Okřídlení piráti pomáhají šíření ptačí chřipky

Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.

Být mořským ptákem znamená stát se specialistou. Tito tvorové mohou jako svůj zdroj potravy využívat jen plochý prostor kolem hladiny, kde loví ryby a bezobratlé. Sami přitom čelí hrozbám od predátorů pod hladinou i nad ní. Jenže tam loví i takzvaní piráti.

Vědci tak přezdívají ptákům, jako jsou například fregatky, chaluhy nebo rackové, kteří využívají lovecké schopnosti jiných tvorů. Spojuje je to, že jsou to velcí, silní a rychlí ptáci, kteří získávají jídlo tak, že útočí na úspěšné lovce. Pronásledují a obtěžují je tak dlouho, dokud tito predátoři sami neupustí, nebo dokonce nevyzvrátí svou kořist. Odborný termín pro takové chování je kleptoparazitismus, tedy zlodějský parazitismus.

Ptačí piráti jsou sice stále schopní lovci, ale krást potravu jiným je pro ně snazší, energeticky méně náročné a také méně riskantní. Tato strategie je úspěšná, jenže v současnosti se „pirátům“ nevyplácí. Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Conservation Letters, vědci popsali rizika, jež sebou nese. Konkrétně jde o virus ptačí chřipky.

Nebezpečný kmen

Přibližně polovina všech druhů mořských ptáků (155) je v současné době na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody zařazena do kategorie „téměř ohrožený“ až „kriticky ohrožený“. U 56 procent z nich je viditelný trend poklesu populací.

Čelí celé řadě hrozeb. Od invazivních predátorů, jako jsou myši a krysy, přes rybáře, kteří je „občas“ omylem uloví společně s rybami, až po změnu klimatu, ztrátu hnízdišť a mnoho dalších rizik, včetně nemocí.

Přibližně před třemi lety se objevil smrtelnější kmen viru ptačí chřipky. Kmen HPAI H5N1 se od té doby dokázal rozšířit po celém světě (už byl odhalen i v Antarktidě), zabil přes 280 milionů volně žijících ptáků a vedl k vybíjení asi půl miliardy kusů drůbeže. Tento kmen může také nakazit celou řadu savců, a dokonce i člověka.

„HPAI“ znamená vysoce patogenní ptačí chřipka, která může snáze způsobit vážné onemocnění a smrt. Tento kmen se stal zvířecí pandemií, jež ohrožuje nejvíc právě mořské ptáky. A nový výzkum ukázal, že kleptoparaziti jsou ve srovnání s ostatními druhy ohroženi ještě více. Například jen během léta roku 2020 na severní polokouli zahubil virus zhruba polovinu světových chaluh velkých.

Přenos napříč kontinenty

Ornitologové ve výše zmíněné studii tvrdí, že krádeže potravy mohou usnadnit šíření smrtícího viru. Když chaluha útočí na jiného ptáka, klove do něj, buší do něj křídly a škrábe ho spáry. Cílem je, aby napadený vyvrhl potravu, kterou ve voleti nese mláďatům. Pak tuto směs ryb a ptačích slin „pirát“ pozře. Ale pokud je pták nakažený ptačí chřipkou, tak do sebe chaluha dostane obrovskou virovou nálož.

Což znamená, že se téměř jistě nakazí i ona. A chaluhy, fregatky, rackové a další kleptoparaziti jsou skvělí a velmi vytrvalí letci, kteří jsou schopní letu na obrovské vzdálenosti. Virus tak ve svých tělech mohou přenášet dokonce i mezi kontinenty a umožní mu proniknout do míst, kam doposud neměl šanci se dostat. A protože vyhledávají hustě obydlená hnízdiště, nakazí pak celá hejna jiných ptačích druhů.

Není to jen teorie nebo výsledky nějakého modelu. Přesně takové šíření sice epidemiologické modely opravdu předpokládají, ale v této studii přinesli vědci důkazy, že se to opravdu děje.

Jejich výzkum nepřináší depresivní pesimismus z nevyhnutelného vývoje. Autoři konstruktivně hledají způsoby, jak se dají její výsledky využít.

Přestože je virus nyní téměř všude, do Austrálie, na Nový Zéland, do Oceánie a do některých částí Antarktidy a subantarktické oblasti se zatím nedostal. „Můžeme sledovat chaluhy, fregatky a racky, jestli se tam u nich neobjeví příznaky onemocnění. To nás včas upozorní, že virus dorazil,“ konstatovali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 11 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.