Poslanci schválili reformu sociálních dávek

Nahrávám video

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.

Reforma sociálních podpor předpokládá zavedení nové dávky státní sociální pomoci místo nynějších příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků. Lidé budou podávat jednu žádost, více se bude zohledňovat jejich majetek. Novelu teď dostane k projednání Senát, účinná by měla být od října.

Předlohu dolní komora schválila hlasy 97 ze 184 přítomných poslanců. Pro zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi, čtveřice Pirátů byla proti. Opozice zdůvodnila svůj postoj tím, že dolní komora nepřijala její pozměňovací návrhy.

Nový systém podpory by měl být podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jednodušší, efektivnější a adresnější a má podle něho více motivovat k práci. S obecnými principy takzvané superdávky souhlasili i zástupci opozičních ANO, SPD a Pirátů. K některým parametrům ale měli připomínky.

„Mám obavu, abychom nevylili s vaničkou i dítě,“ prohlásil Aleš Juchelka (ANO). Některé úpravy vycházejí podle předsedy SPD Tomia Okamury z dřívějších návrhů tohoto hnutí proti zneužívání dávek nepřizpůsobivými. „Nemáme kalkulačku, která by nám umožnila porovnat současnou a navrhovanou situaci,“ řekla Pirátka Olga Richterová. Připadá jí, že Jurečka skutečné dopady reformy tají. Podle ministra ale nejde o banální výpočty. Kalkulačku bude možné vypracovat poté, co bude známá schválená podoba všech parametrů, uvedl.

Dopady vládního návrhu na rozpočet se podle propočtů ministerstva pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv předlohy na rozpočet po poslaneckých úpravách ale není znám.

Nová dávka bude mít čtyři části

Nová dávka se bude skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, na bydlení, na děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí.

Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít po sněmovních úpravách vládního návrhu v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do dvou set tisíc až čtyř set tisíc korun podle počtu členů domácnosti. Sněmovna hraniční částky neupravila, byť navýšení některých z nich doporučoval sociální výbor.

Část podpory na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes třicet procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu sněmovna podle pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně.

Mezi zranitelné osoby s vyšší podporou poslanci zařadili také lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok pozůstalé manžele či partnery, jak to prosazovali sociální výbor a Jan Bauer (ODS).

Podmínkou pro získání peněz na dítě by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus, který budou moci mít podle schválené úpravy sociálního výboru také lidé na rodičovské.

Úřad práce bude moci podle schválené úpravy Lucie Šafránkové (SPD) vyzvat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav. Není podle ní možné, aby někdo žil ze sociálních dávek řadu let s tvrzením, že je nemocný. „Buď si zažádají o invalidní důchod, nebo se vrátí do práce,“ upřesnila.

Podpora studentů s malými dětmi a z chudších domácností

Poslanecká sněmovna v doprovodné novele k návrhu zákona o reformě sociálních podpor schválila i uzákonění dalších podpor. Studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi zřejmě budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy. Vysokoškoláci z chudších rodin by mohli dostávat další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium.

Takzvané hlídačkovné by stát začal vyplácet od září příštího roku. Nárok na ně by měli studenti s dětmi do tří let věku od druhého ročníku, o prázdninách v červenci a v srpnu by se dávka neposkytovala. V současnosti by podpora představovala 6933 korun měsíčně. Hlídačkovné původně měla upravit z poslanecké iniciativy vysokoškolská novela, což kritizovali rektoři i kvůli dopadům na rozpočty vysokých škol. Vyškrtnutí příspěvku na hlídání ze zákona o vysokých školách pak prosadil Senát.

Předloha také upravuje životní minimum. Zvýšit by se mělo pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti by vzrostlo ze 4470 na pět tisíc korun, naopak u dalšího dospělého by kleslo z 4040 na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak pro malé domácnosti mohla být vyšší, měla by lépe odrážet jejich situaci.

Předloha dále prodlužuje vyplácení náhradního výživného za neplatiče alimentů. To by se mělo podle sněmovního rozhodnutí prodloužit z nynějších nejvýše čtyř až na šest let. Stát by pohledávku začal vymáhat po dvou letech vyplácení dávky, ne až po skončení. Exekutoři a soudy by mu nově museli poskytovat potřebné údaje. Náhradní výživné se v Česku zavedlo od července 2021. Úřad práce poskytuje dětem nehrazené stanovené alimenty či doplácí dlužnou částku, a to nejvýše tři tisíce korun měsíčně.

Novela zamíří k posouzení do Senátu. Ve sněmovně pro ni zvedlo ruku 175 ze 179 přítomných poslanců, čtveřice Pirátů se hlasování zdržela. Dolní komora stejně jako v minulosti odmítla jejich pozměňovací návrh, který by zavedl růst rodičovského příspěvku podle inflace.

Školskou novelu sněmovna neprojednala

Poslanci během středeční schůze začali projednávat také zákon o podpoře bydlení, který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Na programu schůze byla rovněž školská novela, k jejímuž projednání se ale poslanci opět nedostali. Další příležitost budou mít ve středu 2. dubna.

Ve středu odpoledne se pak poslanci sešli na další mimořádné schůzi, která byla svolána z podnětu opozičního hnutí ANO. Obsahem odpoledního jednání je rozbor armádní koncepce. Při této příležitosti v dolní komoře promluvil i prezident Petr Pavel, který ve funkci hlavy státu sněmovnu navštívil podruhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 1 hhodinou

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 11 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 19 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.