USA čekají silnou sezonu hurikánů, zatímco klíčové agentury čelí škrtům a útokům

Americká federální agentura zveřejnila oficiální předpověď letošní hurikánové sezony. Ta může být ničivější, než je průměr. Spojené státy budou bouřlivé období zvládat v době, kdy organizace, které mají hurikány řešit, čelí propouštění a nejistotě.

Hurikánová sezona, která v severní Americe začne už na začátku června, by měla být podle předpovědí Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nadprůměrná. Experti předpovídají třicetiprocentní pravděpodobnost téměř normální sezony, šedesátiprocentní pravděpodobnost nadnormální sezony a pouze desetiprocentní pravděpodobnost sezóny podnormální.

Agentura předpovídá, že mezi 1. červnem a 1. listopadem, kdy sezona hurikánů končí, dojde na třináct až devatenáct pojmenovaných bouří. Z nich se šest až deset stane hurikány, z toho bude tři až pět silných (kategorie 3, 4 nebo 5). Důvěra NOAA v tato čísla je letos sedmdesát procent.

NOAA vybrala jména pro hurikány roku 2025
Zdroj: NOAA

„NOAA a Národní meteorologická služba využívají nejmodernější modely počasí a špičkové systémy sledování hurikánů, aby Američanům poskytly předpovědi a varování před bouřkami v reálném čase,“ komentoval předpověď ministr obchodu Howard Lutnick. „Díky těmto modelům a předpovědním nástrojům jsme nikdy nebyli na hurikánovou sezonu připraveni lépe,“ stojí v prohlášení NOAA.

„Jak jsme byli svědky v loňském roce, kdy hurikány Helene a Debby způsobily značné záplavy ve vnitrozemí, dopady hurikánů mohou sahat daleko za hranice pobřežních obcí,“ řekla úřadující správkyně NOAA Laura Grimmová. „NOAA má zásadní význam pro poskytování včasných a přesných předpovědí a varování a poskytuje vědecké znalosti potřebné k záchraně životů a majetku.“ 

Nepříznivé vyhlídky

Hurikány se stávají obecně silnějšími s postupující změnou klimatu a vyššími teplotami vody, z níž tropické bouře berou svou energii. Letos tomu nahrává několik další faktorů. Podle NOAA především předpovědi slabého střihu větru a potenciální vyšší aktivity západoafrického monzunu, který je hlavním výchozím bodem atlantických hurikánů. Všechny tyto prvky mají tendenci podporovat vznik tropických bouří. 

V letošní hurikánové sezoně je také možný posun západoafrického monzunu směrem na sever, což vytváří tropické vlny, které jsou zdrojem těch nejsilnějších a nejdéle trvajících atlantických bouří.

„Za třicet let mého působení v Národní meteorologické službě jsme nikdy neměli k dispozici pokročilejší modely a varovné systémy pro sledování počasí,“ řekl ředitel Národní meteorologické služby (NWS) Ken Graham. „Tato předpověď je výzvou k akci: buďte připraveni. Podnikněte nyní aktivní kroky k vytvoření plánu a shromáždění zásob, abyste byli připraveni dříve, než bouřka začne hrozit.“

Vláda propustila i klíčové specialisty

Vedení NOAA sice popisuje, že je agentura připravená, ale američtí novináři upozorňují na řadu jejích problémů. Vzhledem k tomu, že některé předpovědní kanceláře zastavily noční zaměstnávání, Národní meteorologická služba se snaží interně přeřadit zaměstnance a obsadit více než 150 pracovních míst, aby pokryla kritické nedostatky.

Také tento úřad zasáhlo snižování stavů a hledání úspor, která Trumpova administrativa řadě federálních agentur nařídila. Už na začátku dubna přišlo o práci několik stovek zaměstnanců, včetně těch, kteří se podílejí na předpovídání hurikánů, povodní, tornád a lavin.

Experti, kteří pomáhají předpovídat hurikány, byli mezi prvními, kdo byli propuštěni v rámci prvního kola rušení míst v Národním úřadu pro oceán a atmosféru. Podle stanice NPR jsou mezi stovkami propuštěných v NOAA i klíčoví a v principu nenahraditelní specialisté, kteří létají s letadly do hurikánů, a také vědci, již vyvíjejí počítačové předpovědi.

Podle stanice NBC v polovině května agentura nedokázala obsadit několik vedoucích pozic, včetně několika klíčových regionálních centrál v oblastech, kde hurikány hrozí. Osm ze 122 regionálních kanceláří například kvůli nedostatku zaměstnanců nemůže pokrývat noční služby.

„Tohle se ještě nikdy nestalo. Vždycky jsme byli agentura, která poskytovala americké veřejnosti služby 24 hodin denně,“ uvedl pro NBC Tom Fahy, legislativní ředitel organizace zaměstnanců NWS.

„Riziko je extrémně vysoké – pokud budou takové škrty v Národní meteorologické službě pokračovat, lidé budou umírat,“ tvrdí. NWS připustila, že dočasně provádí změny v úrovni poskytovaných služeb a v personálním obsazení, ale uvedla, že nadále plní své poslání a předpovědi jsou i nadále přesné.

FEMA pod palbou z Washingtonu

Dopady hurikánů řeší Federální agentura pro krizové řízení (FEMA). Má za úkol pomáhat lidem připravovat se na katastrofy, reagovat na ně a obnovovat poškozené oblasti.

Od nástupu Donalda Trumpa do funkce ale i tato agentura čelí značné nejistotě. Už na konci ledna Trump prohlásil, že agentura „je katastrofa“ a doporučí její zrušení. Řekl to při cestě po Severní Karolíně, kde si tehdy prohlédl škody po hurikánu, jenž se státem prohnal v září a zabil přes dvě stě lidí. Trump řekl, že by byl raději, kdyby jednotlivé americké státy dostaly federální peníze na to, aby se s katastrofami vypořádaly samy, než aby se spoléhaly na agenturu.

Na zrušení FEMA sice zatím nedošlo, ale letošní škrty ji připravily asi o dvacet až třicet procent zaměstnanců. Nedávná analýza přitom hovořila o tom, že agentuře chybí 35 procent zaměstnanců, které by potřebovala. Zaměstnanci, kteří zůstali, mají méně příprav a školení na situace, které vyžadují úzkou koordinaci řady složek a tisíců lidí.

CNN informovala o tom, že cvičení se státními partnery se letos vůbec neuskutečnila. Zároveň od nástupu Trumpa do úřadu prudce poklesla morálka agentury, uvedlo pro CNN více než deset úředníků FEMA, protože zaměstnanci snášejí veřejné útoky ze strany představitelů administrativy, testy na detektoru lži, jejichž cílem je zabránit únikům informací do médií, a hrozby dalšího razantního snižování počtu pracovních míst.

Úřadující šéf FEMA Cameron Hamilton byl propuštěn na začátku května poté, co v Kongresu vypověděl, že zrušení agentury „není v nejlepším zájmu amerického lidu“. Jeho nástupce David Richardson nemá žádné zkušenosti s řízením přírodních katastrof a na soukromých schůzkách v polovině května přiznal, že agentura zatím nemá plně vytvořený plán reakce na hurikány, uvedl deník Wall Street Journal.

„Vzhledem k tomu, že se FEMA transformuje na menší subjekt, není záměr pro letošní hurikánovou sezonu dobře připraven,“ varoval interní posudek, který získala stanice CNN. „FEMA tedy není připravena.“

Změny v agentuře odpovídají tomu, co před americkými prezidentskými volbami zveřejnil Projekt 2025, s nímž se Donald Trump sice odmítl ztotožnit a tvrdil, že s ním nemá nic společného, ale později řadu z jeho autorů zaměstnal v důležitých rolích své administrativy. Podle kritiků těchto změn nejsou státy schopné nahradit roky vypracovávané a odzkoušené postupy FEMA, chybí jim k tomu finance, ale zejména lidské zdroje a zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.