La Niña

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.

Klima roku 2025 ochlazoval přirozený globální klimatický jev La Niňa, přesto patřil k těm nejteplejším v dějinách měření. To přineslo podle nové zprávy vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) extrémní povětrnostní jevy, jež neúměrně zasáhly chudé komunity. Výzkumníci varují, že loňské katastrofy způsobené teplejším klimatem odhalily nerovnosti mezi chudými a bohatými státy, ale také limity adaptace lidstva.

Globální meteorologický fenomén La Niña má silný vliv nejen na místech, kde vzniká, ale jeho projevy se propisují až do střední Evropy, včetně České republiky. Může tak ovlivnit i podobu blížící se zimy.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.

Administrativa Donalda Trumpa ve snaze ušetřit peníze propouští federální zaměstnance z mnoha agentur. A to včetně meteorologů. Podle odborníků to nedává smysl, protože jejich práce přináší konkrétní úspory, které se dají snadno spočítat.

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.

Hurikány získávají svou energii z oceánu. Odebírají z něj teplo a tím pohánějí svůj ničivý pohyb. A protože letos mají oceány nejvyšší teplotu v dějinách měření, přibývá obav z toho, jak silná bude hurikánová sezona.

Rok 2024 bude nutně velmi teplý – už jen proto, že rekordně teplý byl i ten loňský. Silný vliv bude sice mít i nadále fenomén El Niño, ale hlavní budou klimatické změny.

Letošní teplota oceánů překvapuje meteorology i klimatology. Vyšší totiž ještě od začátku měření nebyla – a to se očekává, že hlavní vlna oceánských veder teprve přijde.

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí.

V letech 2019 až 2020 zasáhly Austrálii výjimečně silné požáry. Sežehly 24 milionů hektarů, spálily přes tři tisíce domů a připravily o život tři desítky lidí. Podle nové studie byly tak extrémní, že zřejmě pomohly tomu, aby po tři roky vydržel klimatický jev La Niña, což je zcela výjimečné.

Podle údajů americké vlády dosáhla teplota povrchu světového oceánu historického maxima od počátku satelitních záznamů. Důsledkem jsou vlny veder v mořích po celém světě.

Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niña. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.