USA čekají silnou sezonu hurikánů, zatímco klíčové agentury čelí škrtům a útokům

Americká federální agentura zveřejnila oficiální předpověď letošní hurikánové sezony. Ta může být ničivější, než je průměr. Spojené státy budou bouřlivé období zvládat v době, kdy organizace, které mají hurikány řešit, čelí propouštění a nejistotě.

Hurikánová sezona, která v severní Americe začne už na začátku června, by měla být podle předpovědí Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nadprůměrná. Experti předpovídají třicetiprocentní pravděpodobnost téměř normální sezony, šedesátiprocentní pravděpodobnost nadnormální sezony a pouze desetiprocentní pravděpodobnost sezóny podnormální.

Agentura předpovídá, že mezi 1. červnem a 1. listopadem, kdy sezona hurikánů končí, dojde na třináct až devatenáct pojmenovaných bouří. Z nich se šest až deset stane hurikány, z toho bude tři až pět silných (kategorie 3, 4 nebo 5). Důvěra NOAA v tato čísla je letos sedmdesát procent.

NOAA vybrala jména pro hurikány roku 2025
Zdroj: NOAA

„NOAA a Národní meteorologická služba využívají nejmodernější modely počasí a špičkové systémy sledování hurikánů, aby Američanům poskytly předpovědi a varování před bouřkami v reálném čase,“ komentoval předpověď ministr obchodu Howard Lutnick. „Díky těmto modelům a předpovědním nástrojům jsme nikdy nebyli na hurikánovou sezonu připraveni lépe,“ stojí v prohlášení NOAA.

„Jak jsme byli svědky v loňském roce, kdy hurikány Helene a Debby způsobily značné záplavy ve vnitrozemí, dopady hurikánů mohou sahat daleko za hranice pobřežních obcí,“ řekla úřadující správkyně NOAA Laura Grimmová. „NOAA má zásadní význam pro poskytování včasných a přesných předpovědí a varování a poskytuje vědecké znalosti potřebné k záchraně životů a majetku.“ 

Nepříznivé vyhlídky

Hurikány se stávají obecně silnějšími s postupující změnou klimatu a vyššími teplotami vody, z níž tropické bouře berou svou energii. Letos tomu nahrává několik další faktorů. Podle NOAA především předpovědi slabého střihu větru a potenciální vyšší aktivity západoafrického monzunu, který je hlavním výchozím bodem atlantických hurikánů. Všechny tyto prvky mají tendenci podporovat vznik tropických bouří. 

V letošní hurikánové sezoně je také možný posun západoafrického monzunu směrem na sever, což vytváří tropické vlny, které jsou zdrojem těch nejsilnějších a nejdéle trvajících atlantických bouří.

„Za třicet let mého působení v Národní meteorologické službě jsme nikdy neměli k dispozici pokročilejší modely a varovné systémy pro sledování počasí,“ řekl ředitel Národní meteorologické služby (NWS) Ken Graham. „Tato předpověď je výzvou k akci: buďte připraveni. Podnikněte nyní aktivní kroky k vytvoření plánu a shromáždění zásob, abyste byli připraveni dříve, než bouřka začne hrozit.“

Vláda propustila i klíčové specialisty

Vedení NOAA sice popisuje, že je agentura připravená, ale američtí novináři upozorňují na řadu jejích problémů. Vzhledem k tomu, že některé předpovědní kanceláře zastavily noční zaměstnávání, Národní meteorologická služba se snaží interně přeřadit zaměstnance a obsadit více než 150 pracovních míst, aby pokryla kritické nedostatky.

Také tento úřad zasáhlo snižování stavů a hledání úspor, která Trumpova administrativa řadě federálních agentur nařídila. Už na začátku dubna přišlo o práci několik stovek zaměstnanců, včetně těch, kteří se podílejí na předpovídání hurikánů, povodní, tornád a lavin.

Experti, kteří pomáhají předpovídat hurikány, byli mezi prvními, kdo byli propuštěni v rámci prvního kola rušení míst v Národním úřadu pro oceán a atmosféru. Podle stanice NPR jsou mezi stovkami propuštěných v NOAA i klíčoví a v principu nenahraditelní specialisté, kteří létají s letadly do hurikánů, a také vědci, již vyvíjejí počítačové předpovědi.

Podle stanice NBC v polovině května agentura nedokázala obsadit několik vedoucích pozic, včetně několika klíčových regionálních centrál v oblastech, kde hurikány hrozí. Osm ze 122 regionálních kanceláří například kvůli nedostatku zaměstnanců nemůže pokrývat noční služby.

„Tohle se ještě nikdy nestalo. Vždycky jsme byli agentura, která poskytovala americké veřejnosti služby 24 hodin denně,“ uvedl pro NBC Tom Fahy, legislativní ředitel organizace zaměstnanců NWS.

„Riziko je extrémně vysoké – pokud budou takové škrty v Národní meteorologické službě pokračovat, lidé budou umírat,“ tvrdí. NWS připustila, že dočasně provádí změny v úrovni poskytovaných služeb a v personálním obsazení, ale uvedla, že nadále plní své poslání a předpovědi jsou i nadále přesné.

FEMA pod palbou z Washingtonu

Dopady hurikánů řeší Federální agentura pro krizové řízení (FEMA). Má za úkol pomáhat lidem připravovat se na katastrofy, reagovat na ně a obnovovat poškozené oblasti.

Od nástupu Donalda Trumpa do funkce ale i tato agentura čelí značné nejistotě. Už na konci ledna Trump prohlásil, že agentura „je katastrofa“ a doporučí její zrušení. Řekl to při cestě po Severní Karolíně, kde si tehdy prohlédl škody po hurikánu, jenž se státem prohnal v září a zabil přes dvě stě lidí. Trump řekl, že by byl raději, kdyby jednotlivé americké státy dostaly federální peníze na to, aby se s katastrofami vypořádaly samy, než aby se spoléhaly na agenturu.

Na zrušení FEMA sice zatím nedošlo, ale letošní škrty ji připravily asi o dvacet až třicet procent zaměstnanců. Nedávná analýza přitom hovořila o tom, že agentuře chybí 35 procent zaměstnanců, které by potřebovala. Zaměstnanci, kteří zůstali, mají méně příprav a školení na situace, které vyžadují úzkou koordinaci řady složek a tisíců lidí.

CNN informovala o tom, že cvičení se státními partnery se letos vůbec neuskutečnila. Zároveň od nástupu Trumpa do úřadu prudce poklesla morálka agentury, uvedlo pro CNN více než deset úředníků FEMA, protože zaměstnanci snášejí veřejné útoky ze strany představitelů administrativy, testy na detektoru lži, jejichž cílem je zabránit únikům informací do médií, a hrozby dalšího razantního snižování počtu pracovních míst.

Úřadující šéf FEMA Cameron Hamilton byl propuštěn na začátku května poté, co v Kongresu vypověděl, že zrušení agentury „není v nejlepším zájmu amerického lidu“. Jeho nástupce David Richardson nemá žádné zkušenosti s řízením přírodních katastrof a na soukromých schůzkách v polovině května přiznal, že agentura zatím nemá plně vytvořený plán reakce na hurikány, uvedl deník Wall Street Journal.

„Vzhledem k tomu, že se FEMA transformuje na menší subjekt, není záměr pro letošní hurikánovou sezonu dobře připraven,“ varoval interní posudek, který získala stanice CNN. „FEMA tedy není připravena.“

Změny v agentuře odpovídají tomu, co před americkými prezidentskými volbami zveřejnil Projekt 2025, s nímž se Donald Trump sice odmítl ztotožnit a tvrdil, že s ním nemá nic společného, ale později řadu z jeho autorů zaměstnal v důležitých rolích své administrativy. Podle kritiků těchto změn nejsou státy schopné nahradit roky vypracovávané a odzkoušené postupy FEMA, chybí jim k tomu finance, ale zejména lidské zdroje a zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 4 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 5 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 8 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.