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Češi přiznávají psychické potíže, terapeuty ale hledají marně

Psychické potíže jsou v Česku časté. Během uplynulého roku se s nimi setkalo téměř osmdesát procent populace, přičemž nejvýrazněji zasáhly ženy a mladé, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Hedepy, který se uskutečnil nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Litvě a Rumunsku. Terapii se lidé v tuzemsku většinou nebrání, v cestě jim ale brání peníze, dlouhé čekací lhůty či nejistota, jak terapeuta najít.
před 9 hhodinami

Armáda kvůli aktivitám organizátorů odebrala záštitu konferenci Future Air Force

Armáda rozhodla o odebrání záštity velitele vzdušných sil nad konferencí Future Air Force. Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč to napsal na síti X. Dodal, že důvodem jsou informace o veřejném působení, kontaktech a aktivitách lidí, kteří se spolupodílí na organizaci konference, a které jsou v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky, programového prohlášení vlády a spojenců. Server Seznam Zprávy předtím ráno upozornil na aktivity a kontakty podnikatele Petra Markvarta, který se na organizaci konference podílí. Spoluorganizátor konference večer sdělil, že spolupráci s Markvartem po vzájemné dohodě ukončuje.
před 10 hhodinami

Ohledně příspěvků na péči našlo u soudu zastání několik lidí. Juchelka slibuje změny

Lidé s handicapem vyhráli první soudy, které kvůli nízkým příspěvkům na péči iniciovala Aliance pro individualizovanou podporu. Ta o adekvátní výši podpory také mluvila s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO), který slibuje, že spravedlivější posuzování přinese změna zákona.
před 13 hhodinami

VideoHavel byl autentickým lídrem, zaznělo v 90' ČT24

Nemyslím si, že byl Havel připraven na to, že bude tak rychle směřovat do funkce prezidenta, vzpomínal na Václava Havla v 90' ČT24 studentský aktivista a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, podle něhož byl Havel autentickým vůdcem. „Zodpovědnost, která ležela na jeho bedrech, byla šílená a on sám byl docela vnitřně křehká bytost,“ doplnil režisér a signatář Několika vět Ondřej Trojan. Hosty pořadu, který moderovali Nikola Reindlová a Daniel Takáč, byli také bývalí Havlovi poradci Eda Kriseová či Alexandr Vondra (ODS). Havla, který by v pondělí oslavil 90. narozeniny, si připomněl i publicista Karel Hvížďala, komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser nebo umělecký ředitel Dejvického divadla Jiří Havelka.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.