Poslanci schválili reformu sociálních dávek

Události: Reforma sociálních dávek
Zdroj: ČT24

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.

Reforma sociálních podpor předpokládá zavedení nové dávky státní sociální pomoci místo nynějších příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků. Lidé budou podávat jednu žádost, více se bude zohledňovat jejich majetek. Novelu teď dostane k projednání Senát, účinná by měla být od října.

Předlohu dolní komora schválila hlasy 97 ze 184 přítomných poslanců. Pro zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi, čtveřice Pirátů byla proti. Opozice zdůvodnila svůj postoj tím, že dolní komora nepřijala její pozměňovací návrhy.

Nový systém podpory by měl být podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jednodušší, efektivnější a adresnější a má podle něho více motivovat k práci. S obecnými principy takzvané superdávky souhlasili i zástupci opozičních ANO, SPD a Pirátů. K některým parametrům ale měli připomínky.

„Mám obavu, abychom nevylili s vaničkou i dítě,“ prohlásil Aleš Juchelka (ANO). Některé úpravy vycházejí podle předsedy SPD Tomia Okamury z dřívějších návrhů tohoto hnutí proti zneužívání dávek nepřizpůsobivými. „Nemáme kalkulačku, která by nám umožnila porovnat současnou a navrhovanou situaci,“ řekla Pirátka Olga Richterová. Připadá jí, že Jurečka skutečné dopady reformy tají. Podle ministra ale nejde o banální výpočty. Kalkulačku bude možné vypracovat poté, co bude známá schválená podoba všech parametrů, uvedl.

Dopady vládního návrhu na rozpočet se podle propočtů ministerstva pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv předlohy na rozpočet po poslaneckých úpravách ale není znám.

Nová dávka bude mít čtyři části

Nová dávka se bude skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, na bydlení, na děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí.

Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít po sněmovních úpravách vládního návrhu v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do dvou set tisíc až čtyř set tisíc korun podle počtu členů domácnosti. Sněmovna hraniční částky neupravila, byť navýšení některých z nich doporučoval sociální výbor.

Část podpory na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes třicet procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu sněmovna podle pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně.

Mezi zranitelné osoby s vyšší podporou poslanci zařadili také lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok pozůstalé manžele či partnery, jak to prosazovali sociální výbor a Jan Bauer (ODS).

Podmínkou pro získání peněz na dítě by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus, který budou moci mít podle schválené úpravy sociálního výboru také lidé na rodičovské.

Úřad práce bude moci podle schválené úpravy Lucie Šafránkové (SPD) vyzvat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav. Není podle ní možné, aby někdo žil ze sociálních dávek řadu let s tvrzením, že je nemocný. „Buď si zažádají o invalidní důchod, nebo se vrátí do práce,“ upřesnila.

Podpora studentů s malými dětmi a z chudších domácností

Poslanecká sněmovna v doprovodné novele k návrhu zákona o reformě sociálních podpor schválila i uzákonění dalších podpor. Studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi zřejmě budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy. Vysokoškoláci z chudších rodin by mohli dostávat další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium.

Takzvané hlídačkovné by stát začal vyplácet od září příštího roku. Nárok na ně by měli studenti s dětmi do tří let věku od druhého ročníku, o prázdninách v červenci a v srpnu by se dávka neposkytovala. V současnosti by podpora představovala 6933 korun měsíčně. Hlídačkovné původně měla upravit z poslanecké iniciativy vysokoškolská novela, což kritizovali rektoři i kvůli dopadům na rozpočty vysokých škol. Vyškrtnutí příspěvku na hlídání ze zákona o vysokých školách pak prosadil Senát.

Předloha také upravuje životní minimum. Zvýšit by se mělo pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti by vzrostlo ze 4470 na pět tisíc korun, naopak u dalšího dospělého by kleslo z 4040 na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak pro malé domácnosti mohla být vyšší, měla by lépe odrážet jejich situaci.

Předloha dále prodlužuje vyplácení náhradního výživného za neplatiče alimentů. To by se mělo podle sněmovního rozhodnutí prodloužit z nynějších nejvýše čtyř až na šest let. Stát by pohledávku začal vymáhat po dvou letech vyplácení dávky, ne až po skončení. Exekutoři a soudy by mu nově museli poskytovat potřebné údaje. Náhradní výživné se v Česku zavedlo od července 2021. Úřad práce poskytuje dětem nehrazené stanovené alimenty či doplácí dlužnou částku, a to nejvýše tři tisíce korun měsíčně.

Novela zamíří k posouzení do Senátu. Ve sněmovně pro ni zvedlo ruku 175 ze 179 přítomných poslanců, čtveřice Pirátů se hlasování zdržela. Dolní komora stejně jako v minulosti odmítla jejich pozměňovací návrh, který by zavedl růst rodičovského příspěvku podle inflace.

Školskou novelu sněmovna neprojednala

Poslanci během středeční schůze začali projednávat také zákon o podpoře bydlení, který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Na programu schůze byla rovněž školská novela, k jejímuž projednání se ale poslanci opět nedostali. Další příležitost budou mít ve středu 2. dubna.

Ve středu odpoledne se pak poslanci sešli na další mimořádné schůzi, která byla svolána z podnětu opozičního hnutí ANO. Obsahem odpoledního jednání je rozbor armádní koncepce. Při této příležitosti v dolní komoře promluvil i prezident Petr Pavel, který ve funkci hlavy státu sněmovnu navštívil podruhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...