Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.
Být mořským ptákem znamená stát se specialistou. Tito tvorové mohou jako svůj zdroj potravy využívat jen plochý prostor kolem hladiny, kde loví ryby a bezobratlé. Sami přitom čelí hrozbám od predátorů pod hladinou i nad ní. Jenže tam loví i takzvaní piráti.
Vědci tak přezdívají ptákům, jako jsou například fregatky, chaluhy nebo rackové, kteří využívají lovecké schopnosti jiných tvorů. Spojuje je to, že jsou to velcí, silní a rychlí ptáci, kteří získávají jídlo tak, že útočí na úspěšné lovce. Pronásledují a obtěžují je tak dlouho, dokud tito predátoři sami neupustí, nebo dokonce nevyzvrátí svou kořist. Odborný termín pro takové chování je kleptoparazitismus, tedy zlodějský parazitismus.
Ptačí piráti jsou sice stále schopní lovci, ale krást potravu jiným je pro ně snazší, energeticky méně náročné a také méně riskantní. Tato strategie je úspěšná, jenže v současnosti se „pirátům“ nevyplácí. Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Conservation Letters, vědci popsali rizika, jež sebou nese. Konkrétně jde o virus ptačí chřipky.
Nebezpečný kmen
Přibližně polovina všech druhů mořských ptáků (155) je v současné době na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody zařazena do kategorie „téměř ohrožený“ až „kriticky ohrožený“. U 56 procent z nich je viditelný trend poklesu populací.
Čelí celé řadě hrozeb. Od invazivních predátorů, jako jsou myši a krysy, přes rybáře, kteří je „občas“ omylem uloví společně s rybami, až po změnu klimatu, ztrátu hnízdišť a mnoho dalších rizik, včetně nemocí.
Přibližně před třemi lety se objevil smrtelnější kmen viru ptačí chřipky. Kmen HPAI H5N1 se od té doby dokázal rozšířit po celém světě (už byl odhalen i v Antarktidě), zabil přes 280 milionů volně žijících ptáků a vedl k vybíjení asi půl miliardy kusů drůbeže. Tento kmen může také nakazit celou řadu savců, a dokonce i člověka.
„HPAI“ znamená vysoce patogenní ptačí chřipka, která může snáze způsobit vážné onemocnění a smrt. Tento kmen se stal zvířecí pandemií, jež ohrožuje nejvíc právě mořské ptáky. A nový výzkum ukázal, že kleptoparaziti jsou ve srovnání s ostatními druhy ohroženi ještě více. Například jen během léta roku 2020 na severní polokouli zahubil virus zhruba polovinu světových chaluh velkých.
Přenos napříč kontinenty
Ornitologové ve výše zmíněné studii tvrdí, že krádeže potravy mohou usnadnit šíření smrtícího viru. Když chaluha útočí na jiného ptáka, klove do něj, buší do něj křídly a škrábe ho spáry. Cílem je, aby napadený vyvrhl potravu, kterou ve voleti nese mláďatům. Pak tuto směs ryb a ptačích slin „pirát“ pozře. Ale pokud je pták nakažený ptačí chřipkou, tak do sebe chaluha dostane obrovskou virovou nálož.
Což znamená, že se téměř jistě nakazí i ona. A chaluhy, fregatky, rackové a další kleptoparaziti jsou skvělí a velmi vytrvalí letci, kteří jsou schopní letu na obrovské vzdálenosti. Virus tak ve svých tělech mohou přenášet dokonce i mezi kontinenty a umožní mu proniknout do míst, kam doposud neměl šanci se dostat. A protože vyhledávají hustě obydlená hnízdiště, nakazí pak celá hejna jiných ptačích druhů.
Není to jen teorie nebo výsledky nějakého modelu. Přesně takové šíření sice epidemiologické modely opravdu předpokládají, ale v této studii přinesli vědci důkazy, že se to opravdu děje.
Jejich výzkum nepřináší depresivní pesimismus z nevyhnutelného vývoje. Autoři konstruktivně hledají způsoby, jak se dají její výsledky využít.
Přestože je virus nyní téměř všude, do Austrálie, na Nový Zéland, do Oceánie a do některých částí Antarktidy a subantarktické oblasti se zatím nedostal. „Můžeme sledovat chaluhy, fregatky a racky, jestli se tam u nich neobjeví příznaky onemocnění. To nás včas upozorní, že virus dorazil,“ konstatovali autoři.
