USA posílají protidronové zbraně určené Ukrajině na Blízký východ

Spojené státy přesměrovávají protidronovou technologii určenou pro Ukrajinu americkým silám na Blízkém východě. Informaci, se kterou nejprve přišla americká média, už potvrdil i Kyjev. Rusové přitom v poslední době neustále navyšují počet dronů, kterými na Ukrajinu útočí. Za jednu noc se jejich počet blíží už pěti stům.

Pentagon nedávno neveřejně informoval Kongres, že speciální rozbušky pro rakety určené původně pro Ukrajinu, která je používá k sestřelování ruských dronů, nyní míří k jednotkám amerického letectva na Blízkém východě, napsal web listu The Wall Street Journal (WSJ).

Web stanice CNN uvedl, že příslušná interní zpráva Pentagonu poslaná výborům pro ozbrojené síly obou komor Kongresu pochází z 29. května.

K přesměrování došlo na přímý pokyn ministra obrany Petea Hegsetha, který podle zprávy označil potřebu rozbušek pro americkou armádu za „naléhavý problém,“ píší obě média.

Pentagon podle WSJ nechtěl záležitost komentovat a také podle stanice ABC odmítlo americké ministerstvo obrany krok potvrdit.

Přesměrování technologie ale potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v rozhovoru se stanicí ABC řekl, že jde o dvacet tisíc raket původně určených pro Kyjev.

Rozbuška odpálí nálož, když se raketa přiblíží k dronu

USA tuto technologii Kyjevu dodávají již několik let a Ukrajinci ji používají v raketovém systému země-vzduch k obraně proti ruským dronům. Ústředním prvkem je právě bezkontaktní rozbuška, která odpálí nálož, když se raketa přiblíží k dronu. Tím se zvyšuje účinnost raket proti bezpilotním strojům.

Zelenskyj konstatoval, že se nejedná o drahé zbraně, ale že tato speciální technologie pomáhá Ukrajincům proti ruským dronům Šáhed. „Bez pomoci Spojených států budeme mít další ztráty,“ podotkl ukrajinský prezident.

Rusko přitom v poslední době vysílá při svých útocích na Ukrajinu čím dál více dronů. Při dosud největším takovém úderu zaútočilo téměř pěti sty bezpilotními prostředky.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR přitom varuje, že Rusové stále navyšují výrobu dronů, stavějí pro bezpilotní stroje nové startovací rampy a že brzy budou schopní nasadit k útokům na Ukrajinu více než pět set dronů s dlouhým doletem za noc.

Bílý dům nepožádal o další peníze na zbraně pro Kyjev

Administrativa předchozího amerického prezidenta Joea Bidena zařadila technologii s bezkontaktními rozbuškami do programu Pentagonu na podporu Ukrajiny USAI (Ukraine Security Assistance Initiative), který funguje od počátku ruské války proti Ukrajině v roce 2014 a umožňuje vládě nakupovat zbraně a vojenské vybavení pro Kyjev přímo od amerických výrobců.

Z tohoto programu teď nechal Hegseth rozbušky pro rakety používané proti dronům přeřadit k ústřednímu velení amerického letectva.

Trumpova administrativa zdědila v rámci USAI po svém předchůdci pravomoc poslat Ukrajině zbraně v hodnotě až 3,85 miliardy dolarů, ale neučinila tak a nepožádala ani o další financování USAI, připomíná WSJ.

Sám Hegseth se začátkem měsíce neúčastnil schůzky s ministry obrany evropských zemí v sídle NATO, na které se diskutovalo o koordinaci vojenské pomoci Ukrajině, a varoval, že Evropa musí Kyjevu poskytnout drtivou část budoucí vojenské pomoci. Za „prioritní oblast“ Pentagonu označil západní Pacifik.

Změna priorit i tenčící se zásoby

Podle WSJ a CNN tak krok Pentagonu odráží jak slábnoucí závazek Trumpovy administrativy poskytovat Kyjevu vojenskou pomoc a měnící se americké obranné priority směrem k Blízkému východu a Tichomoří, tak skutečnost, že se Washingtonu tenčí zásoby některých obranných komponentů.

Jednotky amerického letectva na Blízkém východě se připravují na možný konflikt s Íránem nebo obnovení bojů s hútíji v Jemenu. Zastánci přesměrování dodávek protidronové technologie od Ukrajiny k americkým jednotkám v Asii tvrdí, že Pentagonu tuto změnu umožňuje loni schválený nouzový zákon o vojenských výdajích.

Hegsethovo rozhodnutí však vyvolalo obavy mezi ukrajinskými podporovateli v Kongresu, kteří tvrdí, že Pentagon nevysvětlil, jaký dopad bude mít tato změna na ukrajinskou obranu, ani zda je potřeba protidronové technologie ze strany amerického letectva skutečně naléhavá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...