USA posílají protidronové zbraně určené Ukrajině na Blízký východ

Spojené státy přesměrovávají protidronovou technologii určenou pro Ukrajinu americkým silám na Blízkém východě. Informaci, se kterou nejprve přišla americká média, už potvrdil i Kyjev. Rusové přitom v poslední době neustále navyšují počet dronů, kterými na Ukrajinu útočí. Za jednu noc se jejich počet blíží už pěti stům.

Pentagon nedávno neveřejně informoval Kongres, že speciální rozbušky pro rakety určené původně pro Ukrajinu, která je používá k sestřelování ruských dronů, nyní míří k jednotkám amerického letectva na Blízkém východě, napsal web listu The Wall Street Journal (WSJ).

Web stanice CNN uvedl, že příslušná interní zpráva Pentagonu poslaná výborům pro ozbrojené síly obou komor Kongresu pochází z 29. května.

K přesměrování došlo na přímý pokyn ministra obrany Petea Hegsetha, který podle zprávy označil potřebu rozbušek pro americkou armádu za „naléhavý problém,“ píší obě média.

Pentagon podle WSJ nechtěl záležitost komentovat a také podle stanice ABC odmítlo americké ministerstvo obrany krok potvrdit.

Přesměrování technologie ale potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v rozhovoru se stanicí ABC řekl, že jde o dvacet tisíc raket původně určených pro Kyjev.

Rozbuška odpálí nálož, když se raketa přiblíží k dronu

USA tuto technologii Kyjevu dodávají již několik let a Ukrajinci ji používají v raketovém systému země-vzduch k obraně proti ruským dronům. Ústředním prvkem je právě bezkontaktní rozbuška, která odpálí nálož, když se raketa přiblíží k dronu. Tím se zvyšuje účinnost raket proti bezpilotním strojům.

Zelenskyj konstatoval, že se nejedná o drahé zbraně, ale že tato speciální technologie pomáhá Ukrajincům proti ruským dronům Šáhed. „Bez pomoci Spojených států budeme mít další ztráty,“ podotkl ukrajinský prezident.

Rusko přitom v poslední době vysílá při svých útocích na Ukrajinu čím dál více dronů. Při dosud největším takovém úderu zaútočilo téměř pěti sty bezpilotními prostředky.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR přitom varuje, že Rusové stále navyšují výrobu dronů, stavějí pro bezpilotní stroje nové startovací rampy a že brzy budou schopní nasadit k útokům na Ukrajinu více než pět set dronů s dlouhým doletem za noc.

Bílý dům nepožádal o další peníze na zbraně pro Kyjev

Administrativa předchozího amerického prezidenta Joea Bidena zařadila technologii s bezkontaktními rozbuškami do programu Pentagonu na podporu Ukrajiny USAI (Ukraine Security Assistance Initiative), který funguje od počátku ruské války proti Ukrajině v roce 2014 a umožňuje vládě nakupovat zbraně a vojenské vybavení pro Kyjev přímo od amerických výrobců.

Z tohoto programu teď nechal Hegseth rozbušky pro rakety používané proti dronům přeřadit k ústřednímu velení amerického letectva.

Trumpova administrativa zdědila v rámci USAI po svém předchůdci pravomoc poslat Ukrajině zbraně v hodnotě až 3,85 miliardy dolarů, ale neučinila tak a nepožádala ani o další financování USAI, připomíná WSJ.

Sám Hegseth se začátkem měsíce neúčastnil schůzky s ministry obrany evropských zemí v sídle NATO, na které se diskutovalo o koordinaci vojenské pomoci Ukrajině, a varoval, že Evropa musí Kyjevu poskytnout drtivou část budoucí vojenské pomoci. Za „prioritní oblast“ Pentagonu označil západní Pacifik.

Změna priorit i tenčící se zásoby

Podle WSJ a CNN tak krok Pentagonu odráží jak slábnoucí závazek Trumpovy administrativy poskytovat Kyjevu vojenskou pomoc a měnící se americké obranné priority směrem k Blízkému východu a Tichomoří, tak skutečnost, že se Washingtonu tenčí zásoby některých obranných komponentů.

Jednotky amerického letectva na Blízkém východě se připravují na možný konflikt s Íránem nebo obnovení bojů s hútíji v Jemenu. Zastánci přesměrování dodávek protidronové technologie od Ukrajiny k americkým jednotkám v Asii tvrdí, že Pentagonu tuto změnu umožňuje loni schválený nouzový zákon o vojenských výdajích.

Hegsethovo rozhodnutí však vyvolalo obavy mezi ukrajinskými podporovateli v Kongresu, kteří tvrdí, že Pentagon nevysvětlil, jaký dopad bude mít tato změna na ukrajinskou obranu, ani zda je potřeba protidronové technologie ze strany amerického letectva skutečně naléhavá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 23 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...