Při stanovení výživného mezi sociálně slabými lidmi musejí soudy rozhodovat obzvlášť pečlivě, doslova „s úctou ke každé stokoruně“, napsal v aktuálním nálezu Ústavní soud (ÚS). Vyhověl stížnosti otce, jemuž liberecké soudy po získání lépe placeného zaměstnání zvýšily výživné, a to i zpětně. Zbylý obnos by mu ale jen stěží zajistil důstojné živobytí. Nález je dostupný na webu soudu.
„Aktuální příjmy mohou ovlivnit splatnost dlužného výživného, nemohou (nesmí) ale ovlivnit výši výživného v minulosti. Tu je třeba určovat podle někdejších poměrů,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové.
Soudy chybovaly, když nezjišťovaly skutečné příjmy otce. Podle ÚS lze obecně akceptovat, aby výživné na tři děti dosáhlo třeba poloviny otcových příjmů. Za procentním či podílovým vymezením je však třeba vždy vidět i konkrétní částky, tedy to, zda zbylá suma umožňuje důstojný život.
Zvláště u rodin s velmi nízkými příjmy má justice podle ústavních soudců postupovat obzvlášť pečlivě a citlivě, s respektem k lidské důstojnosti. „To se týká zejména rodin v takto složitých situacích, ovlivněných nízkými příjmy, oddlužením, trestní minulostí rodiče či zdravotními obtížemi dětí. Soudy mají brát v potaz minimálně nutné výdaje povinného rodiče na jeho život, bedlivě přihlížet k sociální situaci povinného rodiče a poměřovat jeho životní úroveň s životní úrovní dětí,“ vyjmenoval ÚS.
Ústavní soudci také zdůraznili, že justice má při stanovení výživného brát v úvahu nikoli obecné možnosti rodiče, ale možnosti odpovídající reálné situaci v čase a místě. V konkrétní kauze musí nyní znovu rozhodovat liberecká pobočka krajského soudu.
