Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
Loňský rok se z celoplanetárního pohledu stal třetím nejteplejším od začátku pozorování, tedy od roku 1850. Odchylka od druhé poloviny 19. století, tedy takzvaného předindustriálního období, dosáhla podle hodnocení agentury Copernicus plus 1,47 stupně Celsia.
A odchylka za poslední tři roky – díky dosud nejteplejšímu roku 2024 – přesáhla hodnotu plus 1,5 stupně. Se začátkem roku se nabízí otázka, jestli trend výskytu mimořádně teplých let bude pokračovat a jestli se letošní rok stane jedním ze tří až pěti nejteplejších v historii pozorování. Anebo dokonce tím úplně nejteplejším v dějinách měření?
Odpovědět na tuto otázku samozřejmě není jednoduché, protože nejsme schopni spolehlivě předpovídat konkrétní vývoj počasí v různých částech světa na dobu delší než zhruba deset dnů. Na druhou stranu je důležité upozornit, že z globálního hlediska se chování atmosféry stabilizuje v tom smyslu, že – bez vnějších zásahů – je možné předpokládat podobné chování jako v minulosti.
I díky této vlastnosti máme k dispozici výstupy různých předpovědních center nebo skupin klimatologů, kteří se touto problematikou detailně a dlouhodobě zabývají, jejich výstupy tedy mají historicky ověřenou relevanci.
Predikce předpokládají teplý rok
Jedním z těchto center je britská povětrnostní služba MetOffice. Podle ní by se letošní rok měl stát jedním ze čtyř nejteplejších s očekávanou odchylkou kolem plus 1,46 stupně Celsia (s rozptylem možných hodnot mezi +1,34 a +1,58 stupni) vůči druhé polovině 19. století. Pokud by tato předpověď vyšla, stal by se letošní rok čtvrtým v řadě, ve kterém globální odchylka přesáhne úroveň +1,4 stupně. Dodejme, že tuto úroveň oteplení dosud přesáhly jen poslední tři roky.
Jiné odhady jsou podobné v tom duchu, že by se letošní rok měl stát s vysokou pravděpodobností jedním ze čtyř dosud nejteplejších a odchylka přesáhnout už zmiňovaných 1,4 stupně vůči předprůmyslovému období. Každopádně se jeví velmi nepravděpodobné, že by se rok 2026 stal nejteplejším rokem v historii nebo dosáhl podobné úrovně, jakou měl rok 2024.
Hlavním zdrojem těchto predikcí je pečlivá analýza historických dat a sledování dlouhodobého vývoje, na základě kterého lze udělat výhled do blízké budoucnosti. Aktuální rychlost oteplování se pohybuje kolem 0,27 stupně za deset let (což je mimochodem citelně více než před deseti lety). Kromě základního vlivu skleníkových plynů a aerosolů hraje důležitou roli také působení jevů El Niño a La Niña, které se sice odehrávají v tropickém Pacifiku, ale mají vliv na globální dění v atmosféře.
Aktuálně se nacházíme v chladné fázi La Niña, nicméně s největší pravděpodobností tato epizoda do začátku jara skončí. Její zchlazující vliv na globální klima se projevuje určitým snížením globálního průměru teploty, které dosáhne svého vrcholu v nejbližších měsících. V následujícím průběhu roku se modely kloní k tomu, že by už během léta měla nastoupit teplá fáze El Niño.
Přetrvat by měla minimálně do příští zimy a modely zatím očekávají mírnou intenzitu. Realitou nicméně často bývá větší intenzita, než udávají tyto časné předpovědi. Zde je vhodné zdůraznit, že dopad na teplotu v atmosféře se navíc projeví s určitým zpožděním od vlastního nástupu dané fáze v tropických vodách Tichého oceánu. Lze tedy čekat, že oteplování atmosféry se začne zvýrazňovat během druhé poloviny roku, svého vrcholu ale dosáhne až v roce příštím.
Pokud se předpovědi vývoje jevu El Niño naplní, lze v roce 2027 čekat odchylku přes 1,5 stupně vůči druhé polovině 19. století, konkrétně někde na úrovni mezi 1,55 až 1,7 stupně, což by znamenalo nový rekordně teplý rok.
Pro oblast Evropy, respektive Česka je bohužel nemožné poskytnout relevantní údaje o letošní roční průměrné teplotě vzduchu. S vyšší pravděpodobností – poměrně logicky v kontextu globálního vývoje – lze čekat, že i letošní rok se stane rokem nadprůměrně teplým, a to i přesto, že nás s největší pravděpodobností čeká teplotně podprůměrná druhá polovina ledna, často i s celodenními mrazy. Už pro jaro ale první výstupy sezonních modelů zatím preferují nadprůměrně vysoké teploty vzduchu.
