Kabinet schválil podmínky pro zvláštní dlouhodobý pobyt uprchlíků z Ukrajiny

17 minut
Brífink po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Zvláštní dlouhodobý pobyt v Česku budou moct získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440 tisíc korun, schválila ve středu vláda. Podle podmínek bude moct být zvláštní dlouhodobý pobyt udělen dál jen těm, kteří jsou bezúhonní, žijí v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírají humanitární dávky.

Podmínkou pro zvláštní dlouhodobý pobyt je bezúhonnost. Uprchlík by musel být v Česku nejméně od konce března 2023. Od loňského července by nesměl pobírat humanitární dávku. V tuzemsku by musel mít zaměstnání či podnikat a platit daně a odvody, na zdravotním pojištění by nesměl mít nedoplatky. Minimálně by musel mít příjem 440 tisíc korun hrubého za rok. Za každou další společně registrovanou osobu by se částka navýšila o 110 tisíc korun. Děti by musely chodit v Česku do školy.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že zvláštní dlouhodobý pobyt není oprávnění řešící pobyt po skončení dočasné ochrany, ale jde o doplňkovou variantu k trvající dočasné ochraně. Ti, kdo podmínky nesplní nebo o přechod do imigračního režimu zájem neprojeví, nadále setrvají v režimu dočasné ochrany. Opatření má podle úřadu sloužit jako motivace k další integraci pro soběstačné a dobře adaptované uprchlíky. Zvláštní dlouhodobý pobyt umožňuje novela zákona lex Ukrajina.

Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, autoři nařízení podle předkládací zprávy konstruovali s přihlédnutím ke standardním podmínkám, které musí cizinec pro získání pobytu v tuzemsku splnit.

Dočasnou ochranu má téměř čtyři sta tisíc Ukrajinců

K návrhu mají výhrady Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty a Kancelář veřejného ochránce práv, podle kterých tyto podmínky splňuje úzký okruh uprchlíků. Ředitelka konsorcia Andrea Krchová v únoru uvedla, že jsou podmínky v návrhu nastaveny velmi přísně. Původní odhady ministerstva vnitra podle Krchové byly, že o změnu bude žádat zhruba dvacet tisíc lidí.

Konsorcium spolu s Kanceláří veřejného ochránce práv považují za lepší řešení, aby měli uprchlíci možnost přejít na všechny existující typy pobytů. Podle vnitra by ale tento požadavek vyžadoval změnu zákona.

Od začátku konfliktu na Ukrajině před třemi lety do konce minulého roku vydalo Česko dočasnou ochranu celkem 659 970 lidem. Z unijních zemí je Česko dlouhodobě státem, který hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na velikost populace. V prosinci jich v tuzemsku bylo přibližně 36 na každých tisíc obyvatel, uvádí zpráva. Dočasnou ochranu má téměř čtyři sta tisíc uprchlíků z Ukrajiny, která již více než tři roky čelí plnohodnotné ruské agresi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 36 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...