Administrativa Donalda Trumpa ve snaze ušetřit peníze propouští federální zaměstnance z mnoha agentur. A to včetně meteorologů. Podle odborníků to nedává smysl, protože jejich práce přináší konkrétní úspory, které se dají snadno spočítat.
Trump šetří propouštěním meteorologů. Jejich práce však chrání před obřími škodami
Kroky Trumpovy administrativy vedly ke zrušení stovek míst v americkém Národním centru pro oceány a atmosféru (NOAA), nejvýznamnější americké agentury pro výzkum klimatu. Škrty se přitom nemalou měrou týkají i lidí pracujících v Národní povětrnostní službě (NWS).
Oficiální zdroje sice zdůrazňují, že šlo často o pracovníky ve zkušební době, jenže to v sobě zahrnuje i zaměstnance, kteří byli přesunuti nebo povýšeni na nové pozice – a tedy lidi s často dlouholetou zkušeností a praxí. Podle odborníků znalých fungování daných organizací povedou tyto škrty k ohrožení životů a majetků obyvatel USA.
Ať už jsou důvody škrtů jakékoliv, tak výrazné snížení stavů a vyhazovy zkušených odborníků mohou mít významný dopad například na systém včasného varování a výstrah obyvatel před extrémními jevy spojenými s počasím.
Jen v loňském roce zasáhlo území USA na 27 katastrof spojených s počasím, které celkem stály život 568 lidí a způsobily škody každá ve výši minimálně jedné miliardy amerických dolarů. Zde je dobré podotknout, že v souvislosti s měnícím se klimatem přibývá počasových extrémů, které můžou bez včasného varování stát stovky až tisíce životů, o škodách na majetku nemluvě.
Velké úspory za malou investici
Jedním z velmi nebezpečných jevů, které USA postihují – a loňský rok toho byl názornou ukázkou – jsou hurikány. Národní hurikánové centrum (součást NOAA) loni vydávalo nejlepší předpovědi ve smyslu přesnosti dráhy postupu hurikánů v historii instituce.
Díky speciálnímu projektu na zlepšení předpovědi hurikánů, který začal v roce 2009, se chyba předpovědi dráhy hurikánů zlepšila o více než padesát procent za deset let a rovněž chyba v predikci síly větru klesla téměř o polovinu. Tento projekt stál v letech 2009 až 2019 celkem čtvrt miliardy dolarů (5,8 miliard korun).
Vývoj chyby předpovědi intenzity (síly větru) hurikánů v Atlantiku za posledních 35 let pro předpověď na 24 až 120 hodin
Výsledkem jsou ale úspory spojené s menšími škodami a nižším počtem obětí a zraněných díky přesnějším předpovědím ve výši zhruba dvou miliard dolarů (46,4 miliard korun) na jeden hurikán. V případě silného hurikánu (tedy hurikánu s rychlostmi větru alespoň 180 kilometrů v hodině) se mluví dokonce o pěti miliardách dolarů neboli 116 miliardách korun.
Jen loni USA zasáhly dva silné hurikány – Helene a Milton. Výsledná úspora díky kvalitním předpovědím přesáhla v přepočtu 232 miliard korun. Podle některých vědců jsou přitom úspory a přínosy ještě vyšší, neboť není brána v úvahu například přesnější předpověď srážek a vzdutí moře.
Vývoj chyby předpovědi postupu dráhy hurikánů v Atlantiku za posledních 35 let pro předpověď na 24 až 120 hodin
Vezme-li se v úvahu loňský rozpočet celé NOAA, který činil 6,8 miliardy dolarů (158 miliard korun), pouze přesná předpověď dvou zmíněných hurikánů bohatě vykompenzovala vložené prostředky. A to nemluvíme o dalších nebezpečných jevech, před kterými zaměstnanci agentury varují.
Podle nedávné studie se každý dolar investovaný do Národní povětrnostní služby vrátí 73krát – konkrétně náklady: 1,38 miliardy dolarů (32 miliard korun), společenský přínos: 102,1 miliardy dolarů neboli 2,4 bilionu korun.
Zásadní je samozřejmě i práce s daty a numerickými předpovědními modely. Jsou to právě jejich výstupy, které pak ke své činnosti používají jak komerční subjekty, tak samozřejmě i sami občané. Prakticky každý v USA má nyní přístup k aktuálním informacím o počasí nebo třeba o výskytu hurikánů a hrozbě tornád, ať už je čerpá v televizi, novinách, internetu nebo v mobilu. Drtivá většina meteorologických dat a podkladů v nich přitom pochází od meteorologů pracujících ve veřejných službách. Daňové poplatníky stojí tato „služba“ ročně asi čtyři dolary.
Komerční předpovědi?
Komercializace všech aktivit, které provádí NOAA, respektive NWS je ale prakticky nepředstavitelná – některé z nich se prostě nedají jednoduše prodávat, ale ke kvalitnějším předpovědím jsou důležité. Například zapojení USA do Světové meteorologické organizace umožňuje mít přístup k datům a modelům jiných zemí.
Udržovat databázi nejen klimatických dat za dlouhá období a měření není rovněž nic levného. Přesto jde o naprosto zásadní věc pro výzkum klimatu. V případě komercializace se samozřejmě nabízí i taková otázka, jak bude vypadat například varování před povodněmi – bude třeba spojené s reklamou na pojištění proti následkům povodní?
Důležité je zmínit, že už loni samotné předpovědní službě chybělo asi pět procent zaměstnanců do plného stavu. Samozřejmě, že Národní povětrnostní služba prošla i v minulosti určitou restrukturalizací spojenou se snižováním stavů – jenže tehdy šlo o plánovaný a pečlivě promyšlený proces, kdy řada lidí odešla do důchodu nebo na jiné pozice.
Aktuální drastické škrty provedené v řádu dní povedou k problémům, jak zajistit kvalitní předpovědi za každé situace a pro celé území Spojených států. Ostatně v následujících týdnech začíná hlavní sezona tornád, jedna z velkých výzev amerických meteorologů – a zde je hodně důležitá role lokálních předpovědních center.
Ale nejsou to jen zmíněné extrémní projevy, problematické se může ukázat i nedostatečné varování před požáry nebo třeba dopad nedostatečných předpovědí na námořní obchod a rybaření.
O klimatu se v Trumpově administrativě nemluví
Samozřejmě v neposlední řadě bude postižen výzkum klimatu, což v souvislosti s tolikrát zmiňovanou změnou klimatu a jejích dopadů může mít velmi vážné dlouhodobé důsledky. Ostatně už nyní zmizela řada informací o změně klimatu nebo s nimi souvisejících odkazů z domácích stránek některých státních institucí.
Jedním z propuštěných je Tom Di Liberto, autor příspěvků o monitorování a fungování oceánských jevů El Niño a La Niña a s nimi spojenými odezvami v atmosféře. Ať už se k měnícímu se klimatu a opatřením, která by změnu mohla zpomalit nebo zastavit staví lidé jakkoliv, je důležité vědět, co nás čeká v blízké i středně vzdálené budoucnosti – minimálně pro adaptaci, tedy přizpůsobení se možným dopadům.
A v neposlední řadě je vhodné zmínit hrozící ztrátu jedné z vedoucích pozic v meteorologickém i klimatologickém výzkumu, kterou dosud USA mají. Pokud se naplní všechny hrozící škrty, lze jen těžko nahlédnout konkrétních dopadů, přesto lze čekat, že v takovém případě atraktivita USA jako země, do které se jezdí za vědou a studiem, půjde významně dolů.
Autor článku je profesionální meteorolog. Kromě práce v redakci Počasí na České televizi je od roku 2022 proděkanem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kde také meteorologii a klimatologii vyučuje.
