USA čekají silnou sezonu hurikánů, zatímco klíčové agentury čelí škrtům a útokům

Americká federální agentura zveřejnila oficiální předpověď letošní hurikánové sezony. Ta může být ničivější, než je průměr. Spojené státy budou bouřlivé období zvládat v době, kdy organizace, které mají hurikány řešit, čelí propouštění a nejistotě.

Hurikánová sezona, která v severní Americe začne už na začátku června, by měla být podle předpovědí Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nadprůměrná. Experti předpovídají třicetiprocentní pravděpodobnost téměř normální sezony, šedesátiprocentní pravděpodobnost nadnormální sezony a pouze desetiprocentní pravděpodobnost sezóny podnormální.

Agentura předpovídá, že mezi 1. červnem a 1. listopadem, kdy sezona hurikánů končí, dojde na třináct až devatenáct pojmenovaných bouří. Z nich se šest až deset stane hurikány, z toho bude tři až pět silných (kategorie 3, 4 nebo 5). Důvěra NOAA v tato čísla je letos sedmdesát procent.

NOAA vybrala jména pro hurikány roku 2025
Zdroj: NOAA

„NOAA a Národní meteorologická služba využívají nejmodernější modely počasí a špičkové systémy sledování hurikánů, aby Američanům poskytly předpovědi a varování před bouřkami v reálném čase,“ komentoval předpověď ministr obchodu Howard Lutnick. „Díky těmto modelům a předpovědním nástrojům jsme nikdy nebyli na hurikánovou sezonu připraveni lépe,“ stojí v prohlášení NOAA.

„Jak jsme byli svědky v loňském roce, kdy hurikány Helene a Debby způsobily značné záplavy ve vnitrozemí, dopady hurikánů mohou sahat daleko za hranice pobřežních obcí,“ řekla úřadující správkyně NOAA Laura Grimmová. „NOAA má zásadní význam pro poskytování včasných a přesných předpovědí a varování a poskytuje vědecké znalosti potřebné k záchraně životů a majetku.“ 

Nepříznivé vyhlídky

Hurikány se stávají obecně silnějšími s postupující změnou klimatu a vyššími teplotami vody, z níž tropické bouře berou svou energii. Letos tomu nahrává několik další faktorů. Podle NOAA především předpovědi slabého střihu větru a potenciální vyšší aktivity západoafrického monzunu, který je hlavním výchozím bodem atlantických hurikánů. Všechny tyto prvky mají tendenci podporovat vznik tropických bouří. 

V letošní hurikánové sezoně je také možný posun západoafrického monzunu směrem na sever, což vytváří tropické vlny, které jsou zdrojem těch nejsilnějších a nejdéle trvajících atlantických bouří.

„Za třicet let mého působení v Národní meteorologické službě jsme nikdy neměli k dispozici pokročilejší modely a varovné systémy pro sledování počasí,“ řekl ředitel Národní meteorologické služby (NWS) Ken Graham. „Tato předpověď je výzvou k akci: buďte připraveni. Podnikněte nyní aktivní kroky k vytvoření plánu a shromáždění zásob, abyste byli připraveni dříve, než bouřka začne hrozit.“

Vláda propustila i klíčové specialisty

Vedení NOAA sice popisuje, že je agentura připravená, ale američtí novináři upozorňují na řadu jejích problémů. Vzhledem k tomu, že některé předpovědní kanceláře zastavily noční zaměstnávání, Národní meteorologická služba se snaží interně přeřadit zaměstnance a obsadit více než 150 pracovních míst, aby pokryla kritické nedostatky.

Také tento úřad zasáhlo snižování stavů a hledání úspor, která Trumpova administrativa řadě federálních agentur nařídila. Už na začátku dubna přišlo o práci několik stovek zaměstnanců, včetně těch, kteří se podílejí na předpovídání hurikánů, povodní, tornád a lavin.

Experti, kteří pomáhají předpovídat hurikány, byli mezi prvními, kdo byli propuštěni v rámci prvního kola rušení míst v Národním úřadu pro oceán a atmosféru. Podle stanice NPR jsou mezi stovkami propuštěných v NOAA i klíčoví a v principu nenahraditelní specialisté, kteří létají s letadly do hurikánů, a také vědci, již vyvíjejí počítačové předpovědi.

Podle stanice NBC v polovině května agentura nedokázala obsadit několik vedoucích pozic, včetně několika klíčových regionálních centrál v oblastech, kde hurikány hrozí. Osm ze 122 regionálních kanceláří například kvůli nedostatku zaměstnanců nemůže pokrývat noční služby.

„Tohle se ještě nikdy nestalo. Vždycky jsme byli agentura, která poskytovala americké veřejnosti služby 24 hodin denně,“ uvedl pro NBC Tom Fahy, legislativní ředitel organizace zaměstnanců NWS.

„Riziko je extrémně vysoké – pokud budou takové škrty v Národní meteorologické službě pokračovat, lidé budou umírat,“ tvrdí. NWS připustila, že dočasně provádí změny v úrovni poskytovaných služeb a v personálním obsazení, ale uvedla, že nadále plní své poslání a předpovědi jsou i nadále přesné.

FEMA pod palbou z Washingtonu

Dopady hurikánů řeší Federální agentura pro krizové řízení (FEMA). Má za úkol pomáhat lidem připravovat se na katastrofy, reagovat na ně a obnovovat poškozené oblasti.

Od nástupu Donalda Trumpa do funkce ale i tato agentura čelí značné nejistotě. Už na konci ledna Trump prohlásil, že agentura „je katastrofa“ a doporučí její zrušení. Řekl to při cestě po Severní Karolíně, kde si tehdy prohlédl škody po hurikánu, jenž se státem prohnal v září a zabil přes dvě stě lidí. Trump řekl, že by byl raději, kdyby jednotlivé americké státy dostaly federální peníze na to, aby se s katastrofami vypořádaly samy, než aby se spoléhaly na agenturu.

Na zrušení FEMA sice zatím nedošlo, ale letošní škrty ji připravily asi o dvacet až třicet procent zaměstnanců. Nedávná analýza přitom hovořila o tom, že agentuře chybí 35 procent zaměstnanců, které by potřebovala. Zaměstnanci, kteří zůstali, mají méně příprav a školení na situace, které vyžadují úzkou koordinaci řady složek a tisíců lidí.

CNN informovala o tom, že cvičení se státními partnery se letos vůbec neuskutečnila. Zároveň od nástupu Trumpa do úřadu prudce poklesla morálka agentury, uvedlo pro CNN více než deset úředníků FEMA, protože zaměstnanci snášejí veřejné útoky ze strany představitelů administrativy, testy na detektoru lži, jejichž cílem je zabránit únikům informací do médií, a hrozby dalšího razantního snižování počtu pracovních míst.

Úřadující šéf FEMA Cameron Hamilton byl propuštěn na začátku května poté, co v Kongresu vypověděl, že zrušení agentury „není v nejlepším zájmu amerického lidu“. Jeho nástupce David Richardson nemá žádné zkušenosti s řízením přírodních katastrof a na soukromých schůzkách v polovině května přiznal, že agentura zatím nemá plně vytvořený plán reakce na hurikány, uvedl deník Wall Street Journal.

„Vzhledem k tomu, že se FEMA transformuje na menší subjekt, není záměr pro letošní hurikánovou sezonu dobře připraven,“ varoval interní posudek, který získala stanice CNN. „FEMA tedy není připravena.“

Změny v agentuře odpovídají tomu, co před americkými prezidentskými volbami zveřejnil Projekt 2025, s nímž se Donald Trump sice odmítl ztotožnit a tvrdil, že s ním nemá nic společného, ale později řadu z jeho autorů zaměstnal v důležitých rolích své administrativy. Podle kritiků těchto změn nejsou státy schopné nahradit roky vypracovávané a odzkoušené postupy FEMA, chybí jim k tomu finance, ale zejména lidské zdroje a zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 10 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 14 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 19 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...