Poslanci schválili reformu sociálních dávek

Nahrávám video

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.

Reforma sociálních podpor předpokládá zavedení nové dávky státní sociální pomoci místo nynějších příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků. Lidé budou podávat jednu žádost, více se bude zohledňovat jejich majetek. Novelu teď dostane k projednání Senát, účinná by měla být od října.

Předlohu dolní komora schválila hlasy 97 ze 184 přítomných poslanců. Pro zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi, čtveřice Pirátů byla proti. Opozice zdůvodnila svůj postoj tím, že dolní komora nepřijala její pozměňovací návrhy.

Nový systém podpory by měl být podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jednodušší, efektivnější a adresnější a má podle něho více motivovat k práci. S obecnými principy takzvané superdávky souhlasili i zástupci opozičních ANO, SPD a Pirátů. K některým parametrům ale měli připomínky.

„Mám obavu, abychom nevylili s vaničkou i dítě,“ prohlásil Aleš Juchelka (ANO). Některé úpravy vycházejí podle předsedy SPD Tomia Okamury z dřívějších návrhů tohoto hnutí proti zneužívání dávek nepřizpůsobivými. „Nemáme kalkulačku, která by nám umožnila porovnat současnou a navrhovanou situaci,“ řekla Pirátka Olga Richterová. Připadá jí, že Jurečka skutečné dopady reformy tají. Podle ministra ale nejde o banální výpočty. Kalkulačku bude možné vypracovat poté, co bude známá schválená podoba všech parametrů, uvedl.

Dopady vládního návrhu na rozpočet se podle propočtů ministerstva pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv předlohy na rozpočet po poslaneckých úpravách ale není znám.

Nová dávka bude mít čtyři části

Nová dávka se bude skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, na bydlení, na děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí.

Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít po sněmovních úpravách vládního návrhu v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do dvou set tisíc až čtyř set tisíc korun podle počtu členů domácnosti. Sněmovna hraniční částky neupravila, byť navýšení některých z nich doporučoval sociální výbor.

Část podpory na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes třicet procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu sněmovna podle pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně.

Mezi zranitelné osoby s vyšší podporou poslanci zařadili také lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok pozůstalé manžele či partnery, jak to prosazovali sociální výbor a Jan Bauer (ODS).

Podmínkou pro získání peněz na dítě by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus, který budou moci mít podle schválené úpravy sociálního výboru také lidé na rodičovské.

Úřad práce bude moci podle schválené úpravy Lucie Šafránkové (SPD) vyzvat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav. Není podle ní možné, aby někdo žil ze sociálních dávek řadu let s tvrzením, že je nemocný. „Buď si zažádají o invalidní důchod, nebo se vrátí do práce,“ upřesnila.

Podpora studentů s malými dětmi a z chudších domácností

Poslanecká sněmovna v doprovodné novele k návrhu zákona o reformě sociálních podpor schválila i uzákonění dalších podpor. Studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi zřejmě budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy. Vysokoškoláci z chudších rodin by mohli dostávat další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium.

Takzvané hlídačkovné by stát začal vyplácet od září příštího roku. Nárok na ně by měli studenti s dětmi do tří let věku od druhého ročníku, o prázdninách v červenci a v srpnu by se dávka neposkytovala. V současnosti by podpora představovala 6933 korun měsíčně. Hlídačkovné původně měla upravit z poslanecké iniciativy vysokoškolská novela, což kritizovali rektoři i kvůli dopadům na rozpočty vysokých škol. Vyškrtnutí příspěvku na hlídání ze zákona o vysokých školách pak prosadil Senát.

Předloha také upravuje životní minimum. Zvýšit by se mělo pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti by vzrostlo ze 4470 na pět tisíc korun, naopak u dalšího dospělého by kleslo z 4040 na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak pro malé domácnosti mohla být vyšší, měla by lépe odrážet jejich situaci.

Předloha dále prodlužuje vyplácení náhradního výživného za neplatiče alimentů. To by se mělo podle sněmovního rozhodnutí prodloužit z nynějších nejvýše čtyř až na šest let. Stát by pohledávku začal vymáhat po dvou letech vyplácení dávky, ne až po skončení. Exekutoři a soudy by mu nově museli poskytovat potřebné údaje. Náhradní výživné se v Česku zavedlo od července 2021. Úřad práce poskytuje dětem nehrazené stanovené alimenty či doplácí dlužnou částku, a to nejvýše tři tisíce korun měsíčně.

Novela zamíří k posouzení do Senátu. Ve sněmovně pro ni zvedlo ruku 175 ze 179 přítomných poslanců, čtveřice Pirátů se hlasování zdržela. Dolní komora stejně jako v minulosti odmítla jejich pozměňovací návrh, který by zavedl růst rodičovského příspěvku podle inflace.

Školskou novelu sněmovna neprojednala

Poslanci během středeční schůze začali projednávat také zákon o podpoře bydlení, který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Na programu schůze byla rovněž školská novela, k jejímuž projednání se ale poslanci opět nedostali. Další příležitost budou mít ve středu 2. dubna.

Ve středu odpoledne se pak poslanci sešli na další mimořádné schůzi, která byla svolána z podnětu opozičního hnutí ANO. Obsahem odpoledního jednání je rozbor armádní koncepce. Při této příležitosti v dolní komoře promluvil i prezident Petr Pavel, který ve funkci hlavy státu sněmovnu navštívil podruhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Metro B nejezdí přes centrum Prahy, ve stanici Anděl srazil vlak člověka

Metro na lince B mezi Smíchovským nádražím a Florencí v centru Prahy v obou směrech nejezdí, ve stanici Anděl ve čtvrtek časně ráno srazila souprava člověka. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Dopravce posílil provoz tramvajové linky 3, která jezdí odklonem a cestující ji mohou využít místo zastavené podzemní dopravy.
před 25 mminutami

V Gdaňsku začíná konference o obnově Ukrajiny, Česko zastoupí Babiš a Mrázová

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
před 2 hhodinami

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 7 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 8 hhodinami

Babiš: Rozhodnutí ÚS respektuji. Pak ho označil za absurdní. Macinka vidí pokus o puč

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců či zákaz kazítek

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
před 11 hhodinami

Policie o prázdninách posílí dohled na silnicích, ŘSD omezí víkendové práce

Policie posílí na začátku letních prázdnin dohled na českých silnicích, zvýšené kontroly budou tento týden v pátek a sobotu. V rámci celorepublikové dopravně-bezpečnostní akce se zaměří především na hlavní dopravní tahy a turisticky významné lokality. Zvýšené kontroly budou také o týden později, tedy na začátku prodlouženého víkendu. Novinářům to ve středu řekl první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v létě přizpůsobí práce provozu a některé činnosti přesune z dopravně exponovaných víkendů do pracovních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...